Vybraná ustanovení z novel, Vybraná ustanovení z novel

Čl. XV zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (účinnost k 01.04.2024)

Přechodná ustanovení

1. Česká národní banka začne uveřejňovat průměry zápůjčních úrokových sazeb podle § 117a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIV bodů 13 a 16, od osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (účinnost k 24.4.2020)

Přechodná ustanovení

1. Dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednán úrok z prodlení, který převyšuje úrok z prodlení nejvýše přípustný podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněným a nejvýše přípustným úrokem z prodlení pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 2 a 5 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za smluvní pokutu.

3. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za úrok z prodlení.