Nezaměstnanost údajně stagnuje, struktura dat je neznámá (Analýzy makroindikátorů)

Podíl nezaměstnaných v březnu dle agenturních zpráv setrval na 3,0 %. Ministerstvo bohužel nezveřejnilo obvyklou strukturu dat.

Podíl nezaměstnaných v březnu údajně setrval na úrovni 3,0 %, tedy shodné úrovni jako v únoru. Je o údaj převzatý z agentury Bloomberg. Samotné ministerstvo je ve standartní formě a ohlášeném čase na svých webových stránkách nezveřejnilo a to navzdory tomu, že ministryně s tímto údajem operovala už tři dny nazpátek. Tím pádem v tuto chvíli neznáme ani strukturu dat. Máme v ruce pouze jedno neověřené číslo. Bohužel takový postup snižuje důvěryhodnost dat.

Po již dříve oznámené stagnaci jsme náš odhad snížili na avizovaná 3 procenta a v tuto chvíli nelze zcela správně odhadnout, jaké bylo očekávání trhu. Jisté je, že před oznámením ministryně analytici všeobecně čekali výrazný nárůst nezaměstnanosti v průměru ke 3,6 % a to v měsíci, kdy míra nezaměstnanosti ze sezónních důvodů klesá. Stagnace na hladině 3,0 % znamená mírný nárůst po sezónním očištění o 0,1 – 0,2 procentní body, což je s ohledem na situaci, kdy velké množství služeb přerušilo zcela činnost, některé podniky hlásí propouštění a řada živnostníků v lepším případě přerušila živnost, zanedbatelný nárůst. Také s ohledem na vývoj statistik v zahraničí jsme se intuitivně obávali ještě horších čísel.

Proč nezaměstnanost nevzrostla? Hypotéz je mnoho. Svou roli mohla sehrát různá administrativní zpoždění a nebo přirozená zpoždění, kdy Češi z různých důvodů na úřad práce nepospíchají. Trh práce byl před pandemií velmi napjatý, takže se nabízí hypotéza, že by lidé našli novou práci okamžitě. Mnoho lidí si vybralo možnost zůstat v ošetřování či v neschopnosti. Domníváme se také, že značnou roli mohla sehrát nejistota ohledně toho, jakou podporu dostanou OSVČ. Také je možné, že jde o chybu výpočtu, která v tomto nelehkém období může nastat snáze, než jindy.