Hlouběji pod povrch finanční krize: záplava úspor, globální nerovnováha a hypoteční krize
Shrnutí
(více si můžete přečíst ZDE
v přiložené analýze Patria Research Note):
- Poslední desetiletí minulého století přineslo do světové ekonomiky nový fenomén – výrazné zvýšení úspor v zemích východní a jihovýchodní Asie. Jedno z vysvětlení nabízí demografický vývoj a s tím související vytváření úspor.
- K vytváření vysokých úspor v Číně a zemích jihovýchodní Asie přispěla měnová krize v roce 1997, resp. proexportní a kurzová politika po této krizi.
- Běžné účty Číny a dalších asijských zemí díky této politice dosahují v posledním desetiletí výrazně kladných hodnot. Protiváhou se stal schodek běžného účtu v USA.
- Pozornost asijský úspor se obrátila zejména k největšímu, nejrozvinutějšímu a nejlikvidnějšímu finančnímu trhu – USA.
- Ke globální nerovnováze přispěl růst cen ropy. V prosinci 1998 stál barel lehké ropy z Texasu (WTI) necelých 11 dolarů. Loni na začátku července její cena překročila 145 dolarů z barel. S růstem cen ropy korespondují rostoucí přebytky běžných účtů zemí těžících a vyvážejících ropu. Tyto přebytky v posledních letech dokonce převyšovaly kladná salda asijských zemí. Petrodolary podobně jako asijské úspory směřují na likvidní finanční trhy.
- Polarizace finančních toků v podobě zvýšení přebytků běžného účtu na jedné straně a finančních investic na straně druhé vedla především k úvahám o přizpůsobení prostřednictvím devizových kurzů. Nicméně tektonický posun finančního kapitálu ani tak neovlivnil kurzy měn jako úrokové sazby.
- Pokles dlouhodobých úrokových sazeb s sebou přinesl dva efekty. Prvním z nich byla motivace ke zvýšení zadluženosti. Nejvíce se zvýšil objem hypoték a cenných papírů garantovaných GSE, které představují především sekuritizované hypotéky. Druhým efektem byla snaha investorů o hledání vyšších výnosů. Řada investorů podlehla iluzi, že díky novým finančním instrumentům lze lépe diverzifikovat riziko a dosáhnout vyšších výnosů při nezměněné riziku.
- Selhání mnoha MBS, ABS a CDO odhalilo, že se žádné investiční perpetuum mobile nekoná. Následná finanční krize přinesla mnoha investorům vysoké ztráty. V červnu 2009 dosáhla celková hodnota ztrát téměř 1,5 bilionu dolarů.
- Základními kameny řešení finanční krize se staly částečné znárodnění bankovního sektoru v USA i Evropě, mimořádně uvolněná měnová politiky a rozsáhlé fiskálních stimulů. „Deleveraging“ soukromého sektoru (bank a domácností) probíhá na pozadí rychlého růstu veřejného dluhu (leveraging). Nicméně i nadále přetrvává jedna ze základních příčin finanční krize, přebytek úspor na jedné straně a globální ekonomická nerovnováha v zahraničním obchodu na straně druhé.
- Řešení vyžaduje zvýšení míry úspor, zpomalení dlouhodobého tempa růstu ekonomiky a snížení inflace v USA a dalších vyspělých zemí a změnu kurzové politiky, snížení míry úspor a zvýšení domácí míry investic v zemích východní a jihovýchodní Asie a zemích vyvážejících ropu.
- To má své implikace pro finanční trhy. Makroekonomické prognózy, na ně navazující odhady firemních bilancí a valuace akcií by měly tuto skutečnost zohledňovat. Svět po finanční krizi nebude stejný jako před ní.
- Pokud se tak nestane, je jen otázkou času, kdy se nemoc záplavy úspor a globální nerovnováhy projeví jinou formou katarze.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz