Česká ekonomika zůstává odolná vůči německému a čínskému zpomalení, přesto však svým růstem nadále zaostává za Maďarskem a Polskem

Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,5 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání s druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí, do níž však nakonec podle předběžného odhadu těsně nezabředla.

Dnešní zpřesněný odhad růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí zlepšuje o desetinu procentního bodu úroveň mezičtvrtletního růstu, hodnota růstu meziročního zůstává na úrovni předběžného odhadu.

Růst české ekonomiky se letos od července do září opíral jak o domácí poptávku, což tolik nepřekvapí, tak také o poptávku zahraniční, což vzhledem k nepříliš příznivému vývoji na mezinárodních trzích přece jenom příjemně překvapivé je. Na zahraničních trzích se činil zejména tuzemský automobilový export, který tak nad vodou držel celý český zpracovatelský průmysl. Ten sice povážlivě ztrácí na růstové dynamice, avšak udržuje si stále růstové tempo. Meziročně ovšem klesají investice, zejména ty do strojů a zařízení, což částečně souvisí také právě s ochlazováním průmyslové produkce. Ještě více než zpracovatelský průmysl je ztrátou dynamiky zasažen průmysl těžební. V těžebním průmyslu se nejdříve ze všech odvětví projevily neblahé mezinárodní děje, zejména růst protekcionismu a zpomalování čínské ekonomiky a její změna orientace na výrobu s vyšší přidanou hodnotou domácí spotřebu.

„Vitamíny“, které chrání české hospodářství před německou a čínskou „nákazou“, představuje zejména spotřeba domácností, kterou pohání výrazný růst kupní síly obyvatelstva. Nejinak tomu bylo i ve třetím kvartále. Za celý letošní rok vzroste kupní síla obyvatelstva – mzdy očištěné o inflaci – o více než čtyři procenta.

Na rozdíl od těžebního a částečně zpracovatelského průmyslu se ve třetím čtvrtletí dařilo stavebnictví a některým odvětvím služeb, zejména informačním a komunikačním činnostem, což mezi jiným svědčí o tom, že podniky reagují na růst nákladů práce, spjatých s svižným růstem mezd, rozšířením využívání leckdy již levnějších informačních a komunikačních technologií a souvisejících služeb.

Nevýraznější růstovou dynamiku vykazovalo ze zemí Visegrádské skupiny v letošním třetím čtvrtletí Maďarsko, jehož ekonomika meziročně rostla o pět procent. Polský hrubý domácí produkt vzrostl v reálném vyjádření meziročně o solidní 3,9 procenta, avšak růstová dynamika zvolnila. Zvolňovala také na Slovensku, jehož ekonomika přidala ve třetím čtvrtletí pouze 1,3 procenta, tedy nejméně ze zemí Visegrádské skupiny. Česká republika tak mezi zeměmi Visegrádu obsazuje se svým růstem za třetí čtvrtletí celkově třetí místo. Za celý letošní rok vzroste tuzemská ekonomika o 2,6 procenta, příští rok její růst zpomalí na 2,2 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND