Česko, zejména Praha, přišlo v létě o rekordní počet zahraničních turistů. Jejich úbytek tuzemští turisté nevykompenzovali, navzdory jejich rekordnímu počtu a programům typu Covid Lázně

V letošním třetím čtvrtletí, zahrnujícím vrchol turistické sezóny, se tuzemský turistický ruch potýkal s historicky rekordním výpadkem poptávky. V hromadných ubytovacích zařízeních v ČR se ubytovalo meziročně o 20,7 procenta méně hostů. Strávili v nich meziročně o 16,8 procenta méně nocí. 

V hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo 4,93 milionu rezidentů ČR, což je historicky rekordní číslo. Tento rekordní počet domácích turistů ovšem ani tak nevykompenzoval historický propad zahraniční klientely, které se v ČR ubytovalo jen 1,05 milionu osob. Celkově se v ČR ubytovalo 5,98 milionu osob, což je nejslabší údaj za třetí čtvrtletí od roku 2014.  

Hosté strávili v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních celkem 17,42 milionu nocí, což je nejslabší údaj za třetí čtvrtletí taktéž od roku 2014. Průměrný počet přenocování na osobu však nijak nevybočoval z dlouhodobého standardu. Rezidenti se ubytovávali v průměru na rovné tři noci, zahraniční hosté pak průměrně na 2,5 noci.  

Regionálně se se zvlášť závažným výpadkem v počtu přenocování potýkala Praha. Hosté v některém z ubytovacích zařízení metropole strávili meziročně o 69,9 procenta méně nocí, když výpadek v počtu přenocování zahraničních hostů činil dokonce 79,2 procenta. K citelnému propadu počtu strávených nocí pak došlo také v Karlovarském kraji, kde hosté strávili meziročně o 16,7 procenta méně nocí. K poklesu počtu přenocování pak došlo ještě na Ústecku, Pardubicku, Olomoucku a Moravskoslezském kraji. Naopak „vítězem koronavirem poznamenané turistické sezóny“ je Vysočina, kde hosté strávili meziročně o 15,7 procenta více nocí.    

Celkově ovšem platí, že zesílená poptávka českých turistů počtem návštěv ani počtem přenocování nevykompenzovala úbytek zahraničních turistů.  

Ztráty pro ekonomiku jsou však ještě citelně závažnější než se zdá z uvedených čísel. Zahraniční turista totiž v tuzemsku v průměru utrácí více peněz než turista tuzemský, a to například za suvenýry nebo za luxusní zboží, ale i například za restaurace či návštěvy památek. Zadruhé je třeba si uvědomit, že podstatná část tuzemské turistické poptávky byla podnícena vládními programy, a to přímo programem Covid Lázně, a nepřímo programy na podporu celkově poptávky a zaměstnanosti typu Antivirus. Z hlediska ekonomiky jako celku je tak přínos z vyšší návštěvnosti rezidentů devalvován tím, že proběhl za cenu navýšení veřejného zadlužení ČR, z něhož se podpůrné programy hradily a hradí.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. 

Národní ekonomická rada vlády (NERV) 

Hlavní ekonom, Trinity Bank