Německá inflace výrazně ožila (Komentář)
Německé
spotřebitelské ceny na začátku roku překvapily výrazným růstem. Tamní meziměsíční inflace podle
prvního odhadu dosáhla v lednu 0,8 %, zatímco trh počítal pouze s 0,4
%. Významný vliv měly daňové změny. Po dočasném snížení v červenci loňského
roku se totiž na svou původní úroveň vrátily sazby daně z přidané hodnoty
a od ledna letošního roku navíc německá vláda zavedla uhlíkovou daň, která se pravděpodobně
odrazila ve vyšších cenách energií, pohonných hmot a dopravy. Zvýšily se však
zřejmě i ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly spotřebitelské
ceny o 1 %, po předchozím poklesu o 0,3 %. Harmonizovaná inflace pak dokonce
vystoupala až na 1,6 %. Ceny pohonných hmot budou ve směru vyšší meziroční
inflace působit také v následujících měsících, kdy odezní vliv výrazného
propadu cen ropy na světových trzích z loňského jara. Slabá poptávka by se
však na druhou stranu měla i nadále odrážet v utlumeném vývoji jádrové
inflace.
Důvěra
v evropskou ekonomiku setrvala v lednu poblíž hodnot
z předchozího měsíce. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu z dílny Evropské
komise se jen nepatrně snížil z 92,4 b. na 91,5 b. Zatímco průmysl
zaznamenal mírný nárůst důvěry podnikatelů, a ta se tak v tomto sektoru již
nachází na předkrizové úrovni, důvěra v oblasti služeb naopak dále klesala.
Tento vývoj tak v podstatě odráží aktuální ekonomickou situaci, kdy průmyslu
se daří i přes současnou situaci zvyšovat objem produkce a zakázek, zatímco
služby a maloobchod dusí restriktivní vládní nařízení. K mírnému poklesu
důvěry došlo v lednu i u spotřebitelů.
Americká
ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku vyvíjela v souladu
s očekáváními a její HDP vzrostl v anualizovaném vyjádření mezičtvrtletně
o 4 %. Po výrazném
růstu o více než 30 % ve třetím čtvrtletí tak její oživení významně zpomalilo,
a to vlivem druhé vlny koronaviru. Ta se přitom podepsala i na nižších výdajích
domácností na spotřebu, jejichž mezičtvrtletní růst zpomalil na 2,5 %
z předchozích 41 %. Počet nových žádostí o podporu
v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl z 914 tis. na
847 tis., zatímco analytici čekali o zhruba 30 tis. žádostí více.
Po předchozích dnech spojených s vyšší mírou volatility v souvislosti s dohady ohledně dodávek vakcín proti covid-19, a na tuzemském trhu také s vyjádřeními guvernéra ČNB, se dnešní obchodování neslo v poklidnějším duchu. Kurz eura k dolaru se po celý den pohyboval poblíž 1,21 a výraznější výkyvy nezaznamenala ani česká koruna, která oscilovala kolem 26,10 CZK/EUR. Evropské akciové trhy dnes korigovaly předchozí ztráty a uzavíraly na mírně vyšších hodnotách.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz