Jáč: Koruna zmůže posílit pod 26 za euro do konce roku, možná v nejbližších dnech či týdnech

Bankovní rada ČNB rozhodla o stabilitě úrokových sazeb na svém srpnovém zasedání jednomyslně, tedy poměrem hlasů 7:0, tisková konference ale zároveň potvrzuje enormní míru nejistot a rizik, se kterými bankovní rada musela při svém aktuálním rozhodování pracovat.

Nová prognóza ČNB pracuje se scénářem stability úrokových sazeb na jejich stávající úrovni až do poloviny roku 2021 s následným pozvolným růstem úroků od 3. čtvrtletí roku 2021, přísně vzato možná již od konce června 2021. Jak ale konstatoval guvernér Rusnok, zvýšení úroků dříve než v polovině roku 2021 si lze těžko představit. S tímto názorem zcela souhlasím. 

Osobně si myslím, že koruna bude posilovat rychleji, než ve své prognóze ČNB předpokládá, což by samo o sobě mohlo vést k oddálení prvního zvýšení úrokových sazeb spíše do závěrečných měsíců roku 2021 anebo až do roku 2022.

Co čekat od koruny

Bankovní rada byla při rozhodování o stabilitě úrokových sazeb na svém srpnovém měnově-politickém zasedání jednomyslná. Protichůdné faktory a rizika spojená s posilováním kurzu koruny, růstem české ekonomiky, aktuální a očekávanou úrovní inflace, a samozřejmě nejistoty spojené s vývojem na poli koronaviru, skutečně hovoří pro stabilitu měnové politiky, zejména v situaci, kdy jsou úrokové sazby ČNB již na velmi nízkých úrovních.

Předpoklad, že kurz české měny setrvá nad úrovní 26 korun za euro přinejmenším do počátku roku 2022, ale považuji za příliš statický. Osobně si myslím, že koruna posílí pod úroveň 26 za euro ještě před koncem letošního roku a dost možná již v nejbližších dnech či týdnech, s dalším posílením i na počátku roku 2021, kdy v prvním čtvrtletí může být atakována úroveň 25,50 za euro.

Rychlejší posílení koruny by samo o sobě znamenalo nižší potřebu zpřísňovat měnovou politiku skrze zvyšování úrokových sazeb a první krok ČNB ve směru zvýšení úroků by se tak mohl v porovnání s aktuální prognózou posunout ke konci roku 2021, případně až do roku 2022.

Překvapivé zhoršení prognózy výkonu ekonomiky

Co se týče základních parametrů nové prognózy, tak při vědomí všech nejistot a rizik působí zhoršení výhledu HDP pro letošní i příští rok poněkud překvapivě. ČNB ve své nové prognóze předpokládá pro rok 2020 o něco hlubší pokles HDP, než tomu bylo v květnu (-8,2 % vs. -8,0 %), a pro rok 2021 pak očekává pomalejší oživení (růst HDP v roce 2021 tempem 3,5 % vs. růst 4,0 % očekávaný v květnové prognóze).

Případná pozitivní překvapení ve smyslu lepšího výkonu HDP, než nová prognóza ČNB předpokládá, by ale pravděpodobně vedla k rychlejšímu posílení kurzu koruny. Lepší výkon HDP by tak centrální banku nemusel tlačit k dřívějšímu či výraznějšímu zvýšení úroků, než vykresluje čerstvá prognóza.

Kdy se změní úroky 

Souhlasím s kontatováním, že zřejmě jen výrazné zdramatizovaní situace na poli koronaviru by mohlo vést k debatám o dalším snížení úrokových sazeb, nejde však o hlavní scénář.

Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021 s tím, že koruna může být silnější, než předpokládá prognóza centrální banky, a ČNB tak nebude mít důvod se zvyšováním úroků spěchat.

Zároveň je ale zřejmé, že bankovní rada nebude váhat měnovou politiku v roce 2021 zpřísnit, pokud ji k tomu bude situace v české ekonomice, zejména vývoj cenové hladiny, tlačit.