Davies: Holubice v USA si asi nakonec prosadí své, inflace se může zvednout nad 3,5 %

Ve vedení americké centrální banky panovala podle investora a ekonoma Gavyna Daviese široká shoda na tom, že bylo namístě na posledním zasedání snížit sazby. Davies ale míní, že daleko menší shodu lze nalézt v oblasti dalšího vývoje sazeb. Šéf Fedu Jerome Powell hovoří o rozdílných názorech, a i když se zdá, že „existuje určitá podpora pro další preventivní snižování sazeb, roste nespokojenost některých členů vedení Fedu s rozsahem a délkou trvání současného cyklu uvolněné monetární politiky“.

Rozdíly v názorech holubic a jestřábů jsou bezpochyby dány řadou faktorů, jedním z nejvýznamnějších jsou obavy z inflačního rizika. Jestřábi poukazují na mimořádně nízkou nezaměstnanost, která povede k růstu mzdové inflace, i když jen postupně. Tato mzdová inflace se podle nich nevyhnutelně promítne do inflace cenové a možná k tomu již dochází s ohledem na to, jaké překvapení v posledních měsících přináší index spotřebitelských cen, píše Davies.

Za tímto pohledem stojí Phillipsova křivka, respektive názor, že je relevantní i v současném prostředí. „Všichni souhlasí, že vztah mezi nezaměstnaností a mzdovou inflací v posledních desetiletích zeslábl. Nicméně mezi jestřáby z Fedu i řadou jeho ekonomů panuje názor, že tato křivka zcela nezmizela,“ píše investor. A navíc jsou přesvědčeni, že se nevyplatí příliš zvyšovat inflaci, protože k jejímu následnému stlačení k cíli by byl v případě velmi ploché Phillipsovy křivky nutný velký růst nezaměstnanosti. Jinak řečeno, každá chyba vedoucí k příliš vysoké nezaměstnanosti by byla velmi draze zaplacena.

Holubice včetně Powella naopak poukazují na to, že inflační očekávání dluhopisového trhu jsou z historického hlediska mimořádně nízko, což by podle nich mělo budit obavy. Podle jejich názoru by také centrální banky měly ve světě nízkých sazeb jednat agresivně v případě, že se ekonomický výhled zhoršuje. Powell také odmítá myšlenku zavedení negativních sazeb a je tak namístě hovořit o tom, že centrální banka nemá právě moc munice pro boj s případným útlumem.

Davies na základě svých odhadů tvrdí, že globální sazby vážené nominálním produktem by mohly v případě vyspělých zemí klesnout jen o 110 bazických bodů. Je tak podle něj namístě brát v úvahu inflační rizika, ale na druhou stranu tu existuje velká hrozba týkající se možného sílení deflačních sil, na kterou nebudou centrální banky schopny reagovat. Holubice v čele Fedu tak podle něj možná nemají jasnou většinu, ale nakonec si budou schopny prosadit svůj názor.

Davies se věnuje i tomu, že v posledních měsících byli ekonomové překvapeni vyšší než očekávanou inflací. K tomu existuje možnost, že nová cla zaváděná prezidentem Donaldem Trumpem by mohla zvednout inflaci v příštím roce až o 0,5 procentního bodu. Modely Daviesovy investiční společnosti Fulcrum pak ukazují, že kdyby se ceny ropy zvedly o 20 dolarů za barel, přidalo by to k inflaci dalšího 0,5 procentního bodu a inflace by se tak přechodně zvedla nad 3,5 %.

Zdroj: Fulcrum, Financial Times