cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  17.06.2020 09:22:19

Současná domácí inflace coby odraz předchozích „sedmi tučných let“


Petr Král, ředitel sekce měnové (iHNed.cz 16. 6. 2020, rubrika Názory, komentáře)

Často citovaným zdrojem v tuzemských médiích se v poslední době stal Eurostat. Z jeho dat o inflaci totiž vyplynulo, že Česká republika měla v dubnu nejvyšší inflaci mezi 27 zeměmi Evropské unie. Nezasvěcený příjemce těchto zpráv by snadno mohl získat dojem, že jde o alarmující vývoj a že České republice nezbývá, než se uchýlit pod ochranná křídla Evropské centrální banky a vzdát se nezávislé měnové politiky.

Tyto závěry však vycházejí zřejmě z nepochopení, proč není zdravá nulová nebo dokonce záporná inflace, jak funguje měnová politika a jak na tom česká ekonomika byla v předvečer propuknutí koronavirové pandemie. V případě tuzemské inflace, která se mimochodem v květnu po šesti měsících vrátila pod tři procenta, a tedy zpět do tolerančního pásma kolem dvou procent cíle České národní banky, jde naopak o zdravý projev fungujících vazeb v ekonomice, které se v mnohých vyspělých zemích jako by "zadrhly". Domácí svižný růst cen v posledním zhruba roce byl především důsledkem dlouhodobé konjunktury a s ní spojené nejnižší nezaměstnanosti v EU v letech před koronavirem, která tlačila na spotřebitelskou poptávku a růst cen.

Hrdě, byť poněkud nostalgicky, si přiznejme, že česká ekonomika si do propuknutí koronavirové pandemie "užívala" starostí "dobrých časů". Prožili jsme vlastně oněch pověstných sedm tučných let.

Zrychlený růst cen v posledních čtvrtletích nebyl výsledkem působení nějakého abstraktního domácího "inflačního klimatu", a tím méně pak důkazem nesprávné či neefektivní měnové politiky ČNB. Inflace naopak odrážela naprosto hmatatelné faktory, jejichž společným jmenovatelem byl zejména dlouhodobý růst domácí ekonomiky. Ten se projevoval silným napětím na trhu práce, kdy počet volných míst zdaleka převyšoval počet nezaměstnaných, rekordně nízkou nezaměstnaností a naopak historicky nejvyšším podílem ekonomicky aktivních obyvatel. To vše vyústilo ve velmi svižný růst mezd, zvyšování spotřeby českých domácností, a tedy i jejich životní úrovně!

Prakticky všechny moderní centrální banky již více než dvě dekády usilují o inflaci kolem dvou procent. Právě toto tempo meziročního růstu spotřebitelských cen je považováno za odraz jakési ideální provozní teploty dané ekonomiky. Tato hladina totiž na jedné straně není příliš vysoká, aby bránila udržitelnému hospodářskému růstu, ale současně je dostatečná pro zachování bezpečné vzdálenosti od hranice deflace. Konstrukce spotřebitelského koše a metody a postupy využívané při sběru dat o vývoje cen pro účely změření inflace, nemohou ani při nejlepší vůli a snaze pracovníků statistických úřadů odrážet zcela věrně změny ve složení reálné spotřeby domácností, stejně jako odfiltrovat čistý růst cen od růstu kvality zboží a služeb. Změřená inflace proto mívá ve vyspělých státech tendenci ke zkreslení směrem vzhůru. I z toho důvodu je dvouprocentní cíl inflace považován za lepší vyjádření cenové stability než úsilí o nulovou inflaci. Druhým důvodem je skutečnost, že cílování malého kladného tempa cenového růstu poskytuje určitou pojistku před dlouhodobým poklesem cen, který s sebou obvykle přináší odklad spotřeby a investic a následný ekonomický útlum.

Některé zahraniční centrální banky nám vývoj inflace v posledních letech tak trochu záviděly. Mnohdy totiž ve stejnou dobu stále bojovaly s tím, jak inflaci a inflační očekávání zvýšit na úroveň svých cílů a tím do bezpečné vzdálenosti od pásma zhoubné deflace. Například ECB musela proto v loňském roce po čase znovu přikročit k použití nekonvenčního měnového nástroje, když obnovila svůj program nákupu aktiv a současně snížila svou hlavní úrokovou sazbu ještě hlouběji do záporných hodnot.

V podobném stadiu vývoje byla česká ekonomika a měnová politika ČNB naposledy v období kurzového závazku před několika lety. Určité kontrolované mírné "přestřelování" dvouprocentního inflačního cíle proto bylo vědomou součástí strategie hladkého ukončení kurzového závazku a následného plynulého opuštění nulové dolní hranice úrokových sazeb. ČNB se tím vědomě chtěla vyhnout situaci, kdy by se brzy po opuštění kurzového závazku v dubnu 2017 musela uchýlit k jeho opětovnému použití.

Současně však platí, že pokud si dáme poslední vývoj do delší časové perspektivy, v případě České republiky vůbec nemůžeme hovořit o nějakém dlouhodobě vysokoinflačním prostředí! Meziroční inflace od roku 2016 do současnosti činí v průměru 2,1 procenta, od roku 2015 pak dokonce jen 1,8 procent. To samo o sobě ukazuje na velmi přesné a nevychýlené plnění dvouprocentního cíle ČNB.


 

85/2020  -  20 May 2020

 

 

 

April 2020

Annual inflation down to 0.3% in the euro area

Down to 0.7% in the EU

 

 

In April 2020, a month marked by COVID-19 containment measures in all countries, the euro area annual inflation rate was 0.3%, down from 0.7% in March. A year earlier, the rate was 1.7%. European Union annual inflation was 0.7% in April 2020, down from 1.2% in March. A year earlier, the rate was 1.9%. These figures are published by Eurostat, the statistical office of the European Union.

 

The lowest annual rates were registered in Slovenia (-1.3%), Cyprus (-1.2%), Estonia and Greece (both -0.9%). The highest annual rates were recorded in Czechia (3.3%), Poland (2.9%) and Hungary (2.5%). Compared with March, annual inflation fell in twenty-six Member States and remained stable in one.

 

In April, the highest contribution to the annual euro area inflation rate came from food, alcohol & tobacco (+0.67 percentage points, pp), followed by services (+0.52 pp), non-energy industrial goods (+0.09 pp) and energy (-0.97 pp).

 

 

Inflation rates (%) measured by the HICP

Annual rate

Monthly rate

Apr 19

Nov 19

Dec 19

Jan 20

Feb 20

Mar 20

Apr 20

Apr 20

Euro area

1.7

1.0

1.3

1.4

1.2

0.7

0.3

0.3

EU

1.9

1.3

1.6

1.7

1.6

1.2

0.7

0.2

Belgium

2.0

0.4

0.9

1.4

1.0

0.4

0.0

-0.2

Bulgaria

3.1

2.2

3.1

3.4

3.1

2.4

1.3

-0.4

Czechia

2.4

3.0

3.2

3.8

3.7

3.6

3.3

-0.2

Denmark

0.9

0.6

0.8

0.8

0.7

0.3

-0.1

-0.1

Germany

2.1

1.2

1.5

1.6

1.7

1.3

0.8

0.4

Estonia

3.2

1.8

1.8

1.6

2.0

1.0

-0.9

-0.3

Ireland

1.7

0.8

1.1

1.1

0.9

0.5

-0.3

-0.4

Greece

1.1

0.5

1.1

1.1

0.4

0.2

-0.9

-0.1

Spain

1.6

0.5

0.8

1.1

0.9

0.1

-0.7

0.4

France

1.5

1.2

1.6

1.7

1.6

0.8

0.4

0.0

Croatia

0.8

0.8

1.3

1.8

1.2

0.5

-0.1

0.0

Italy

1.1

0.2

0.5

0.4

0.2

0.1

0.1

0.5

Cyprus

1.2

0.5

0.7

0.7

1.0

0.1

-1.2

-0.1

Latvia

3.3

2.0

2.1

2.2

2.3

1.4

-0.1

-0.5

Lithuania

2.7

1.7

2.7

3.0

2.8

1.7

0.9

0.2

Luxembourg

2.2

1.0

1.8

2.5

1.8

0.3

-0.8

-0.8

Hungary

3.9

3.4

4.1

4.7

4.4

3.9

2.5

-0.5

Malta

1.7

1.3

1.3

1.4

1.1

1.2

1.1

2.9

Netherlands

3.0

2.6

2.8

1.7

1.3

1.1

   1.0p

   1.0p

Austria

1.7

1.2

1.8

2.2

2.2

1.6

1.5

0.2

Poland

2.1

2.4

3.0

3.8

4.1

3.9

2.9

0.0

Portugal

0.9

0.2

0.4

0.8

0.5

0.1

-0.1

0.8

Romania

4.4

3.8

4.0

3.9

2.9

2.7

2.3

0.3

Slovenia

1.8

1.4

2.0

2.3

2.0

0.7

-1.3

-1.3

Slovakia

2.4

3.2

3.2

3.2

3.1

2.4

2.1

-0.1

Finland

1.5

0.8

1.1

1.2

1.1

0.9

-0.3

-0.4

Sweden

2.1

1.8

1.7

1.5

1.3

0.8

-0.2

-0.4

United Kingdom

2.1

1.5

1.3

1.8

1.7

1.5

:

:

Iceland

3.2

2.1

0.9

0.7

2.7

1.0

-0.1

0.7

Norway

3.1

1.5

1.2

1.7

0.7

0.5

0.6

0.5

Switzerland

1.1

-0.3

-0.1

0.2

-0.2

-0.4

-1.0

0.1

: not available    p provisional data

Source dataset: prc_hicp_manr

 

Euro area inflation rate (%), selected aggregates

Weights

(‰)

Annual rate

Monthly rate

2020

Apr 19

Nov 19

Dec 19

Jan 20

Feb 20

Mar 20

Apr 20

Apr 20

All-items HICP

1000.0

1.7

1.0

1.3

1.4

1.2

0.7

0.3

0.3

All-items excluding: > energy

?901.5

1.3

1.4

1.4

1.3

1.4

1.3

1.4

0.8

> energy, unprocessed food

?857.1

1.4

1.4

1.4

1.3

1.3

1.2

1.1

0.7

> energy, food, alcohol & tobacco

?710.8

1.3

1.3

1.3

1.1

1.2

1.0

0.9

0.7

> energy, seasonal food

?876.5

1.4

1.4

1.4

1.3

1.4

1.3

1.2

0.7

> tobacco

?977.2

1.7

0.9

1.2

1.3

1.1

0.7

0.2

0.3

Food, alcohol & tobacco

?190.7

1.5

1.9

2.0

2.1

2.1

2.4

3.6

1.1

> processed food, alcohol & tobacco

?146.3

1.7

2.0

2.0

2.0

2.0

2.1

2.3

0.4

> unprocessed food

??44.5

0.8

1.8

2.1

2.3

2.6

3.6

7.6

3.4

Energy

??98.5

5.3

-3.2

0.2

1.9

-0.3

-4.5

-9.7

-4.8

Non-energy industrial goods

?262.1

0.2

0.4

0.5

0.3

0.5

0.5

0.3

0.6

Services

?448.7

1.9

1.9

1.8

1.5

1.6

1.3

1.2

0.8

 

       Contributions to the euro area annual inflation rate (pp), selected aggregates

Contributions

Apr 19

Nov 19

Dec 19

Jan 20

Feb 20

Mar 20

Apr 20

Food, alcohol & tobacco

0.29

0.37

0.38

0.40

0.41

0.46

0.67

> processed food, alcohol & tobacco

0.25

0.29

0.29

0.30

0.29

0.30

0.34

> unprocessed food

0.04

0.08

0.09

0.10

0.12

0.16

0.33

Energy

0.51

-0.33

0.02

0.19

-0.03

-0.45

-0.97

Non-energy industrial goods

0.06

0.10

0.12

0.08

0.13

0.13

0.09

Services

0.86

0.82

0.80

0.68

0.72

0.60

0.52

Source dataset: prc_hicp_ctrb

 

Geographical information

The euro area consists of Belgium, Germany, Estonia, Ireland, Greece, Spain, France, Italy, Cyprus, Latvia, Lithuania, Luxembourg, Malta, the Netherlands, Austria, Portugal, Slovenia, Slovakia and Finland.

The European Union includes Belgium, Bulgaria, Czechia, Denmark, Germany, Estonia, Ireland, Greece, Spain, France, Croatia, Italy, Cyprus, Latvia, Lithuania, Luxembourg, Hungary, Malta, the Netherlands, Austria, Poland, Portugal, Romania, Slovenia, Slovakia, Finland and Sweden.

The euro area and European Union data refer to the respective country compositions at a specific point in time. Changes in the composition of these aggregates are incorporated using a chain index formula. For more information on this, please read this note.

Methods and definitions

The annual rate measures the change of the harmonised indices of consumer prices (HICP) between a month and the same month of the previous year, and the monthly rate compares the indices between the two latest months.

A contribution shows how much of the annual inflation rate comes from a particular component of the HICP. The contributions are calculated according to a method which ensures their additivity (allowing for rounding).

Data collection for HICP has been affected by the COVID-19 crisis in all countries. Eurostat and the Member States’ national statistical institutes have agreed a set of procedures to estimate prices that could not be collected due to mobility restrictions or closures of outlets. All information about these procedures is available on the Eurostat website section on inflation.

Revisions and timetable

A flash estimate of euro area inflation is issued at the end of each reference month. The euro area flash estimate for April 2020, published on 30 April 2020, was 0.4%.

The next flash estimate of euro area inflation with data for May 2020 is scheduled for 29 May 2020.

For more information

Eurostat website section on inflation

Eurostat database section on inflation

Eurostat Statistics Explained article on inflation in the euro area

Eurostat metadata on inflation Eurostat €-indicators release calendar European Statistics Code of Practice

 

 

 

                Eurostat Press Office                                                   Further information on data:

       

                Romina BRONDINO                                                       Pavel BELCHEV

                Tel: +352-4301-33 408                                                   Tel: +352-4301-33 097

                eurostat-pressoffice@ec.europa.eu                                 estat-hicp@ec.europa.eu

 

 

 

 Media requests: eurostat-mediasupport@ec.europa.eu / Tel: +352-4301-33 408

                                   @EU_Eurostat         EurostatStatistics         ec.europa.eu/eurostat/     

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Současná domácí inflace coby odraz předchozích „sedmi tučných let“ (1)

Diskuze a názory uživatelů na téma: Současná domácí inflace coby odraz předchozích „sedmi tučných let“


Přečtěte si také:

02.05.2020Úvěr jako alfa a omega současné ekonomiky aneb Proč (ne)vzroste inflace Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
06.02.2020Průmysl v prosinci: První záporný rok po sedmi letech Markéta Höfferová (Kurzy.cz)
15.01.2020Koruna je nejsilnější za posledních sedm let Jan Berka (Roklen24)




Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Koronavirus

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2020

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies