Německému průmyslu se nedaří odrazit se ode dna (Ozvěny trhu)

Poslední rok německý průmysl neprožívá zrovna nejlepší období. Sužují ho přechodné i strukturální problémy, které se hrnou jeden za druhým. Odstartovala to aféra Dieselgate, ke které se v druhé polovině loňského roku přidala změna emisních limitů. Ta přinesla automobilkám řadu problémů a výrazný pokles v jejich produkci. To vše v době, kdy Donald Trump začal vážně ohrožovat globální obchod svou představou spravedlivého systému. Nejistota z toho, jak se bude vyvíjet poptávka v Číně, USA, či i vlivem toho jak dopadne brexit ve Velké Británii pak hnal důvěru v ekonomiku střemhlav dolů.

Avšak jsou to tvrdá data, která ukazují, že se německá ekonomika hned tak volně nenadechne. Dynamika tamějšího průmyslu klesá a podle poslední známé statistiky v dubnu se propadla nejvíce za poslední čtyři roky. Ani pohled na data nových objednávek nepotěší. Propad objednávek ale není způsoben jenom nižší poptávkou z venčí. Především domácí firmy objednávají méně kapitálových statků, což ukazuje na pokles investic. Nižší poptávka po autech pak indikuje, že tento sektor prochází strukturálními změnami v Německu i v celé eurozóně. Především ji táhne dolů nejistota spojená s dieslovými motory a přechod k elektromobilům.

Hrozbou ale i nadále zůstává to, jak se vyvine obchodní politika ohledně cel na auta do Spojených států. Sice většina studií ukazuje, že samotné zavedení cel pro německou ekonomiku nebude ničivé (např. renomovaný Ifo institut vypočítal, že 25% clo znamená ztrátu 0,3 % HDP), spolu s ostatními šoky jako např. brexit však může ztráty mnohonásobně zvýšit.