České stavebnictví pomalu „chytá druhou mízu“. Pomáhají evropské peníze

Výkon stavebnictví v ČR sice v prvním čtvrtletí 2018 rostl sedmým nejrychlejším tempem v EU, avšak tento výsledek je třeba vidět v kontextu výkonnosti stavebnictví v jednotlivých členských zemích v uplynulých letech. V ČR byla tato výkonnost velmi slabá, takže tuzemské stavebnictví roste z relativně nízké základny. Teprve v letošním roce se výkonnost stavebnictví u nás opět pohybuje nad průměrem roku 2015, a to do jistě míry i díky letošním příznivým klimatickým podmínkám v zimních a jarních měsících. Ještě v druhé polovině roku 2017 byla výkonnost stavebnictví pod průměrem roku 2015. Třeba v Polsku, ale zejména Maďarsku docházelo letos v prvním čtvrtletí k ještě vydatnějšímu růstu než u nás, a to přitom z vyšší základny. Částečně stavebnímu výkonu těchto zemí pomáhá čerpání peněz z fondů EU, v němž jsou aktivnější než ČR. Celkově lze vyšší výkonnost stavebnictví v „nových“ zemích EU vysvětlit i obecně rychlejším celkovým ekonomickým růstem v porovnání se „starými“ členskými zeměmi. V ČR lze do dalších čtvrtletí čekat zlepšování výkonnosti stavebnictví, které bude souviset s pokračující prosperitou a nutným aktivnějším čerpáním prostředků z fondů EU.

Zaměstnanost v českém stavebnictví se mezi prvním čtvrtletím roku 2017 a stejným obdobím roku 2018 nepatrně zvýšila. Stále přitom zůstala pod úrovní roku 2015. Vývoj odráží celkovou aktivitu ve stavebnictví. Rok 2015 byl obdobím přechodné expanze tuzemského stavebnictví, zejména inženýrského stavitelství, což se promítlo do nárůstu zaměstnanosti. Ta však v celém období od roku 2008 zůstává v prvním kvartále setrvale pod úrovní 400 tisíc zaměstnanců. Letos navíc navzdory poměrně příznivým klimatickým podmínkám v prvních třech měsících roku. Dlouhodobě nižší zaměstnanost, která kulminovala v roce 2008, je výsledkem tří procesů, které souběžně v tuzemském stavebnictví probíhají. Zaprvé, stavebnictví se jako jediný významný segment české ekonomiky nedokázalo zcela otřepat z dopadu světové finanční krize. Nižší aktivita se projevuje právě i nižší zaměstnaností. Zadruhé, ve stavebnictví sice produktivita výroby roste pomaleji než třeba v průmyslu, ale přesto je pokles zaměstnanosti například v porovnání s prvními léty milénia nutno částečně přičíst právě i růstu produktivity v posledních patnácti letech. Zatřetí, ve stavebnictví nyní působí více zaměstnanců v rámci šedé, nedeklarované zóny. Zatímco v roce 2008 jich bylo zhruba 31 tisíc, v současnosti je počet takřka dvojnásobný. V dalších čtvrtletích lze očekávat další pozvolný růst zaměstnanosti ve stavebnictví, který bude těžit z celkové prosperity ekonomiky a z růstu samotného segmentu stavebnictví. Tento růst podpoří rychlejší čerpání prostředků z fondů EU, které z podstatné části stálo už za výše zmíněným přechodným vzmachem českého stavebnictví v roce 2015.