NESROVNALOSTI V EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ, HLAVA VI
Zákon o evidenci skutečných majitelů č. 37/2021 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
HLAVA VI
NESROVNALOSTI V EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
Řešení nesrovnalostí v evidenci skutečných majitelů
Oznámení nesrovnalosti
(1) Má-li orgán veřejné moci důvodně za to, že při výkonu své činnosti zjistil nesrovnalost, oznámí ji soudu příslušnému k zápisu; to neplatí, pokud by oznámení nesrovnalosti mohlo ohrozit činnost orgánu veřejné moci.
(2) Oznámení nesrovnalosti musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalost osvědčují.
(3) Povinné osoby oznamují nesrovnalost za podmínek stanovených zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Výzva k odstranění nesrovnalosti
Soud, který je příslušný k zápisu, evidující osobu usnesením vyzve k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení; určí jí přitom k tomu přiměřenou lhůtu. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Zahájení řízení o nesrovnalosti
(1) Soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43.
(2) Řízení o nesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou.
(3) Účastníkem řízení o nesrovnalosti je evidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že v rozporu s § 10 neposkytl evidující osobě potřebnou součinnost.
(4) Proti usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti není odvolání přípustné.
Poznámka o nesrovnalosti
(1) Soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti; soud zápis poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
(2) Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43.
(3) V rámci poznámky o nesrovnalosti se zapíše, v čem je nesrovnalost spatřována, a den zahájení řízení o nesrovnalosti.
Přerušení řízení
Soud řízení o nesrovnalosti přeruší, probíhá-li řízení o zápisu nebo vyřizuje-li se žádost o zápis, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení o nesrovnalosti.
Dokazování
K potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalosti provede soud i jiné důkazy, než byly účastníkem navrhovány. Důkazy ke zjištění skutečného stavu však provede, jen vyplývají-li z obsahu spisu.
Rozhodnutí
(1) Soud rozhodne o nesrovnalosti zpravidla bez jednání. Soud nařídí jednání, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalosti.
(2) Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalosti a které údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Lze-li skutečný den vzniku nesrovnalosti zjistit jen s velkými obtížemi nebo nelze-li jej zjistit vůbec, uvede soud jako den vzniku nesrovnalosti den, ve kterém nesrovnalost s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem existovala nejdříve.
(3) Vyplyne-li to v řízení o nesrovnalosti najevo, soud rozhodne také o tom, že důvodem nesrovnalosti je neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě ze strany skutečného majitele nebo osoby, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány.
Zápis v rámci poznámky o nesrovnalosti
(1) Je-li nesrovnalost vyvrácena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí
a) zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, a
b) vymaže poznámku o nesrovnalosti z evidence skutečných majitelů.
(2) Je-li nesrovnalost potvrzena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí
a) zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalosti a dobu trvání nesrovnalosti, vyšla-li v řízení najevo,
b) vymaže nesprávné platné údaje a
c) zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly- li v řízení najevo.
(3) Soud zápis podle odstavce 1 nebo 2 provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
Výmaz poznámky o nesrovnalosti
Zastaví-li soud řízení o nesrovnalosti, poznámku o nesrovnalosti vymaže. Soud výmaz poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
Informační povinnost
(1) Pokud do evidence skutečných majitelů nebyl evidující osobou zajištěn zápis žádného údaje, soud o tom po marné výzvě podle § 43 vyrozumí správní orgán příslušný k projednání přestupků podle tohoto zákona.
(2) Soud po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla nesrovnalost potvrzena, zašle jeho opis správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona, ledaže soud již vyrozuměl správní orgán podle odstavce 1.
Další následky nesrovnalosti
Práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nelze vymáhat; to platí bez ohledu na to, kterým právním řádem se právní jednání řídí.
(1) Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení.
(2) Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku také právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.
(3) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl podle odstavce 1 nebo 2 vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká.
(1) Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení.
(2) Vzniklo-li postavení skutečného majitele v období 30 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka, odstavec 1 se na toto rozhodování nepoužije.
(3) Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jež nemají v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.
(4) Rozhodl-li jediný společník v rozporu s odstavcem 1 nebo 3, lze se dovolávat pouze neplatnosti tohoto rozhodnutí podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí jediného společníka rozhodujícího v působnosti nejvyššího orgánu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací.
Zpět na obsah zákona
