Koronavirová krize doléhá na
stavební výrobu postupně, takže zatímco
průmysl už se v říjnu nadějně zotavoval,
stavebnictví opět prohlubovalo svůj
propad, který jako na jaře, během první vlny, byl hlubší než desetinový. Důvodem je zejména větší setrvačnost
stavebnictví jako sektoru. Třeba
průmysl nebo
služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji. Ve
stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve
stavebnictví,
stavební firmy a
developery k pozastavování a rušení některých projektů. Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej umocní druhá vlna pandemie, kterou ještě říjnová čísla nepostihují v plné míře.
Nouzový stav totiž začal v
ČR platit 5. října.
Celkově letos
stavebnictví ztratí osm procent, kvůli poměrně
vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím
roce, a to o zhruba šest procent. K
růstu se vrátí až v
roce 2022. Nejistota se odráží například i v meziročně citelně sníženém počtu
zahájených bytů. Tento počet v říjnu klesl o takřka 24 procent. Útlum
stavební činnosti v oblasti
rezidenční výstavby se výhledově projeví dalším omezení nabídky nového
bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na
růst cen nemovitostí a následně také
nájmů.
Produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i
rezidenční výstavba, letos klesá citelněji než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných
rozpočtů. Realizované veřejné
investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem
vlády, že se z
koronavirové krize „proinvestuje“. Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní
stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit.
Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti
rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný
nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz