HDP EU se za 1Q propadlo o 3,8 %

Ekonomika eurozóny zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku pokles HDP o 3,8 %, což v meziročním srovnání odpovídá propadu o 3,1 %. Jedná se o nejstrmější snížení v historii měření, které překonalo i horkou fázi krize z let 2008/09. Kontrakci zaznamenaly všechny členské země, přičemž pro ekonomiky Francie a Itálie se již jedná i o potvrzení technické recese. Anti-virové restrikce, které z převážné části stojí za pozorovaným propadem, přitom vcházely v platnost teprve v březnu a ovlivnily tak pouze zhruba třetinu sledovaného období. Lze tak očekávat, že se ve druhém čtvrtletí dočkáme výsledku ještě slabšího.

Příjemně překvapila alespoň evropská nezaměstnanost, která se v březnu meziměsíčně zvýšila pouze o jednu desetinu procentního bodu , když dosáhla 7,4 %. Trh přitom počítal spíše s výsledkem poblíž 7,7 %. Téměř nezměněná míra nezaměstnanosti je důsledkem úsilí evropských vlád o záchranu pracovních míst prostřednictvím programů ve stylu „kurzarbeit“, tedy přebíráním odpovědnosti za výplatu části mezd výměnou za to, že firmy nepropouštějí zaměstnance.

Dubnová inflace v eurozóně překonala odhady , když meziročně dosáhla 0,4 %, namísto očekávaných 0,1 %. Oproti březnu se přesto jedná o citelné zpomalení o 0,3 procentního bodu. Nízká cenová dynamika je silně ovlivněna cenami energií (-9,6 % meziročně), po jejichž vyloučení by inflace dosáhla 1,5 %.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Luboš Růžička, analytik 
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.