Nejvážnější finanční krize trvala 2 roky, ale přepsala mapu světa k nepoznání
Za nejvážnější finanční krizi je dodnes považována Finanční krize z let 1772-1773. Byť její trávní bylo krátké a geografický dopad omezený, tato událost výrazně změnila ekonomicko-politické uspořádání světa.
Nebudu Vás „nudit“ obecně známými fakty o Finanční krizi z let 1772-1773, jen si připomeňme několik důležitých milníků této krize, které navždy změnily jak fungování centrálních bank, tak mapu světa:
- Bank of England se v roce 1772 stává první centrální bankou, která přebírá roli „věřitele poslední instance“, to když uvolňuje svou monetární politiku a úvěruje i firmy a osoby, které by do té doby neměly na půjčky nárok a zároveň by nezískaly úvěr u komerčních bank
- Bank of England realizuje první velký „bailout“ v historii, to když Východoindické společnosti poskytuje půjčku ve výši 400 000 liber
- Východoindická společnost je první firmou v historii, která splňuje podmínky „too big to fail“. Ekonomický a politický význam této společnosti je natolik velký, že se v její záchraně angažovala i Bank of England a král Jiří III.
Snaha o záchranu silně zadlužené Východoindické společnosti vedly Jiřího III. k tomu, aby této společnosti umožnil přímý prodej čaje na amerických koloniích. Tento krok ještě více rozdmýchal nespokojenost s politikou Velké Británie a vedl krokům, na jejichž konci bylo vyhlášení nezávislosti kolonií a vznik Spojených států Amerických.
Britské kolonie byly jedním z území, která byla zasažena finanční krizí a pozastavení přísunu úvěrů měl velmi negativní dopad na fungování farmářů, kteří si půjčovali na překlenutí doby do prodeje své sklizně. Po finančním kolapsu v roce 1772, věřitelé ve Velké Británii nejenže požadovali okamžité splacení již poskytnutých půjček, ale zároveň prakticky úplně zastavili poskytování půjček nových. A do toho Velká Británie udělila další ránu plantážníkům pěstujících čaj, které do té doby chránilo před zahraniční konkurencí clo a poplatky, které byly odstraněny právě za účelem zachránění Východoindické společnosti.
Samotná krize neměla na britskou či dokonce světovou ekonomiku takový dopad jako to, co přišlo po ní – válka za nezávislost. Bankovní sektor ve Velké Británii i zbytku Evropy se z původního šoku zotavil rychle, ekonomiku podpořila i velmi slušná úroda z roku 1773 a opětovný návrat optimismu.
Pokud porovnáme situaci z let 1772-1773 se současným vývojem v Evropě, najdeme celou řadu paralel nejen na úrovni politiky centrálních bank, ale také na úrovni politické. Rostoucí nespokojenost s „centrálním“ řízením z Bruselu dnes dalo vzniknout úspěchu protestním hnutím ve Velké Británii (zde situace vyústila v Brexit), Itálii, Maďarsku, Polsku, Řecku a koneckonců i v České republice.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz