Patria (Patria Finance)
Makroekonomika  |  31.07.2020 17:24:04

Dluhy a „kritická“ hranice 100 % HDP


Michael Pettis nedávno poukazoval na to, že rostoucí příjmová nerovnost může vést k růstu celkových úspor, protože bohatší lidé už z každé další koruny/dolaru/libry příjmů nespotřebují tolik, jako lidé s nižšími příjmy. To je celkem známá teze, ale pan Pettis k ní dodává jednu podstatnou věc. Té bych se dnes chtěl věnovat spolu s úzce související „bájnou“ hranicí dluhů v poměru k HDP na 100 %.

Pokud by se bohatší část společnosti pokoušela více spořit a nikdo její úspory nerecykloval zpět do výdajů, nastal by ekonomický útlum a vyšší nezaměstnanost. Ona recyklace by pak mohla probíhat v principu trojím způsobem. Za prvé, přes investice (financované dluhy, či akciemi). To by z určitého pohledu byl ideál, protože investice by jednak eliminovaly poptávkový deficit vyvolaný úsporami bohatých a také by zvyšovaly potenciál ekonomiky. Jenže jak poukazuje pan Pettis, data zrovna neukazují, že by k něčemu takovému docházelo. Spíše naopak.

Druhou recyklační „volbou“ jsou vyšší dluhy domácností (tj. těch, které nedisponují miliony, či miliardami). Jinak řečeno, tyto domácnosti by si od bohatší menšinové části společnosti půjčovaly její přebytky/zamýšlené úspory a přeměňovaly by je na své výdaje. Ekonomika by nepadala do útlumu, nezaměstnanost nerostla, ale zvyšoval by se objem pohledávek bohatých za chudými (objem závazků chudší části společnosti). Tento mechanismus dost možná probíhá ve velkém v USA a podle mne jej může výrazně podporovat kultura „pokud soused, tak já také“. Jinak řečeno, pokud společnost žije tím, jak se mají miliardáři a snaží se je ve všem za každou cenu dohnat, vede to k tomu, že se u miliardářů zadlužuje.

Třetí recyklační možností jsou ony vládní deficity a dluhy – od bohatých si nepůjčují domácností, ale vláda. Nyní se podívejme na následující dva grafy, které souvisí s onou v úvodu zmíněnou hranicí vládních dluhů na 100 % HDP. První konkrétně ukazuje vývoj dluhů americké federální vlády. Druhý ukazuje vývoj japonského a italského produktu v čase a vyznačeny jsou body, kdy tam vládní dluhy dosáhly 100 % HDP. Implikace druhého grafu je jednoduchá: Po dosažení této dluhové hranice začne růst trpět. První graf dodává, že v USA je tato hranice velmi blízko. Pokud to dáme vše dohromady, tak rostoucí příjmová nerovnost může výrazně přispívat k růstu dluhů, včetně těch vládních. A ty se minimálně v USA dostávají na úrovně, kdy samy o sobě tlumí ekonomický růst.



Jak je to se spolehlivostí oněch 100 % HDP? Podobný příběh jako uvedené grafy jsou vyprávěny minimálně od roku 2010, kdy se objevila dnes již velmi známá studie z díly Reinhart – Rogoff. Ta tvrdila, že kritická hranice vládních dluhů je někde kolem 90 % HDP a možná měla i významný dopad na to, jak byla v té době nastavena ekonomická politika. Záhy ale byla studie zpochybňována a třeba taková „Does High Public Debt Consistently Stifle Economic Growth? A Critique of Reinhart and Rogoff“ došla na stejných datech k úplně jiným závěrům. Thomas Herndon, Michael Ash a Robert Pollin v ní tvrdí, že po překročení hranice vládních dluhů k HDP ve výši 90 % není růst HDP v průměru pod nulou, jak tvrdí R&R, ale dosahuje 2,2 %. A celkově oněch 90 % nepředstavuje žádný pozorovatelný zlom. Posoudit můžeme i z následujícího obrázku:



K podobnému závěru jako R&R ale zase došla v roce 2010 i ECB, která ve své studii zmiňovala důležitou úroveň dluhů k HDP na 90 – 100 % (s tím, že problémy mohou nastávat už kolem 80 %). A výzkumníci z ECB dodávali, že dluhy se po dosažení této hranici mohou negativně podepisovat na HDP kvůli jejich dopadu na celkovou produktivitu faktorů, veřejné investice, úspory soukromého sektoru a sazby.

Suma sumárum: Příjmová nerovnost (v USA tedy obrovské bohatství 1 % společnosti relativně k jejímu zbytku*) má pravděpodobně své dopady i tam, kde bychom je na první pohled nemuseli hledat. A měli bychom o ní kvůli výše uvedenému asi uvažovat i ve vztahu k tomu, že dluhy mohou od určité výše samy o sobě tlumit ekonomickou aktivitu. Na druhou stranu je ale dobré mít určitý odstup od (minimálně) dvou věcí: Za prvé, od grafů typu prvních dvou, které celý vtah mezi dluhy a HDP zjednodušují asi až příliš (i kdyby tu byla silná korelace, není jasná kauzalita...). Za druhé, není dobré zaměňovat analýzu (o kterou jsem se pokusil) s emocemi a odsudky – zde zejména ve vztahu k oné nerovnosti v bohatství.

Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Dluhy a „kritická“ hranice 100 % HDP (1)

Diskuze a názory uživatelů na téma: Dluhy a „kritická“ hranice 100 % HDP

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Čt   9:57  Letošní úroda obilovin bude hojná BHS (BH Securities a.s.)
Čt   9:43  Rozbřesk: Evropský průmysl se odrazil ode dna (13.8.2020) Patria (Patria Finance)





Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Koronavirus

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Dovolená

Semafor, Cestování

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2020

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies