Prezident podepsal předlohu zavádející dlouhodobý investiční produkt

Prezident Petr Pavel podepsal vládní předlohu, která mění státní podporu penzijního spoření tak, aby více motivovala ke spoření, a zavádí takzvaný dloudodobý investiční produkt (DIP). Informoval dnes o tom Hrad. Podepsaná předloha představuje soubor změn zákonů, které mají za cíl podpořit rozvoj finančního trhu i spoření na stáří. Změny týkající se spoření na stáří mají vstoupit v účinnost k 1. lednu 2024.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. Má podpořit spoření na stáří. V tomto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude to, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let. Poslanci ale zúžili možnost investovat v tomto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách nebo třeba do státních dluhopisů zemí EU.

"V Patria Finance spravujeme investice přesahující 70 miliard korun pro více než 50 tisíc českých investorů a investorek a pozornost tomuto tématu roste. DIP jednoznačně vnímáme jako cestu, která posiluje a oceňuje vlastní zodpovědnost a investování staví na roveň stávajících spořících cest, pokud jde o zajištění se ve stáří. Zásadní je, že DIP umožní rozložit peníze určené na stáří s daňovou výhodou mezi mnohem více různých aktiv, čímž skrze diverzifikaci na jedné straně snižuje riziko, souběžně umožní investice do výkonnějších aktiv, především akcií a tím otevře cestu dlouhodobě atraktivnějšímu zhodnocení,“ reagoval po schválení předlohy ve Sněmovně generální ředitel Patria Finance Richard Podpiera. „Věříme, že DIP bude inspirovat k aktivnějšímu budování zdrojů pro období po skončení produktivního věku a tyto zdroje nasměruje do kapitálového trhu,“ dodává Richard Podpiera s tím, že tyto spravované zdroje prospějí i českému kapitálovému trhu jako celku.

"Pro ty, kdo již klienty Patrie jsou, bude zřízení DIPu velmi jednoduché. Nabídka se stane novou součástí naší obchodní platformy WebTrader a její využití bude skutečně na pár kliků. Na platformě již uvádíme potřebné informace ve zvláštní části DIP, informujeme také na samostatné stránce https://finance.patria.cz/dip," řekl v nedávném rozhovoru k tématu Richard Podpiera.

V rámci schvalování ve Sněmovně DIP doznal určitých úprav proti původnímu záměru. Prvním pozměňovacím návrhem, který prošel i třetím čtením, je požadavek, aby poskytovatele DIP evidovala Česká národní banka a publikovala jejich seznam na webu.

Částečným zpřísněním pak prošel okruh investičních nástrojů, které mohou být součástí DIP. Z jejich palety byly vyloučeny firemní dluhopisy a jiné cenné papíry, které nejsou obchodované na regulovaných trzích. Další změnou a určitým omezením je vyloučení portfoliového přístupu. Původní varianta DIP pracovala s možností neuplatnění standardního tříletého časového testu při prodeji cenných papírů z DIP, jinak řečeno při obměnách portfolia v něm. Nakonec bude zdanění v DIP probíhat v souladu s obecným postupem zdanění investic jak co do změn v portfoliu, dividend nebo úroků. Všechny změny dle navrhovatelů směřují k vyšší bezpečnosti DIP v souladu s jeho hlavním cílem a tím je dlouhodobé investování za účelem bohatšího stáří.

Změny nic nemění na tom, že daňové zvýhodnění v DIP bude výrazné. První rovinou zvýhodnění investic s DIP je sleva na dani, konkrétně možnost odpočtu ze základu daně do výše 48 tisíc korun ročně. Tato částka je vztažena ke všem podobám spoření či investování na stáří, tedy včetně penzijka či životního pojištění. U DIP ale neexistuje spodní hranice pro daňové zvýhodnění (která je ve stávajícím penzijku 1 000 Kč měsíčně a nově by měla být 1 700 Kč) a uplatnit tak půjde celá investice. Z limitu daňové podpory vyplývá, že pokud bude mít investor pouze DIP, při investici 4 tisíce korun měsíčně na dani ušetří ročně cca 7,2 tisíce korun.

Další atraktivní složkou DIP je dle návrhu možnost příspěvku zaměstnavatele. Motivací pro něj je oproštění od platby sociálního a zdravotního pojištění až do výše 50 tisíc korun a to stejně jako u daňového zvýhodnění účastníka za všechny produkty investování či spoření na stáři dohromady. Pokud tedy svému zaměstnanci dá ročně zaměstnavatel 50 tisíc korun bez daní či odvodů na investování v DIP, získá zaměstnanec bezmála dvojnásobek částky, kterou by po zdanění a odvodech dostal v čisté mzdě. Jde tak o značný roční rozdíl investic a potenciálních výnosů při dlouhodobém investování na stáří.

Podmínkou, která souvisí s dlouhodobostí cíle, je investovat nejméně 10 let a investice v jak v DIP tak v novém penzijku nevybrat před 60. rokem života. Pokud ano, investor o daňové výhody zpětně přijde.

V případě změn státní podpory penzijního spoření zvyšuje předloha práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka. Státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření už nebudou dostávat spořící důchodci.