HDP eurozóny poklesl na konci roku mezičtvrtletně o 0,6 % (Komentář)
Zpřesněný odhad vývoje evropské ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku přinesl nepatrné vylepšení čísel ze začátku měsíce. HDP eurozóny se tak snížil mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně klesl o 5,0 %, zatímco předchozí odhad hovořil o -0,7 %, resp. o -5,1 %. V případě celé EU jsou obě zmíněná čísla ještě o dvě desetiny lepší. Ze států, pro které jsou již údaje za čtvrté čtvrtletí k dispozici, klesl HDP nejvíce v Rakousku (mezičtvrtletně -4,3 %), Itálii (-2,0 %) a Francii (-1,3 %). Většina ostatních ekonomik zaznamenala naopak mírný nárůst ekonomické aktivity, včetně váhově nejvýznamnějšího Německa (+0,1 %). Výsledky evropské ekonomiky jako celku tak byly ve čtvrtém čtvrtletní výrazně lepší, než se čekalo, a to i přesto, že řada zemí byla v průběhu posledních dvou měsíců loňského roku nucena znovu zavést přísná protiepidemická opatření.
K dobrým výsledkům pomohl evropské ekonomice především příznivý vývoj v průmyslových odvětvích, který pravděpodobně i přispěl k pokračujícímu růstu evropské zaměstnanosti. Ta v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 %. S délkou trvání protiepidemických opatření se však začínají množit obavy o výkon průmyslu v prvním čtvrtletí letošního roku, a to především s ohledem na dostupnost vybraných vstupů do výroby. Tuto skutečnost jen umocňuje uzavírání hranic z obav před šířením nakažlivějších forem koronaviru, kterého jsme byli svědky v průběhu několika posledních dní. Ve výsledku tak může dojít k tomu, že průmyslové podniky budou muset přistoupit k přerušení výroby, tak jako tomu bylo na jaře (ač příčina byla tehdy jiná).
V regionu byly dnes zveřejněny výsledky maďarské a slovenské ekonomiky, z nichž první vzrostla ve Q4 20 mezičtvrtletně o 1,1 % a ta druhá o 0,2 %. Nejhůře z regionu V4 tak dopadlo Polsko, jehož hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí pokleslo mezičtvrtletně o 0,7 %. Česká republika vykázala srovnatelné výsledky jako Slovensko, když tuzemská ekonomika vzrostla oproti třetímu čtvrtletí o 0,3 %.
Důvěra v německou ekonomiku podle ZEW indexu v lednu výrazně vzrostla. Složka hodnotící očekávání analytiků pro následujícího půl roku zaznamenala výrazný nárůst z 61,8 b. na 71,2 b., zatímco trh naopak čekal mírný pokles.
Koruna dnes korigovala zisky z předchozího dne a obchodování uzavírala poblíž 25,80 CZK/EUR. Hlavní důvod hledejme v oslabení eura k dolaru, ke kterému došlo i přes dnešní příznivá data z evropské ekonomiky a které tak bylo spíše technického rázu. To se pak odrazilo i ve vývoji maďarského forintu a polského zlotého, jenž dnes také oslabily.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz