Rozbřesk: Jestřábi z ČNB čekají na svou příležitost v listopadu

I ve stínu německé recese se české ekonomice daří růst, přetrvávají inflační tlaky a bankovní rada ČNB řeší, co se sazbami. Už před dnešním zasedáním bylo zřejmé, že debata se bude točit okolo otázky, zda sazby ponechat či zvýšit, nicméně dva hlasy pro jejich navýšení a docela jestřábí komentář guvernéra na tiskové konferenci jsou přece jen trochu překvapením. Nelze opomenout ani kontrast mezi tóny linoucími se z centrální banky v Praze a ve Frankfurtu. Ale popořadě.

Ponechání sazeb na současné úrovni je vlastně pragmatickým rozhodnutím na zasedání, kdy je k dispozici stará, byť vcelku se naplňující prognóza. Ta sama o sobě předpokládá, že by ČNB měla svoji hlavní sazbu letos ještě jednou zvýšit, nicméně už na začátku příštího roku ji snížit… a nikoliv jednou. Vypadá to sice jako „jemné“ dolaďování, nicméně ve stínu zahraničních rizik a nejistot však nemusí být zrovna nejvhodnější. Už třeba proto, že důsledky změny sazeb přicházejí nikoliv hned, ale s poměrně velkým prodlením. Hlavním argumentem pro ponechání sazeb byla opatrnost daná nejistotami a riziky z vývoje v zahraničí.

Pro zvýšení sazeb zase svědčily kromě prognózy zvýšené inflační tlaky a slabá koruna. Nicméně, jak uvedl guvernér, i na příštím zasedání se nejspíše o zvýšení sazeb bude znovu jednat. A rozhodnou nová čísla z domácí ekonomiky. Pokud se potvrdí, že česká ekonomika je stále silně imunní vůči útlumu poptávky v Evropě, nelze vyloučit, že v ČNB zvítězí jestřábí postoj. Aby to nebylo až tak jednoduché, do rozhodování promluví i nová prognóza. A ta už nemusí být pro nejbližší období až tak optimistická jako ta současná, podle níž ČNB předpokládá postupné zrychlování ekonomiky až na téměř 3 % v roce 2020. Proto ani současný rázný postoj ČNB nemusí do konce roku automaticky znamenat i vyšší sazby.

O snižování sazeb, které v nemalé míře implikují finanční trhy, řeč tentokrát nebyla a zřejmě ani v listopadu nebude. Zato se může rozvinout diskuse okolo možnosti oživení odprodeje výnosů z devizových rezerv, který ještě před devizovými intervencemi ČNB prováděla. Ne že by samy o sobě zválcovaly kurz a pomohly koruně dohnat prognózu, avšak alespoň by zbrzdily soustavný nárůst devizových rezerv. Už třeba proto, že přibývající eura je třeba stále někde investovat.

TRHY
CZK a dluhopisy
Jasný neholubičí postoj ČNB koruně včera odpoledne pomohl k mírným ziskům a zdolání hranice 25,80 EUR/CZK. Koruna si připsala vůči euru zhruba deset haléřů, když trh přemítal nad možností, že sazby mohou jít ještě nahoru, zatímco implikované tržní sazby stále předpovídají jejich rychlý pokles. O tom, že se najdou více než dva hlasy pro navýšení sazeb, však rozhodnou až další čísla z ekonomiky, nová prognóza a vývoj v zahraničí. Přece jen v té době už bude snad jasněji ohledně brexitu a hloubce německé recese. Vzhledem k dosavadnímu silnému optimismu ČNB to však spíše vypadá na stabilitu sazeb, než na utahování měnové politiky.

Zahraniční forex
Zvěsti o tom, že by na poli obchodní války mezi USA a Čínou mělo dojít k rychlé dohodě, pro jednou zase pomohly dolaru, takže eurodolar je zpět pod hladinou 1,10. Naopak libře se s otevřením britského parlamentu přitížilo, přičemž soudě podle včerejší debaty britských zákonodárců vše vypadá na velmi volatilní říjen, kdy se má rozhodnout o osudu brexitu. I proto na zisky libry a zprostředkovaně i eura v následujících několika týdnech nesázíme.

Pokud jde o střední Evropu, tak zde se situace na čas uklidnila, nicméně nejbližší budoucnost zlotého i forintu nevidíme růžově. Zlotý čeká na rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu o penále pro polské banky (3.10.) a forint čeká na změnu holubičího postoje MMB.