V peněžním oběhu je rekordních 700 mld. Kč
Graf – Vývoj výše oběživa od 8. 2. 1993 do 19. 11. 2020
Z křivky grafu denních hodnot oběživa je patrný dlouhodobý růstový trend. Za zmínku stojí některé odchylky: stagnace oběživa v letech 1997 a 1998 měla návaznost na měnové turbulence a s nimi spojené vysoké úrokové sazby. V polovině roku 2000 se na hodnotě oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky (krátkodobý nárůst hodnoty oběživa souvisel s výběry hotovosti z této banky). Extrémní výběry hotovosti lze pozorovat také na konci roku 2008, po nich následovala dvouletá stagnace oběživa. Tyto jevy souvisí s finanční a navazující hospodářskou krizí. Další mimořádný nárůst hodnoty oběživa se odehrál letos v březnu, a to v souvislosti s přijímanými vládními opatřeními proti šíření nemoci COVID-19.
Za letošním výrazným nárůstem oběživa lze najít dva hlavní důvody – někteří obyvatelé si na začátku jarní karantény vytvořili finanční rezervu v hotovosti pro případ neočekávaných událostí, ale uzavření většiny obchodů a provozoven služeb jim neumožnilo tuto hotovost plně využít k placení. Někteří podnikatelé, zřejmě jako v každém složitém období, také drželi více hotovosti v porovnání s běžným obdobím.
Po skončení první vlny pandemie na jaře tak zůstalo v oběhu o cca 30 miliard Kč hotovosti více, než by odpovídalo standardnímu „nekrizovému“ vývoji ve společnosti. S druhou vlnou pandemie a částečným uzavřením ekonomiky objem hotovosti v oběhu opět vzrostl, ale už ne tak výrazně jako na jaře.
Hotovost plní dvě základní funkce. Je platebním prostředkem a také uchovatelem hodnoty, protože řada lidí drží své úspory v bankovkách a mincích. Rozvoj bezhotovostních forem placení sice postupně snižuje podíl oběživa na platebních transakcích, ale reakce části obyvatelstva na mimořádný vývoj v letošním roce okolo pandemie COVID-19 způsobila zrychlení růstu hodnoty oběživa. V důsledku toho narostlo oběživo z úrovně 600 miliard Kč na 700 miliard Kč za pouhých 28 měsíců.
Odbor komunikace ČNB
Zajímavosti:
- Od prvního dne, kdy začala platit česká měna (8. února 1993), došlo k nárůstu oběživa o 673,1 miliard Kč z původních 28,1 miliard Kč.
- Pokud bychom všechny bankovky evidované v oběhu položili podélně jednu za druhou, vznikl by pás o délce 80 200 km (což je vzdálenost 2krát kolem rovníku).
- Součet hmotnosti všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 11 100 tun. Tímto materiálem by se naplnilo 555 vagónů po 20 tunách.
- Oběživo dosáhlo poprvé úrovně:
- 100 miliard Kč v květnu 1995
- 200 miliard Kč v červnu 2000 (nárůst o 100 mld. Kč za 61 měsíců)
- 300 miliard Kč v květnu 2006 (nárůst o 100 mld. Kč za 71 měsíců)
- 400 miliard Kč v září 2011 (nárůst o 100 mld. Kč za 64 měsíců)
- 500 miliard Kč v listopadu 2015 (nárůst o 100 mld. Kč za 50 měsíců)
- 600 miliard Kč v červenci 2018 (nárůst o 100 mld. Kč za 32 měsíců)
- 700 miliard Kč v listopadu 2020 (nárůst o 100 mld. Kč za 28 měsíců)
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz