(Kurzy.cz)
Komentáře k HDP - slušný růst, ale očekávání byla mnohem vyšší
Informace o hrubém domácím produktu v úvodu letošního roku potvrzují, že česká ekonomika roste solidním tempem. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím sice HDP stagnoval, nicméně výsledek ovlivnilo zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Před zvýšením daně došlo k předzásobení, což výrazně přispělo ke zvýšení HDP o 1,8 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. V prvním čtvrtletí zásoby se nahromaděné zásoby postupně snižovaly, což naopak ekonomiku přibrzdilo a HDP stagnoval. Nebýt změny tabákové daně, HDP by nejspíše rostl o necelé procento.
Klíčový pozitivní příspěvek k vývoji HDP přinesl zahraniční obchod. To již bylo patrné z dílčích dat obchodní bilance publikovaných v předchozích měsících. Exportně orientovaná odvětví, zejména automobilový průmysl, zareagovaly na oživení poptávky v zahraničí. Nicméně začíná přidávat také domácí poptávka, zvýšily se jak spotřební výdaje, tak firemní investice.
V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 2,0 procenta, rychleji naposledy rostl ve 2. čtvrtletí 2011. Srovnání s ostatními zeměmi ukazuje, že se Česká republika drží ve středu pelotonu. Naši hlavní obchodní partneři rostou podobným tempem: v Německu se HDP zvýšil o 2,3 procenta, na Slovensku o 2,4 procenta. Růst maďarské ekonomiky akceleroval na 3,5 procenta. Naopak jen pomalým tempem roste ekonomika Francie (0,8 procenta) a Rakouska (0,4 procenta). HDP Nizozemí dokonce klesá.
I přes zlepšení ekonomické situace, zůstává řada výrobních kapacit nevyužita. Mezera výstupu, rozdíl mezi aktuálním a normálním (neinflačním) využitím kapacit, nyní dosahuje zhruba 1,5 procenta a uzavřít by se měla na začátku příštího roku. Za celý letošní rok by se měl HDP zvýšit o 2,4 procenta, v příštím roce by růst HDP měl akcelerovat ke třem procentům.
David Marek
Patria Finance
Česká ekonomika si připsala pozitivní zářez na pažbě. Vzrostla o dvě procenta, nejvíce za poslední dva roky. Na první pohled je to spíše zklamání, protože podle předem dostupných výsledků z průmyslu či maloobchodu bylo očekávání mnohem větší. Střízlivé odhady mluvily o růstu o 2,2 %, ty odvážnější dokonce překračovaly hranici 2,5 %. Vysoké odhady přicházely hlavně proto, že před rokem vrcholila druhá vlna krize, nastal velký propad ekonomiky. Srovnávací základna byla velmi nízká a tak očekávání na ekonomiku v letošním roce byla vysoká.
Přesto růstová hodnota je pozitivní. Nyní je důležité, aby se propsala i do dalších oblastí, jako je například zaměstnanost. Ekonomika rostla hlavně díky průmyslu. Konkrétně výroba automobilů byla velkým tahounem, který dokázal ekonomiku popostrčit v dobrým výsledkům. Ale ekonomika není jen o výrobě aut. Dařilo se většině průmyslových oborů, takže například celé strojírenství bylo zdrojem pozitivních hodnot. Zprvu pomáhala hlavně zahraniční poptávka, v posledních měsících ale už výrazně zvedají průmysl i tuzemské zakázky.
Na mezikvartálním výsledku se podepsaly hlavně cigarety. Předzásobení obchodníků z minulém čtvrtletí způsobilo jednak vysokou srovnávací základnu, a také horší současný výsledek. Čistá nula je ale o něco lepší, než byla očekávání. Proto není potřeba tento výsledek zatracovat.
V letošním roce bychom se měli dočkat ještě lepších výsledků z české ekonomiky. A to jak v mezičtvrtletní, tak i meziroční bázi. Další čtvrtletí by mohlo přinést silný výsledek, který by se mohl blížit hranici až 2,5 %. Prozatím totiž nejsou vidět velké bariéry, které by ekonomiku brzdily. Průmysl má dostatek zakázek, a překvapivě i stavebnictví zažívá sporadické zlepšení. Jedním z velkých faktorů je stále nezaměstnanost, která klesá pouze díky sezóně.
Stejnou rychlostí jako česká ekonomika rostla i ta slovenská. Tedy o dvě procenta meziročně. Slovenská ekonomika těží podobně jako ta česká z pozitivního vývoje v Evropě, zahraniční poptávky. A také z vývoje na automobilovém trhu, který se zvedá. Slovenský výkon byl ale o něco náročnější než ten český. Tamější ekonomika totiž nespadla do záporných hodnot v roce 2013 jako ta česká. Stabilně rostla, i když pomalu. Proto srovnávací základnu měla vysokou. Navíc i v mezičtvrtletním srovnání rostla o šest desetin, což je cenný výsledek.
Ing. Michal Kozub
Analytik
Home Credit a.s
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz