21. 2. 2020

Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2019

Rok 2019 byl pro jižní Moravu v porovnání s rokem předchozím příznivějším pro pěstování obilovin - z hektaru se sklidilo více zrna s výjimkou pšenice jarní a ovsa. I přes tento nárůst byl hektarový výnos u obilovin v mezikrajském srovnání nejnižší kromě ječmene jarního a kukuřice na zrno. Loni se nedařilo řepce a také hroznovému vínu.

V loňském roce sklidili jihomoravští zemědělci 1 124,7 tisíce tuny obilovin. Tento objem byl vyšší v porovnání s předchozími dvěma pro pěstování této komodity nepříznivými roky, a to o 15,9 % proti roku 2018 a o 17,2 % proti roku 2017, ale desetiletý průměr, který představuje 1 141,8 tisíce tuny zrna, dosažen nebyl. V loňském roce se z hektaru sklidilo 5,73 tuny zrna, v roce předchozím to bylo o 0,72 tuny méně. Meziroční nárůst výnosu i objemu sklizeného zrna zaznamenaly všechny kraje.

Největší část jihomoravských sklizňových výměr obilovin v roce 2019 tvořila plocha pšenice ozimé, které se ze 111,3 tisíce hektarů sklidilo 587,2 tisíce tuny. Hektarový výnos dosáhl 5,28 tuny a v porovnání s rokem 2018 byl vyšší o 6,0 %. I přes navýšení se však jedná o nejnižší hodnotu tohoto ukazatele mezi kraji. Další významnou část sklizňové plochy obilovin tvoří plocha ječmene jarního, která byla proti roku 2018 zmenšena o 1,5 tisíce hektarů. Při hektarovém výnosu 4,97 tuny se sklidilo 131,2 tisíce tuny zrna, což je o 1,6 tisíce tuny více proti roku 2018. Rozlohu ječmene ozimého vloni jihomoravští zemědělci rozšířili téměř o třetinu, a to na 9,8 tisíce hektarů. Při meziročnímu nárůstu hektarového výnosu o více jak desetinu se sklidilo 54,5 tisíce tuny zrna, čímž byla překročena skutečnost předchozího roku o 16,9 tisíce tuny. Na jižní Moravě se loni nedařilo pšenici jarní - hektarový výnos se meziročně propadl o 6,7 % na 3,52 tuny, což je v mezikrajském porovnání nejnižší hodnota. Sklizeň, která dosáhla 7,1 tisíce tuny, byla nižší proti roku 2018 i kvůli redukci plochy o třetinu. Loňská sklizeň pšenice jarní v České republice byla poloviční. Na této skutečnosti se podílely všechny kraje, protože ve všech byla zmenšena sklizňová plocha a současně hektarový výnos nedosáhl výše předchozího roku. Také sklizeň ovsa, kterého loni bylo 5,3 tisíce tuny, byla pod hodnotou roku 2018, a to kvůli menšímu hektarovému výnosu. Ten představoval 2,96 tuny, což je téměř o desetinu méně v porovnání s rokem předchozím a také nejmenší hodnota v mezikrajském porovnání. Proti roku 2018 se loni dařilo tritikale, jehož se sklidilo téměř o čtvrtinu více, a také kukuřici na zrno. Jihomoravský kraj je mezi kraji největším pěstitelem kukuřice na zrno - loňská sklizeň dosáhla 313,5 tisíce tuny. Tento objem, který je proti roku vyšší o 44,5 %, tvořil více jak polovinu republikového celku.

V Jihomoravském kraji se v roce 2019 sklidilo 14,3 tisíce tuny luskovin celkem. Tento objem je mezi kraji České republiky druhý největší, prvenství drží kraj Středočeský se sklizní 14,7 tisíce tuny. Loni se luskovin na jižní Moravě, i přes nárůst sklizňových ploch, sklidilo o 0,7 % méně, což představuje propad o 103 tun.

Plocha 1,2 tisíce hektarů, ze které byly v Jihomoravském kraji v roce 2019 sklizeny brambory ostatní, je při porovnání podle krajů čtvrtá největší. Prvenství drží Kraj Vysočina (5,7 tisíce ha), za něj se řadí kraje Středočeský (4,8 tisíce ha) a Jihočeský (2,8 tisíce ha). Loni bylo z jihomoravských polí svezeno 31,3 tisíce tuny brambor, což je o 820 tun méně proti roku předchozímu. Loňské hektarové výnosy byly v Jihomoravském kraji mírně nad skutečností roku předchozího a dosáhly 26,82 tuny. Hodnota tohoto ukazatele se meziročně navýšila ve všech krajích a pohybovala se od 25,22 tuny v Ústeckém kraji do 30,38 tuny v Karlovarském kraji. 

Tab.1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2019

V roce 2019 se v České republice pěstovala cukrovka technická na ploše 59,2 tisíce hektarů, v roce 2018 byla tato výměra větší o 5,5 tisíce hektarů. Redukce plochy se promítla do velikosti sklizně, která představovala 3 661,4 tisíce tuny, což je v porovnání s rokem 2018 o 62,9 tisíce tuny méně. Nejrozsáhlejší plocha s cukrovkou, která se na republikovém celku podílela 28,3 %, je ve Středočeském kraji; výměra na jižní Moravě se podílela jen 6,6 %. Loňská sklizeň cukrovky technické v Jihomoravském kraji se proti předchozímu roku propadla o pětinu - při hektarovém výnosu 56,60 tuny se sklidilo 221,7 tisíce tuny této plodiny.

Rozsah sklizně řepky v roce 2019 nedosáhl objemu z roku 2018 v žádném z krajů - meziroční snížení v krajích se pohybovala od 12,2 % v Karlovarském kraji do 28,9 % v Libereckém kraji.  Na této skutečnosti se podílela jak redukce sklizňových ploch, tak i nízké hektarové výnosy. Zmenšení výměry s řepkou vykázaly všechny kraje s výjimkou kraje Karlovarského, meziroční index hektarových výnosů byl v rozmezí od 86,7 % v Kraji Vysočina do 90,3 % v hlavním městě Praze. Hektarové výnosy řepky v roce 2019 se v mezikrajském porovnání pohybují od 2,97 tuny v Jihomoravském kraji do 3,14 tuny v hlavním městě Praze. Jihomoravští zemědělci loni sklidili z 39,4 tisíce hektarů 117,1 tisíce tuny řepky, což je o 24,9 tisíce tuny méně proti roku předchozímu.

Mírné rozšíření sklizňových ploch kukuřice na zeleno a siláž v roce 2019 proti roku 2018 a téměř čtvrtinové meziroční navýšení hektarových výnosů na 35,77 tuny se promítlo v objemu úrody této plodiny. Sklidilo se jí 766,2 tisíce tuny, což je o 158,6 tisíce tuny více než v roce 2018. Pícnin v seně, pěstovaných na 47,8 tisících hektarech orné půdy, se sklidilo 436,9 tisíce tuny, což je o pětinu více v porovnání s předchozím rokem. Píce v seně se z 22,8 tisíce hektarů trvalých travních porostů sklidilo 63,5 tisíce tuny, v roce 2018 to bylo 53,7 tisíce tuny.

Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajů v roce 2019

Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajů v roce 2019

Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajů v roce 2019

Rozloha jihomoravských vinic plodných v roce 2019 představovala 15,0 tisíce hektarů a tvořila 93,2 % republikového celku. Průměrný hektarový výnos jihomoravských vinic dosáhl 4,20 tuny a v porovnání s rokem předchozím byl nižší o více jak třetinu. Celkem se sklidilo 63,0 tisíce tuny hroznového vína, což je proti roku 2018 o 33,9 tisíce tuny méně.

Graf 4 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2019

Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji              v letech 2010 až 2019

Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodin v Jihomoravském kraji a České republice             v letech 2009 až 2019

Tab.2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice^*)

Spotřeba průmyslových hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) činila v Jihomoravském kraji za hospodářský rok 2019/2018 celkem 43,7 tisíce tuny, což je proti přechozí srovnatelné skutečnosti o 1,6 tisíce tuny méně. Na tomto propadu se podílela nižší spotřeba dusíkatých hnojiv, kterých se loni použilo 33,3 tisíce tuny. Naopak nárůst byl zaznamenán u fosforečných a draselných hnojiv. Loni jihomoravští zemědělci spotřebovali 1 092,4 tisíce tun statkových hnojiv celkem s meziročním navýšením o desetinu. Mírný propad je patrný u organických hnojiv, kterých se loni upotřebilo 452,0 tisíce tuny, naopak spotřeba organominerálních hnojiv loni vzrostla na 1,3 tisíce tuny, v roce předchozím to bylo 0,7 tisíce tuny.

Jihomoravští zemědělci loni zredukovali plochy osevů ozimých obilovin pro sklizeň v roce 2020. Největší úbytek, a to 5,4 tisíce hektarů, je zaznamenán u nejvíce pěstované pšenice ozimé. Pšenicí ozimou bylo podle stavu k 30. listopadu 2019 oseto 103,8 tisíce hektarů, což je po Středočeském kraji největší plocha mezi kraji. Ke sledovanému datu bylo v Jihomoravském kraji oseto ječmenem ozimým 10,6 tisíce hektarů, to je o 1,5 tisíce hektarů více v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím. Žito ozimé se bude pěstovat na téměř 3,0 tisících hektarech a tritikale na 2,2 tisících hektarech.

Osevní plocha řepky ozimé, kterou bylo k 30. listopadu 2019 oseto 35,8 tisíce hektarů, je v porovnání se skutečností předchozího srovnatelného období menší o 5,9 tisíce hektarů. V České republice se loni řepkou ozimou oselo 369,4 tisíce hektarů, což je meziročně o 22,1 tisíce hektarů méně. K největší redukci osevní plochy došlo ve Středočeském kraji (-6,0 tisíce hektarů), za něj se zařadil Jihomoravský kraj.

Tab.3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji

Kontakt:

Ing. Jindřiška Svobodová Krajská správa ČSÚ v Brně e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz

tel.: 542 528 230

Zdroj informací: 

Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin - 2019

Veřejná databáze ČSÚ - Zemědělství