Makroekonomika | 24.10.2019 15:38:37

Okénko trhu: ECB dnes ke změnám nepřikročila

Český statistický úřad dnes zveřejnil výsledky konjukturálního průzkumu za měsíc říjen. V souhrnném indexu došlo k poklesu na úroveň 93,6 bodu, což představuje pětileté minimum. Pesimismus se šíří hlavně v průmyslu, naději naopak neztrácejí podnikatelé ve stavebnictví a službách. Panice stále nepropadají ani české domácnosti, jejichž hodnocení situace se meziměsíčně mírně zlepšilo a s hodnotou 103,6 bodu se z dlouhodobého pohledu drží na stále slušné hodnotě. Poněkud se ovšem zvýšila ochota spotřebitelů ke spoření, což lze vykládat jako náznak opatrnosti do blízké budoucnosti.

Index nákupních manažerů (PMI) v Německu doznal v říjnu nepatrného zlepšení, když se oproti září zvýšil o jednu desetinu bodu na 48,6. Vyhlídka na zotavení německé ekonomiky v závěru letošního roku se tak opět poněkud zmenšila. Z průzkumu mezi podniky dále vyplynulo, že růst prodejních cen byl nejnižší za poslední tři roky, což se zřejmě v blízké době promítne i do již tak nízké inflace, a vystaví dalšímu tlaku Evropskou centrální banku. Alespoň trochu pozitivní zprávou z Německa pak bylo to, že svůj pokles zpomalily hodnoty přijatých objednávek. I eurozóna dnes vykázala aktuální výsledky indexu PMI. Ve zpracovatelském průmyslu zde došlo meziměsíčně ke stagnaci na úrovni 45,7 bodu, zatímco ve službách k velice mírnému nárůstu z 51,6 na 51,8. Podobně jako v Německu lze tyto výsledky interpretovat tak, že producenti vývozního zboží trpí pod tlakem neutěšené situace v mezinárodním obchodu, zatímco domácí poptávka dech ještě neztratila.

Rada guvernérů Evropské centrální banky na svém posledním zasedání pod vedením prezidenta Draghiho rozhodla podle očekávání o zachování stávající měnové politiky beze změny. Depositní sazba tak zůstává na úrovni -0,5 % a program nákupů aktiv bude pokračovat v listopadu podle původního plánu. Na následné tiskové konferenci Draghi mimo jiné relativizoval závažnost neshod v rámci rady, o kterých se na veřejnosti spekulovalo po předchozím zasedání. Poskytl též nepříliš povzbudivý výhled na ekonomiku eurozóny, při jejímž hodnocení se oproti minulosti zřetelněji vyhýbal náznakům blízkého zlepšení. Ocenil sice, že například riziko neřízeného brexitu se zřetelně snížilo, nicméně připomněl, že nejistota přetrvává. Zároveň zpětně zhodnotil dosavadní významně uvolněnou měnovou politiku ECB jako evidentně opodstatněnou, jak se podle něj ukazuje na dále slabých datech mimo jiné z německého průmyslu či evropské inflace. Draghiho osmileté působení v čele ECB je vesměs hodnoceno ze dvou úhlů pohledu – Draghi proslul jako vášnivý obhájce projektu eurozóny, který nepřipustil možnost jejího rozpadu v důsledku dluhové krize, a také jako bankéř, který přes všechnu snahu nedokázal udržet evropskou inflaci na cíli, tedy lehce pod 2 procenty. Příští zasedání již povede Draghiho nástupkyně v úřadu Christine Lagardeová.