Průměrná mzda v Plzeňském kraji v roce 2023 reálně klesla. Mzda činila 41 333 Kč

V roce 2023 mzdy v Plzeňském kraji nominálně vzrostly, pokud však zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně poklesly. U evidenčního počtu zaměstnanců došlo meziročně k mírnému nárůstu, který byl druhý nejvyšší mezi kraji.

Plzeňský kraj se v 1. až 4. čtvrtletí 2023 zařadil na čtvrtou pozici s výší průměrné mzdy¹ přepočtené na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Mzda činila 41 333 Kč a oproti stejnému období roku 2022 došlo k jejímu navýšení o 2 899 Kč, tj. o 7,5 %. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (53 347 Kč), Středočeský (43 992 Kč) a Jihomoravský (42 399 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 37 470 Kč, což je o 5 871 Kč méně, než je republikový průměr (43 341 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v Praze, výše průměrné mzdy v ČR tak kromě Středočeského nedosahuje již žádný další kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Ústeckém (o 8,3 %), nejméně pak v Praze (o 6,6 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, ve všech 14 krajích i v ČR celkem tak došlo k reálnému poklesu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,5 %, reálně se však snížila o 2,9 %, stejné to bylo v obou případech i v Plzeňském kraji.

Ve 4. čtvrtletí roku 2023 činila průměrná hrubá měsíční mzda v ČR celkem 46 013 Kč a v Plzeňském regionu 44 231 Kč. V kraji vzrostla mzda oproti stejnému období předchozího roku o 6,5 % a dosáhla tak čtvrté nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání. Průměr ný evidenční počet zaměstnanců v kraji meziročně vzrostl o 0,2 % na 219,0 tisíc. Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 7,6 %, reálně tak mzda klesla o 1,2 % v ČR a o 1,0 % v regionu.

Medián mezd činil 39 685 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,0 %, u mužů dosáhl 42 340 Kč, u žen 36 842 Kč.

Počet zaměstnanců ² v roce 2023 se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil o 2,0 tisíce na 217,8 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo jen ve 4 krajích ČR, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 3,0 %), druhý byl Plzeňský kraj (o 0,9 %), naopak nejzásadnější pokles byl zaznamenán shodně v Pardubickém a Zlínském kraji (o 1,0 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 15,6 tisíce zaměstnanců, tj. o 0,4 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

²Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz