Rusnok (ČNB): Další relativně brzké zvýšení sazeb nemůžeme vyloučit

Česká národní banka na svém srpnovém zasedání rozhodla o dalším zvýšení sazeb. Podle slov guvernéra Jiřího Rusnoka byl hlavním důvodem oproti prognóze slabší kurz ve spojení s působením domácích inflačních tlaků. Vedle toho upozornil, že další relativně brzké zvýšení úroků nelze vyloučit, obzvláště pokud budou současné podmínky přetrvávat.

Hlavní 2T repo sazba tak byla zvýšena o 25 bazických bodů na 1,25 %. Lombardní byla navýšena o tutéž hodnotu a dosahuje 2,25 %, diskontní sazba pak vzrostla o 20 bodů na 0,25 %. Rozhodnutí o sazbách se opírá o aktualizovanou prognózu, se kterou je konzistentní pokračování úrokové normalizace tak, aby se sazby přiblížily směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni, stojí ve vyjádření centrální banky.

Co se týče nového výhledu, ČNB oproti květnové verzi revidovala meziroční změnu inflace za třetí a čtvrtý kvartál 2019 směrem nahoru z 1,8 % na 2,1 %, resp. z 1,9 % na 2 %. Odhad výkonu české ekonomiky byl pro letošní rok snížen z 3,9 % na 3,2 %, přičemž výraznou složkou růstu bude dle Rusnoka spotřeba domácností, které profitují nejen z celkového optimismu, ale především z rostoucích příjmů. U výhledu sazeb byl tříměsíční Pribor pro letošní rok revidován výše z 0,9 % na 1,3 %, pro ten další pak z 1,6 % na 1,7 %.

Očekávaná trajektorie kurzu koruny byla posunuta k slabším hodnotám. Pro letošek by se průměrný kurz měl pohybovat na 25,50 za euro (předchozí 25,00 EURCZK), v roce 2019 pak na 24,60 za euro (předchozí 24,40 za euro). Hlavním důvodem této revize bylo aktuální působení zahraničních faktorů – konkrétně odliv krátkodobého kapitálu z rozvojových trhů – a již zmiňované proinflační domácí tlaky.

Jak Rusnok uvedl, ČNB sice nedokáže přesně odhadnout, jak dlouhou dobu bude koruna pod tlakem globálních faktorů, na druhou stranu, aktuální prognóza pracuje se scénářem, kdy by se kurz měl vrátit k trendu posilování na konci letošního roku. Mezi hlavní katalyzátory tohoto vývoje bude patřit nejen výrazný úrokový diferenciál ve srovnání s Evropou, ale i ukončení programu kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky a reálná konvergence české ekonomiky.

Guvernér ČNB zároveň přiznal existenci možnosti, kdy negativní šok způsobený globálními faktory odezní dříve, než jak odhaluje prognóza, tzn. za dvě čtvrtletí. Pokud by se tak stalo, koruna by se navrátila zpět na dřívější dráhu posilování, což by ale dle Rusnokových slov nemělo představovat žádné riziko. Nemělo by se tudíž jednat o scénář, kdy by se centrální banka musela jakkoliv oddálit od cesty nastavení sazeb směřujících k jejich dlouhodobě neutrální úrovni.

V opačném případě, tedy v situaci, kdy negativní šok neodezní a bude nadále negativně působit na kurz koruny, která by následně oslabovala, připustil Rusnok možnost dalšího zvýšení sazeb, jež by mohlo přijít již relativně brzy, klidně na příštím zasedání. „Pokud budou současné podmínky přetrvávat, budeme reagovat, což může být klidně i na příštím zasedání,“ řekl. Upozornil zároveň, že centrální banka není schopna předpokládat další vývoj globálních faktorů. „U inflačních tlaků jsem přesvědčen, že budou nadále přetrvávat, jelikož ty neodezní tak rychle,“ uzavřel guvernér.

Co se týče rizik prognózy inflace, ta byla vyhodnocena jako vyrovnaná. Mezi obousměrné nejistoty patří právě zmiňovaná rychlost odeznívání negativního sentimentu působícího na kurz a nárůst protekcionistické nálady. Za krátkodobé inflační riziko byl označen výhled inflace na nejbližší měsíce v oblasti cen potravin a pohonných hmot.

I přesto, že ČNB zvýšila sazby, kurz koruny po tiskové konferenci guvernéra Rusnoka oslabil. Šlo patrně o reakci vyvolanou zklamáním části trhu, které očekávala o něco rychlejší budoucí trajektorii zvyšování sazeb.