Kazuistika č. 3: Použití nefunkčních osobních ochranných pracovních prostředků s následkem závažného poranění zaměstnance

V tomto pravidelném seriálu vám chceme ukazovat na konkrétních příkladech z naší kontrolní praxe, samozřejmě dostatečně anonymizovaných, jak došlo k haváriím či porušením zákonných povinností v oblasti bezpečnosti práce, bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení, v pracovněprávní oblasti či v oblasti zaměstnanosti. Identifikujeme si, jak k tomu došlo, co bylo příčinou, a ukážeme si, co dělat, abyste se podobných situací v budoucnu vyvarovali. Budeme rádi, když si z našich kazuistik vezmete ponaučení a pokud přispějeme k tomu, že tímto způsobem zabráníme i třeba jen jedné havárii na pracovišti, těžkému pracovnímu úrazu či závažnému porušení zákona, tak tato naše činnost bude mít smysl.

SHRNUTÍ

Na tomto případu si ukážeme, jaké důsledky může mít zanedbání bezpečnosti práce ve spojitosti s podceněním používání osobních ochranných pracovních prostředků a s nedůsledným vymáháním jejich používání dle stanoveného postupu.

CÍLEM TOHOTO TEXTU JE:
• upozornit na nutnost používání účinných osobních ochranných pracovních prostředků v souladu s pokyny jejich výrobce,
• podat vysvětlení, jak došlo k chybě vedoucí k závažnému poškození zdraví zaměstnance,
• nabídnout rady, jaké podniknout kroky, aby se něco podobného nestalo i u vás.

Podnik zabývající se tepelným zpracování kovů prováděl tepelnou úpravu materiálu. Podle požadavků zákazníka byl zpracován technologický postup pro provedení tepelné úpravy a následně byl zaměstnavatelem připraven pracovní postup, který mimo jiné vyžadoval při tepelném zpracování materiálu i použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zapojené zaměstnance, a to ohnivzdorného pláště, ochranné kukly a ohnivzdorných rukavic.

Na pracovišti se v plynové peci provádělo nahřátí materiálu na požadovanou teplotu (1050 °C). Pro bezpečnou manipulaci s nahřátým materiálem se používal mostový jeřáb s řetězovými vázacími prostředky. Materiál byl uložen na manipulační plotně, která slouží k zasunutí a vysunutí tepelně upravovaného materiálu z plynové pece po nahřátí materiálu na požadovanou teplotu. Zavěšení materiálu bylo prováděno dvěma zaměstnanci pomocí řetězových vázacích prostředků a mostového jeřábu. Jeřáb se zavěšenými vázacími prostředky byl připraven nad vozíkem tak, aby uvázání materiálu proběhlo v co nejkratší době z důvodu vystavení zaměstnance působení tepla v minimální míře. Po uvázání materiálu došlo ke vzplanutí jednoho z dvojice zaměstnanců s následkem těžkých popálenin, a to i přes použití ohnivzdorného pláště. Ačkoliv se zaměstnanec snažil uhasit doutnající plášť pomocí rukavic, došlo na plášti k zahoření. Po uhašení ohně na plášti pomocí vody, která byla v ochlazovací vaně, však následovalo zahoření také pracovního oděvu pod pláštěm, což mělo zásadní vliv na rozsah popálenin, jelikož pracovní oděv byl přímo na těle postiženého.

Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že oba zaměstnanci použili mimo jiné osobní ochranné pracovní prostředky chránící proti tepelnému riziku, a to plášť, ochranou kuklu a rukavice.

Důvodem, proč jeden z nich utrpěl závažný pracovní úraz, byl opotřebovaný ochranný plášť, který v konečném důsledku již neplnil ochrannou funkci. Opotřebení uvedeného pláště bylo vizuálně patrné a projevovalo se výraznou hnědou barvou na povrchu. Ačkoliv byli oba zaměstnanci vystaveni tepelnému zdroji stejnou dobu, zaměstnanci s neopotřebovaným ochranným pláštěm se nic nestalo. V neposlední řadě mělo vliv na závažnost úrazu i neposkytnutí ochranného oděvu s nehořlavou úpravou, který je třeba použít pod ochranný plášť dle pokynů výrobce pláště.

Zjištění při kontrole

Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti:

1/ Zaměstnavatel zaměstnancům neposkytnul podle požadavku výrobce ochranného pláště proti tepelnému riziku, který je používán jako překryvný, ochranný oděv s nehořlavou úpravou. --> Tím došlo k zahoření běžného pracovního oděvu, který neměl požadované ochranné vlastnosti, a způsobil tak vážné popáleniny na těle postiženého.

2/ Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel nekontroloval osobní ochranné pracovní prostředky tak, aby byly v použitelném stavu. V důsledku toho byl zaměstnancem použit opotřebovaný ochranný plášť, který pozbyl svoji ochrannou funkci a nebyl účinný proti vyskytujícím se rizikům.--> Pokud by zaměstnavatel pravidelně kontroloval opotřebení ochranného pláště a poskytnul by postiženému zaměstnanci ochranný plášť nový s požadovanými vlastnostmi, k úrazu by nedošlo.

Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?

• Je potřeba udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a pravidelně provádět kontrolu jejich používání. --> zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• Osobní ochranný pracovní prostředek musí být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko. --> nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

• Dodržovat požadavky výrobců poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků a poskytovat zaměstnancům potřebné osobní ochranné pracovní prostředky dle rizik, kterým jsou zaměstnanci vystavováni. --> zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Ponaučení

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že je potřebné stanovit podmínky používání osobních ochranných pracovních prostředků nejen na základě vlastního vyhodnocení rizik, ale i na základě návodů výrobce k danému ochrannému prostředku. A dále udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a důsledně provádět kontrolu jejich používání.