Rusnok (ČNB) zopakoval, že snížení sazeb ani teď není třeba

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro ČTK nahlas potvrdil to, co by asi odhadla většina z nás: že výhled české ekonomiky se mu zdá (v důsledku epidemiologického vývoje) horší, než jak ho předvídala ČNB v poslední prognóze (zveřejněné začátkem srpna).

Základní scénář této prognózy očekává pro celý rok 2020 pokles -8,2 %, kdežto realita se podle Rusnoka začíná posouvat směrem k alternativnímu scénáři (mzr. růst HDP letos -13,5 %), který ČNB zveřejnila už v květnu, a to na základě předpokladu, že na podzim se vzedme druhá vlna nákazy. Zatím se ale podle Rusnoka zdá, že by podzimní vlna potíží pro ekonomiku mohla být menší než ta jarní.

Prognóza ČNB pro mzr. růst HDP, %

(zveřejněná počátkem srpna 2020)

Poslední údaj o spotřebitelské inflaci (tj. za září) byl sice 4 desetinky procentního bodu pod očekáváním ČNB, nicméně to podle Rusnoka není důvodem pro úvahy o snižování sazeb; zda je takovým argumentem nynější přitvrzování vládních protiepidemických opatření, o tom se pan guvernér nezmínil. Na adresu nekonvenčních nástrojů měnové politiky (devizové intervence, záporné úrokové sazby, kvantitativní uvolňování) uvedl, že nejsou nyní potřebné, že představa jejich využití je teď „velmi, velmi hypotetická“, debata o nich je „jen teoretické cvičení“.

Podle guvernéra Rusnoka je tomu tak i díky stabilizačnímu chování – nyní konkrétně oslabování – směnného kurzu. Stabilizující efekt mají podle něj změny kurzu o „malé jednotky procent“, zatímco destabilizační by byly až teprve změny kurzu „o desítky procent“.

V pozadí Rusnokova klidu je podle jeho vyjáření skutečnost, že inflace je na horizontu měnové politiky „bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit.“

Prognóza ČNB pro mzr. růst spotřebitelských cen, %
(zveřejněná počátkem srpna 2020)

O nejnovějším epidemiologickém vývoji se Rusnok nicméně zmínil aspoň ve svém komentáři na téma fiskální politiky: schodek státního rozpočtu v příštím roce bude podle něho pravděpodobně vyšší než 320 miliard korun, o kterých zatím mluví vláda. Důvodem budou podle něj nižší rozpočtové příjmy.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář