Průmysl v Česku stále padá, tak zlá čísla nečekali ani největší pesimisté. Průmysl během koronakrize sjel výtahem do suterénu, nahoru teď musí šlapat po schodech po svých

Propad průmyslové výroby v Česku byl v květnu hlubší, než čekali i největší pesimisté mezi odborníky. Největší pesimisté mezi analytiky oslovenými agenturou Bloomberg předpokládali meziroční propad čítající 25,4 procenta. Ve skutečnosti je zřícení průmyslové výroby ještě citelně závažnější, neboť propad činí 29,4 procenta. Na neblahá čísla za průmysl dokonce svým oslabením vůči euru reagovala i koruna.

V porovnání s dubnovým údajem jde tak tedy jen o celkem nepatrné zmírnění poklesu. V dubnu totiž meziroční propad přesáhl jednu třetinu, což je historicky absolutně nejhorší výsledek.

Průmyslovou produkci v květnu stáhl dolů výrazněji, než se čekalo, autoprůmysl. Výroba aut klesla meziročně zhruba na polovinu, o 45,2 procenta. I když v květnu už se klíčové automobilky v ČR vracely do běžného provozu po dubnovém totálním výpadku, stále rozhodně nejely naplno. Současně se v autoprůmyslu projevují i další problémy, které byly patrné už před úderem koronaviru. Automobilky se obtížně vypořádávají s novými emisními a environmentálními regulacemi, evropský trh s auty se už loni znatelně nasycoval.

Silný pokles poptávky způsobený koronakrizí, jak v ČR, tak ve vývozních odbytištích, je patrný kromě aut také třeba v případě plastových nebo kovodělných výrobků.

Zahraniční zakázky tuzemskému průmyslu padaly v květnu meziročně o skoro 37 procent, ty české pak o bezmála třicet procent. Propady tedy v obou případech oproti dubnu zmírnily, zatím to však nadále rozhodně není žádná „hitparáda“. Hrozí totiž, že návrat k poměrně běžnému objemu průmyslové produkce a objemu zakázek bude jen velmi pozvolný. Obrazně řečeno, zatímco v březnu a dubnu sjela česká průmyslová produkce výtahem o mnoho pater níže, do suterénu, zpět na výsluní bude šlapat po schodech – o mnoho déle. V letošním roce je tak třeba počítat s propadem průmyslu v pásmu od patnácti do dvaceti procent. 

Ponurá čísla za průmysl kontrastují s poměrně příznivou květnovou i červnovou mírou nezaměstnanosti v ČR, která je stále s přehledem nejnižší v EU. Míra nezaměstnanosti je nejnižší v porovnání s německou úrovní téhož ukazatele za celé období od roku 2008. Propad průmyslové výroby v ČR ale naznačuje, že zaměstnanost je udržována nyní uměle ještě ve vyšší míře, než se čekalo. Vláda zachraňuje pracovní místa, ovšem činí tak na dluh, resp. za peníze daňového poplatníka. Je třeba nastolit zásadní veřejnou debatu, jak dlouho je možné si takto draze kupovat čas a odsouvat zjevně nevyhnutelný citelný nárůst nezaměstnanosti do budoucna, za peníze daňového poplatníka. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)