Finanční fórum Zlaté koruny se věnovalo dopadům hypoteční krize na světovou i českou ekonomiku (7.5.2008)

Za účasti představitelů Světové banky, mezinárodních finančních organizací a představitelů domácí finanční scény se v úterý v TOP HOTELU Praha konalo pod názvem Hypoteční krize – Globální problém globálních trhů v pořadí již druhé Finanční fórum Zlaté koruny. Reprezentativní setkání finančníků se zabývalo otázkou, do jaké míry je ekonomika ve světě a u nás schopna vyrovnat se s důsledky způsobenými americkou krizí na trhu hypoték, co všechno krize  ovlivnila a zda lze podobným jevům v dnešním globálně propojeném světě předcházet. Generálním partnerem Finančního fóra Zlaté koruny je společnost OVB Allfinanz, a.s.

V úvodním vystoupení náměstek ministra financí Milan Šimáček zdůraznil, že hypoteční krize ohrožuje růst nejen ekonomiky USA, ale i dalších států. Banky zpřísňují úvěrovou politiku a to vede ke snižování dostupnosti úvěrů. Pokles spotřeby amerických domácností se již projevil poklesem poptávky po dováženém zboží. Problémy nastaly u hlavních obchodních partnerů USA, tedy i zemí EU. Snížení poptávky po českých výrobcích určených na export nebude tak velké, protože náš vývoz do USA je zanedbatelný. Podle Šimáčka představuje nebezpečí pro českou ekonomiku zejména růst cen surovin. Příznivou zprávou může být, že většina komodit je obchodována v amerických dolarech a vůči této měně česká koruna v poslední době výrazně posílila. Poklesu reálného HDP se ani tak Česká republika v letošním a příštím roce nevyhne. Ministerstvo financí situaci v České republice sleduje a spolupracuje s ostatními státy na úrovni EU. Další vývoj i konec krize je však nejistý. Finanční trhy zatím vyčkávají, jak si povede americká ekonomika a vládám i centrálním bankám nezbývá mnoho účinných nástrojů k adekvátním zásahům. Problém je i v tom, že krize probíhá v období zvýšených inflačních tlaků. Vláda hodlá i za této situace pokračovat ve své politice snižování výdajů tak, aby v roce 2010 klesl podíl mandatorních výdajů pod 50% HDP a postupně se snižoval schodek státního rozpočtu z letos předpokládaných 3% na 2,3% v roce 2010.

Prof. Jean-Marie Bouroche, ředitel Mezinárodního vědeckého výboru skupiny CRIF, ve svém vystoupení poukázal v souvislosti s hypoteční krizí na problém nedostatečného hodnocení rizikovosti úvěrů, které v USA nezvládli. Na porovnání situace v Itálii a USA před rokem 2007 jsou patrné rozdíly v zadluženosti. V USA v té době dosahovala již 131%, zatímco v Itálii pouhých 40%. Skupina CRIF vypracovala ukazatele, které by měly další podobné kolapsy odvrátit. Evropské úvěrové agentury tak budou mít k dispozici jednotný systém, díky němuž je možné zlepšit rating a hodnocení ztrát, aby se rizika eliminovala.

Anton Marcinčin, ekonom Světové banky pro střední a východní Evropu, odhaduje, že dopady hypoteční krize na tento region budou minimální. V ČR má sice 90% bank zahraniční vlastníky, ale jejich finanční prostředky, sloužící i k úvěrování, pocházejí z domácích zdrojů. Domnívá se rovněž, že příliš nebude ohrožen ani další

ekonomický růst v tomto regionu, a to zejména díky stále poměrně levné pracovní síle, kterou disponuje.

Herbert G. Pfeiffer, prezident Asociace evropských stavebních spořitelen, uvedl, že zárodky současné krize je možné vystopovat již v 60. a 70. letech, kdy v USA došlo ke krachu několika desítek bank. Již od roku 2000 tisk kritizoval politiku bank právě před vývojem na trhu hypoték, kdy se rozjížděla v tomto sektoru sekuritizace, tzn. že cenné papíry začaly být jištěny hypotékami. Tento moment spolu s tím, že banky přehlížely schopnost málo solventních klientů splácet poměrně vysoké úvěry, spustil následnou lavinu. Hypotéky dokončily krach již tak zadlužených domácností. Letos je  postiženo 2 mil. lidí, příští rok k nim přibudou další 2 miliony dlužníků. Jen v letošním roce zkrachovalo 200 úvěrových společností. Situace je to složitější, že do krize je zataženo mnoho subjektů, od zprostředkovatelů úvěrů až po pojišťovny. 

Martin Upton, vedoucí katedry řízení na Open University, Business School, porovnal situaci v USA a v Británii, kde se krize z evropských zemí projevila nejsilněji v důsledku většího propojení obou ekonomik. Situace v Británii ale není podle Uptona tak komplikovaná jako v USA. I zde bylo podceněno riziko a zaspaly i orgány dozoru. Podle jeho názoru, podobně jako v USA, nebyly zkušenosti s posuzováním rizikovosti úvěrů. Banky jsou nyní obezřetnější. Předpokládá se, že letos bude poskytnuto nejméně hypoték od roku 1993. Krize se však může přenést do omezené spotřeby domácností. Nějaký kolaps však nehrozí, zaměstnanost je v Británii stále vysoká a úrokové sazby se doposud udržují na nízké úrovni.

Na závěr Finančního fóra Zlaté koruny vystoupil Jan Frait, náměstek ředitele samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability ČNB. Připomněl, že kořeny současné úvěrové krize v USA sahají do 80. a 90. let minulého století, kdy došlo ke zvýšení hospodářského růstu a k uvolnění měnové politiky. Spolu s dynamickým rozvojem finančního sektoru a s růstem jeho efektivnosti se rozvíjely také podmínky pro vznik finančních bublin a následnou úvěrovou krizi. Vyhodnocení podílu měnové politiky na úvěrové krizi a definice optimální reakce v jejích různých fázích je podle Fraita významnou výzvou pro ekonomický výzkum. Podle jeho názoru k úvěrové krizi pravděpodobně z velké části přispěla úvěrová politika amerického Fedu. Klíčovým rizikem v současné době může být přenos problémů od hypotečních úvěrů na další třídy úvěrů zejména v USA. Dosti pesimisticky vyznívá zpráva MMF o globální finanční stabilitě z letošního dubna. Jen ztráty a odpisy ze samotných hypoték a s nimi souvisejících aktiv jsou odhadovány až na 565 mld. USD. Celkový rozsah ztrát spojený s krizí amerického hypotečního trhu se bude pohybovat kolem 945 mld. USD, to představuje 7 – 8% amerického HDP. Zprostředkovaně se toto oslabení růstu projeví i v eurozóně. Naše ekonomika není prozatím přímo ohrožena. České banky mají dostatek likvidity a pro poskytování úvěrů mají dostatek primárních vkladů. Banky mají navíc úvěry dostatečně zajištěné. Úvěrové standardy jsou poměrně přísné a zatím se významně nerozmohly hypoteční kontrakty s rizikovým profilem – naopak roste splatnost fixací. Tempo růstu nových úvěrů na bydlení se začíná zpomalovat, a to lze hodnotit jako stabilizující prvek. Také mezibankovní peněžní trh zůstal plně funkční a krátkodobé sazby reagovaly primárně na očekávání vývoje v ekonomické oblasti.

V panelové diskusi v rámci Finančního fóra Zlaté koruny dvě desítky účastníků dále rozšířily okruh nastolených otázek. Hovořilo se o úloze stavebních spořitelen, o dalším vývoji na trhu hypoték, o nutnosti vzdělávání klientů a veřejnosti,

protože podle některých účastníků svou vinu na hypoteční krizi měla nízká informovanost kupujících, kteří neodhadli své možnosti vysoké úvěry na bydlení splácet a o nabízených produktech měli minimální nebo vůbec žádné znalosti.

Hlavní vystupující na Finančním fóru Zlaté koruny

Prof. Jean Marie Bouroche, International Scientific Committee Director CRIF Decision Solutions

Absolvent Stanfordské univerzity (řízení malých podniků) a Statistického institutu při pařížské univerzitě má doktorát z matematiky a statistiky a je členem Mezinárodní statistické společnosti a Bernouillyho společnosti. Vedle firemní praxe působil 12 let jako profesor na prestižních francouzských školách a univerzitách a jako ředitel pro výzkum Vědeckého oddělení skupiny SEMA. Od roku 1999 je ředitelem Mezinárodního vědeckého výboru skupiny CRIF.

Ing. Anton Marcinčin, Ph.D., Country Economist, World Bank

Titul Ph.D. v oblasti ekonomie získal na Karlově univerzitě (1999). Obhájení titulu předcházelo studium na CERGEEI v Praze, Tinbergen Institute v Amsterdamu a v CEP na London School of Economics. Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Před vstupem do Světové banky přednášel na Karlově univerzitě a Univerzitě Komenského, pracoval v Centru pro hospodářský rozvoj a ve Slovenské společnosti pro zahraniční politiku v Bratislavě. Ve Světové bance se podílí na projektech pokrývajících Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Lotyšsko a Českou republiku. Publikoval řadu článků a je editorem několika knih o hospodářské politice v transformačním období. Od roku 2007 píše pravidelné sloupky do Hospodářských novin vydávaných na Slovensku.

Mgr. Herbert G. Pfeiffer, prezident Asociace evropských stavebních spořitelen a člen představenstva Prvé stavebné sporiteľny

Absolvoval studium hospodářství (Wirtschaftsuniversität) ve Vídni s titulem magistr socioekonomických věd. Od roku 1994 je členem představenstva Prvej stavebnej sporiteľne, a.s., první tohoto druhu ve východní Evropě. Získal rozsáhlé profesní zkušenosti v oblasti mezinárodního marketingu, bytového hospodářství, průmyslové politiky a přímých zahraničních investicí. Je členem poradenské sítě HUMAN UNECE (Ekonomické komise pro Evropu při OSN) v Ženevě, členem vrcholového managementu Mezinárodní unie pro financovaní bydlení (IUHF) v Londýně, prezidentem Evropského svazu stavebních spořitelen (EuBV) a předsedou správní rady slovenské vzdělávací instituce Academia Istropolitana Nova ve Svätom Juri.

Dr. Martin Upton, head of The Centre for the financial management, Open University Business School

Vede katedru finančního řízení na OU Business School (The Open University). Stál mimo jiné v čele týmu, který vyvinul kurz Finanční strategie, jenž je součástí nejstudovanějšího MBA programu na světě. Před příchodem do OU Business School pracoval více než 20 let v sektoru finančních služeb, z toho 12 let jako finanční ředitel společnosti Nationwide Building Society.

Dr. Jan Frait, náměstek ředitele samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability ČNB

Působil od roku 1990 v akademickém prostředí, zejména na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava. V roce 2002 byl jmenován profesorem ekonomie a v letech 2002-2004 byl prezidentem České společnosti ekonomické. Od roku 2000 působí v České národní bance. V letech 2000-2006 zastával funkci člena bankovní rady. V této funkci zpočátku zodpovídal za

peněžní oběh a platební styk, později pak za úsek měnové politiky a statistiky. Od roku 2007 je náměstkem ředitele samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability. V této funkci zodpovídá primárně za oblast analýz finanční stability a je rovněž zastupujícím členem Výboru pro bankovní dohled Evropské centrální banky.