HDP ČR letos poroste o 2,7%. ČNB by mohla ukončit závazek v dubnu
Vývoj české ekonomiky zůstává příznivý. HDP v letošním roce poroste o 2,7%, když i nadále ve směru jeho růstu bude působit jak domácí, tak i zahraniční poptávka. Za tou stojí především solidní růst německé ekonomiky a pozvolna se zlepšující ekonomická situace i v některých dalších zemích eurozóny. Proti vyššímu růstu HDP v ČR budou letos naopak působit především opuštění kurzového závazku ČNB a dopady brexitu. V příštím roce růst HDP zrychlí, když díky vyšší zahraniční poptávce přesáhne 3%.
Na konci minulého roku došlo k výraznému zrychlení cenového růstu, když inflace vyskočila z říjnových 0,8% na prosincových 2,0%. Za tím stály především ceny potravin, pohonných hmot a také silná domácí poptávka spolu s růstem mzdových nákladů firem. V průběhu letošního roku se inflace zvýší mírně nad cíl, když se v ní bude více projevovat silná domácí poptávka a také firmám se podaří přenést část vyšších mzdových nákladů do cen.
Na trhu práce došlo v druhé polovině loňského roku k dalšímu zlepšení. Míra nezaměstnanosti se v listopadu dostala již na 3,8% a i nadále se tak pohybuje výrazně pod svou přirozenou úrovní. V tuto chvíli ale již má velmi omezený prostor pro další pokles. Ke zlepšení na trhu práce tak nyní dochází především přes mzdový růst, když díky nízké míře nezaměstnanosti a relativně silné poptávce firem po zaměstnancích se zvýšila vyjednávací síla pracovníků. Tento vývoj bude pokračovat i letošním a příštím roce.
Výrazné inflační překvapení ze závěru loňského roku spustilo další masivní příliv spekulativního kapitálu. Ten souvisí s tím, že zahraniční investoři čekají dřívější opuštění kurzového závazku. Na ten musí ČNB reagovat přes silné intervence.
Z důvodu nečekaně vysoké inflace a silných intervencí se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že by ČNB mohla opustit kurzový závazek již ve druhém čtvrtletí letošního roku. A to i přesto, že ECB prodloužila svůj program nákupů dluhopisů.
Ekonomická rizika se oproti druhé polovině loňského roku mírně snížila, ale i tak jsou stále relativně vysoká. Hodnotíme je jako vychýlená směrem dolů, když by jejich naplnění snížilo růst HDP v eurozóně i u nás. Nejvýznamnějším i nadále zůstává brexit a jeho možné negativní dopady na investice a zahraniční obchod.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz