Po silném oživení o 6,9 % ve 3Q, HDP na konci roku znovu klesne (Analýza makroindikátorů)
Dnes zveřejněný zpřesněný odhad ČSÚ o vývoji tuzemského HDP přinesl významnější revizi předběžných čísel oznámených koncem října. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 6,9 %, což je o 0,7 p.b. více než původně statistický úřad odhadoval. Její meziroční pokles se tak zmírnil z -10,9 % ve druhém čtvrtletí na -5,0 %.
Rychlému oživení ekonomické aktivity pomohla obnovená chuť domácností spotřebovávat, která pramenila ze stále relativně příznivé situace na trhu práce. Nezaměstnanost totiž v uplynulých měsících vzrostla jen mírně a v listopadu se podle MPSV pohybovala poblíž 3,7 %. Současná situace se prozatím ve větší míře nepodepsala ani na příjmech domácností. Růst průměrné mzdy sice v druhém čtvrtletí zpomalil na 0,5 % meziročně, třetí čtvrtletí však již podle našeho odhadu přineslo opětovný nárůst mzdové dynamiky na 2,1 %. To zdali tomu tak skutečně bylo se dozvíme v pátek, kdy ČSÚ data za třetí čtvrtletí zveřejní. Ve výsledku tak spotřeba domácností (včetně neziskových institucí) vzrostla oproti druhému čtvrtletí o 4,9 % a její meziroční pokles se zmírnil z -8,1 % na -3,9 %.
V průběhu třetího čtvrtletí se významně zvýšila také poptávka ze zahraničí, když k rozvolnění protiepidemických opatření přistoupily během léta i ostatní státy. To dokazují hodnoty průmyslové produkce, která vzrostla nad očekávání rychle. Po otevření hranic a obnovení zahraničního obchodu pomohl tuzemským exportérům také slabší kurz koruny. Investiční aktivita na druhou stranu zůstala i nadále utlumená, a to v důsledku přetrvávající nejistoty ohledně dalšího vývoje. Mezičtvrtletně klesly fixní investice o výrazných 5 % a jejich meziroční pokles se tak v průběhu třetího čtvrtletní zhruba zdvojnásobil na -10,7 %. Jelikož velká část investičního zboží je dovážena ze zahraničí, jejich nižší dovoz významně přispěl k rekordnímu přebytku zahraničního obchodu ve výši 109 mld. Kč (ve stálých cenách a po sezonním očištění).
Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu růstu HDP ve 3Q byl objemově největší, když činil +7,4 p.b. Následovala ho spotřeba domácností s příspěvkem +2,4 p.b. Příspěvek ostatních výdajových složek byl naopak záporný. Vlivem nízké srovnávací základny druhého čtvrtletí zaznamenala mezičtvrtletní nárůst přidané hodnoty téměř všechna odvětví, nejvíce však zpracovatelský průmysl a odvětví obchodu. Jen nepatrné oživení pak zaznamenaly služby.
Výrazný přebytek zahraničního ochodu byl pozitivním překvapení také pro naší prognózu, která sice s jeho nárůstem počítala, však ne až v takovém rozsahu. Na opačné straně pak svým poklesem překvapily zejména fixní investice, v případě kterých již prognóza očekávala mírný mezičtvrtletní růst. Zhruba v souladu s prognózou se vyvíjela spotřeba domácností.
To, čeho se všichni obávali, se na podzim stalo skutečností a koronavirus se začal znovu šířit. Jeho druhá vlna navíc udeřila nebývalou silou a opětovné zavedení restriktivních opatření tudíž na sebe nenechalo dlouho čekat. Stejně jako na jaře tak byla uzavřena velká část maloobchodu a služeb. Ztráty v těchto odvětvích budou opět značné a ještě umocněné tím, že do druhé vlny pandemie vstupovaly podniky z výrazně horší pozice. Nadějí je čtvrteční otevření provozoven, které i díky předvánočnímu období může pomoci alespoň částečně předchozí pokles tržeb zmírnit. Otázkou však je, zdali se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle vrátí, či zdali budou i nadále z důvodu přetrvávajících obav z nákazy převažovat prodeje přes internet.
Zásadním rozdílem oproti jaru je však to, že k dobrovolnému uzavření svých továren nepřistoupili výrobci v průmyslu. A jak ukazují předstihové indikátory, tak průmyslu se i přes probíhající druhou vlnu pandemie daří stále zvyšovat produkci. Významně tomu pomáhá to, že ve srovnání s jarními měsíci nedošlo k narušení mezinárodních dodavatelských řetězců, když průmyslové podniky zůstaly v provozu také v okolních státech.
Ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí tak pravděpodobně zaznamená další mezičtvrtletní pokles, který by však zásluhou zmíněného průmyslu neměl být tak hluboký jako na jaře. V meziročním vyjádření by se podle naší prognózy měl pokles ekonomiky prohloubit zpět k 10 %. Za celý letošní rok pak podle nás tuzemské HDP klesne o 7,6 %, v příštím roce by už mělo mírně růst o 3 %. Oživení ekonomiky zpět na předkrizovou úroveň roku 2019 bude vlivem druhé vlny trvat delší dobu a podle naší prognózy by k němu mělo dojít až na začátku roku 2023.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz