Tento týden bude ve znamení srpnových dat z průmyslu a maloobchodu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Letní prázdniny většinou vnášejí do vývoje ekonomických ukazatelů vyšší míru volatility. Je tak zcela běžné, že nárůst v jednom z prázdninových měsíců je vzápětí vyvážen poklesem v měsíci druhém, či naopak. Toho se pravděpodobně dočkáme také v tomto týdnu, který přinese výsledky srpnových maloobchodních tržeb a průmyslové produkce, a to včetně těch českých. V průměru však letní měsíce pravděpodobně ukáží na další oživení ekonomiky. Z politických událostí zaujme dnešní setkání ministrů euroskupiny, kteří budou diskutovat podrobnosti již schváleného fondu obnovy. Sledovaný bude zcela jistě také další vývoj jednání týkajících se brexitu.

Letní měsíce běžně přinášejí vyšší datovou volatilitu

Zajímavé bude tento týden sledovat především srpnové indikátory z Evropy. Publikovány budou totiž jak výsledky průmyslové produkce, tak i maloobchodních tržeb. Maloobchodní prodeje v eurozóně v červenci zaostaly za očekáváními. Vliv na to mohl mít i oproti očekávání pozvolnější nárůst spotřebitelské důvěry. Ta v průběhu třetího čtvrtletí spíše stagnovala s tím, jak docházelo k opětovnému nárůstu počtu nových případů koronaviru a jehož druhá vlna tak nabírala reálných rozměrů. Pro srpen trh očekává korekci předchozího meziměsíčního poklesu a meziroční růst evropských maloobchodních tržeb by tak měl opět zrychlit, a to nad 2 %.

České maloobchodní tržby se nad touto růstovou hladinou nacházely už v červenci a překvapily tak naopak v pozitivním slova smyslu. I zde by však podle nás mělo dojít v srpnu ke korekci. Ta by měla být patrná především u prodejů automobilů, jejichž registrace v srpnu opět prohloubily svůj pokles. Více o našich aktuálních měsíčních odhadech píšeme zde https://bit.ly/3jvqwih. Je nutné uvést, že data týkající se letních měsíců běžně vykazují vyšší míru volatility a jejich interpretace je obtížnější. Směrodatnější tak budou až zářijová data, která již budou zahrnovat také vliv opětovně zavedených opatření proti šíření koronaviru, která se prozatím dotýkají především právě spotřebitelského sektoru.

Vývoj průmyslové produkce je v prázdninových měsících silně ovlivněn čerpáním celozávodních dovolených. Ty v tuzemském výrobním sektoru v letošním roce připadly z velké části na srpen, zatímco loni se týkaly zejména července. Česká průmyslová produkce tak pravděpodobně v srpnu mírně prohloubí svůj meziroční pokles na 6,6 %. I nadále však platí, že výrobní sektor se z první vlny koronaviru zotavuje rychleji, než se čekalo. Předstihové ukazatele navíc indikují, že oživení by mělo ve výrobním sektoru pokračovat i v září. Příkladem je zářijový index nákupních manažerů, který se v minulém týdnu po necelých dvou letech vrátil zpět nad hranici 50 bodů. Slibně se doposud vyvíjely i německé tovární objednávky, od kterých se navíc očekává, že v srpnu vzrostou meziměsíčně o dalších 4,6 %. Německá průmyslová produkce však i přesto pravděpodobně setrvá v meziročním poklesu.

Páteční data z amerického trhu práce byla zklamáním

S korunou to minulý týden bylo jako na houpačce. V pondělí zahájila obchodování mírně nad 27,10 CZK/EUR a ihned navázala na oslabující trend z předchozího týdne, když se ve středu dostala až nad 27,20 CZK/EUR. Ve středečních odpoledních hodinách však začala náhle posilovat, a to jí vydrželo i po celý čtvrtek, v jehož závěru prolomila hranici 26,90 CZK/EUR. Pozitivní sentiment však koruně moc dlouho nevydržel, a ta se tak v pátek vrátila tam, kde na začátku týdne začínala, tedy k 27,10 CZK/EUR. Koruna tak zůstává slabá a reaguje především na velkou nejistotu, která je spojená s rychlým nástupem druhé vlny koronaviru v ČR. Ve zbytku regionu byla situace klidnější, když jak maďarský forint, tak i polský zlotý po většinu minulého týdne posilovaly a uzavíraly na výrazně silnějších hodnotách. Prvně jmenovaný získal v průběhu týdne proti euru 1,6 %, ten druhý pak zhruba 1 %. Oběma měnám pomohlo především posílení eura k dolaru, a to přibližně o 0,9 %. Při srovnání se zbytkem regionu je tak zřejmé, že s vyhrocenou situací ohledně koronaviru v ČR narůstají obavy investorů o další vývoj české ekonomiky.

Statistiky z amerického trhu práce za září přinesly spíše zklamání. Počet nových pracovních míst v nezemědělském sektoru se sice zvýšil o 661 tis., trh však čekal nárůst o 859 tis. Tamní míra nezaměstnanosti pokračovala v poklesu, když dosáhla 7,9 % a byla tedy oproti tržnímu konsensu mírně nižší. Na snížení míry nezaměstnanosti se však podílel také pokles míry participace, což trochu zastiňuje jinak pozitivní výsledek. Jinak řečeno, část Američanů již jednoduše v současné situaci rezignovala na další hledání práce. To se týkalo více žen, než mužů. Z pátečních dat je tak zřejmé, že oživení na americkém trhu práce zpomaluje.