Otazníky nad vládním návrhem schodku 500 mld. Kč jsou především u investic - jsou potřeba, proveditelné a kontrolovatelné?

Včera večer vláda ČR oznámila, že navrhne parlamentu novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, která bude počítat se schodkem 500 mld. Kč. Původně se plánoval schodek 40 mld., pak 200 mld. a poslední schválená verze zní na 300 mld. Pokud vládní návrh dojde naplnění, výsledkem bude další z tragikomických hokejkových grafů, které v posledních týdnech přicházejí z různých sfér ekonomiky a ve kterých se letošek zcela vymyká historii:

Navýšení schodku o 200 mld. je do značné míry založeno na představě vyšších než původně plánovaných investic, a to zejména do silnic. Snaha investovat je jistě chvályhodná, vyvolává ale minimálně tři otazníky:

(a) zda/jak se podaří vyřešit letitý problém váznutí takovýchto investic na administrativní přípravě (peněz bylo vyhrazeno většinou dost, ale byl problém je utratit),

(b) zda bude mít české stavebnictví dost kapacit na to, aby vládní představy bylo schopno naplnit,

(c) zda má opozice, analytická sféra a média dost času a kapacity na to, aby dokázaly v rychlé lavině nových mnohamiliardových veřejných výdajů včas rozpoznat případné z hlediska české ekonomiky nežádoucí projekty (ať už jsou vládou navrženy v dobré víře nebo třeba ve snaze některých ministrů nenápadně uhrát nějaké „malé domů“); návrat k růstu ekonomiky za cenu dejme tomu nelogicky umístěných sjezdů z dálnic nebo předražených mostů by asi nebyl to pravé ořechové.

Vláda včera schválila také kompenzaci krajům a obcím za ztráty na příjmech dané zejména programem Pětadvacítka (formálně se vyplácí jako vratka DPFO, kterážto daň je v rámci rozpočtového určení daní částečně alokována do příjmů krajů a obcí). Z informací na webu vlády se zdá, že půjde o „turbo-kompenzaci“: vláda uvádí, že kraje a obce přicházejí celkem o necelých 10 mld. Kč, ale chce jim převést celkově téměř 13 mld. Jde ale spíš jen o nějakou nevhodně zvolenou formulaci.

Michal Skořepa