S dynamickým růstem počtu týmů mobilní specializované paliativní péče v České republice souvisí také potřeba zajištění kvalitního profesního rozvoje těchto organizací. V porovnání let 2018 a 2020 se počet pacientů, kteří díky mobilním hospicům dožijí ve vlastním sociálním prostředí zdvojnásobil.* Také to byl jeden z důvodů, proč tým projektu Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti domácí specializované paliativní péče začal připravovat metodiku, díky které bude možné externě ověřit, zda mobilní hospice naplňují Standardy mobilní specializované paliativní péče, splňují kritéria pro poskytování služeb v souladu s Metodikami Ministerstva zdravotnictví, a díky tomu zvyšují kvalitu poskytované péče na základě systémového hodnocení. Metodika vychází z výše uvedených dokumentů a na její přípravě pracují kromě členů realizačního týmu projektu také zástupci České společnosti paliativní medicíny, Fóra mobilních hospiců, Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče a Centra paliativní péče. Podle harmonogramu by měla být do konce roku 2021 vytvořena metodika a sestaven hodnotitelský tým. V období od ledna do února 2022 bude probíhat výběr deseti organizací, ve kterých následně proběhne šestiměsíční pilotní ověření metodiky. Na základě zkušeností z pilotního ověření projde metodika revizí a v říjnu 2022 bude zveřejněna na stránkách projektu (paliativa.cz).

Realizační tým projektu nyní aktuálně sestavuje hodnotitelský tým, který dokáže posoudit specifika organizací MSPP, jednotlivých pozic v týmu mobilního hospice, dokáže se orientovat v chodu domácího hospice a umí navázat a udržet profesionální vztah se zástupci organizace. Před dokončením jsou také kritéria pro vstup mobilních hospiců do pilotního ověření. Hospicům se takto otevírá možnost zhodnotit, jakým způsobem pracují s vnitřními dokumenty, jak moc jsou v souladu s žitou praxí, a zda díky tomu mají předpoklad pro dlouhodobě udržitelný rozvoj. Vybrané mobilní hospice dostanou i přímou finanční podporu na místo interního auditora, který organizaci provede procesem hodnocení a bude poskytovat potřebná data realizačnímu týmu Ministerstva zdravotnictví. 

Projekt Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti domácí specializované paliativní péče je spolufinancován Ministerstvem zdravotnictví a Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

*Pozn.:

Vývoj počtu pacientů, kteří dožili doma s podporou mobilních hospiců, dle statistiky Fóra mobilních hospiců:

• Rok 2018 – 2249 pacientů
• Rok 2019 – 4724 pacientů
• Rok 2020 – 5874 – pacientů

Standardy mobilní specializované paliativní péče

Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP

Fórum mobilních hospiců

Obsah

1                                             2                                             3

Autoři, vznik        Předmět úpravy / 5      Základní východiska dokumentu, paliativní péče / 7

připomínkovací                                                                   3.1     Principy paliativní péče / 8

místa / 3                                                                                 3.2  Cílová skupina paliativní péče / 8

3.3  Indikace paliativní péče / 9 3.4  Paliativní péče jako součást     systému zdravotní a sociální           péče / 10

4                                                                                           5

Standardy specializované paliativní péče / 11                   Použitá literatura / 26

Standard č. 1:  Poskytování péče, rozsah péče a klinické rozhodování                  se řídí plánem paliativní péče, který v maximální míře             respektuje preference pacienta a jeho blízkých / 13

Standard č. 2:  Poskytovaná péče adekvátně reaguje na symptomy nemoci,      je bezpečná a má klinický přínos / 15

Standard č. 3:  Poskytovaná péče adekvátně reaguje na psychický stav

                            pacienta / 17

Standard č. 4:  Poskytovaná péče reflektuje sociální a vztahové potřeby 

                             pacienta a jeho blízkých / 18

Standard č. 5:  Poskytovaná péče reaguje na pacientovy spirituální potřeby / 19 Standard č. 6:  Pacientova přání a preference jsou základem plánu paliativní   péče a jsou respektována, pokud nejsou v přímém rozporu

                              s dobrými mravy nebo platnými zákonnými normami / 20

Standard č. 7:  Organizace dodržuje minimální procesní standardy        ve specializované paliativní péči / 21

Standard č. 8:  Organizace poskytuje kvalitní péči také pacientům

                             se specifickými potřebami / 23

Standard č. 9:  Péče o umírajícího pacienta / 25

1

Autoři, vznik dokumentu, připomínkovací místa

tento dokument nemá ambici stanovit kritéria kvalitní paliativní péče jako celku, ale vyjímá pro oblast úpravy pouze specializovanou paliativní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacientů

ento dokument aktualizuje znění standardů kvality paliativní péče, které v letech 2015–2016 zpracovala za podpory ministerstva zdravotnictví společná pracovní skupina české společností paliativní medicíny české lékařské společnosti jana evangelisty purkyně a asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, pracující ve složení:

mgr. jana ambrožová mudr. regina slámová mgr. květoslava othová mgr. monika marková mudr. bc., michal Hrnčiarik

současné znění se liší ve dvou oblastech:

1. nemá ambici stanovit kritéria kvalitní paliativní péče jako celku, ale vyjímá pro oblast úpravy pouze specializovanou paliativní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacientů.

2. reflektuje změny, včetně legislativ-ních a úhradových, které přinesl pilotní program mobilní specializované paliativní péče, realizovaný ministerstvem zdravotnictví čr, českou společností paliativní medicíny čls jep a všeobecnou zdravotní pojišťovnou v letech 2015–2017 a následná fixaci odbornosti mobilní specializované paliativní péče (926) do systému.

redakční úpravu současného znění standardů provedl realizační tým projektu “podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti domácí specializované paliativní péče” (s registračním číslem: cz.0 3.2.63/0.0/0.0/15_039/0008214) realizovaného ministerstvem zdravotnictví čr, v rámci operačního programu zaměstnanost, spolufinancovaného z evropského sociálního fondu ve složení:

mgr. marek uhlíř mudr. pavel svoboda mudr. vendula mazancová mudr. lenka lazecká delongová bc. jitka kosíková mgr. kateřina tichá mgr. veronika drnková phdr. mgr. lada Furmaníková, ph.d. mgr. petr Štulc mgr. lena tomšů bc. david kosák, msc. mgr. jan Švancara.

standardy byly veřejně projednány na ministerstvu zdravotnictví dne 6. 11. 2018, poté je připomínkovaly a následně jako konsensuální dokument přijaly:

• česká společnost paliativní medicíny čls jep

• Fórum mobilních hospiců, z.s.

Publikace neprošla jazykovou korekturou.

2

Předmět úpravy

cílovými poskytovateli, nositeli této péče, jsou zařízení mobilní specializované paliativní péče

1/  metodický pokyn ministerstva zdravotnictví čr k poskytování mobilní specializované paliativní péče, věstník mz č. 13/2017. Dostupné online.

yto standardy zachycují konsenzus odborné veřejnosti a samotných poskytovatelů v otázce, jak identifikovat, kodifikovat, prokazovat a podporovat kvalitní, bezpečnou, klinicky přínosnou a efektivní specializovanou paliativní péči ve vlastním sociálním prostředí pacientů. cílovými poskytovateli, nositeli této

péče, jsou zařízení mobilní specializované paliativní péče¹ (mspp) odbornosti 926. standardy nemají ambici se jakkoliv vztahovat k jiným formám a druhům paliativní péče než mspp.

standardy v některých oblastech po-

pisují nepodkročitelný standard klinické praxe. znalost a aplikace těchto standardů však nenahrazují širší povinnost odborného zástupce sledovat odborná doporučení česká i zahraniční a odbornou literaturu tak, aby léčba byla poskytována podle pravidel lékařského umění, tedy v souladu s nejvyšším dosaženým vědeckým poznáním a v souladu s obvyklými, obecně uznávanými metodami.

3 Základní

paliativní péče vycHází důsledně z přání a potřeb pacientů a jejicH rodin

paliativní péče je založena na multiproFesní spolupráci

2/  v §5 zákona č. 372/2011 sb., o zdravotních službách je paliativní péče vymezena jako specifický druh zdravotní péče „jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí“

3.1

Principy paliativní péče

aliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou. cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým². tyto obecné principy platí pro všechny formy paliativní péče včetně mspp.

paliativní péče

• chápe umírání a smrt jako součást lidského života a vychází z toho, že každý člověk závěrečnou část svého života se všemi jejími fyzickými, psychickými, sociálními, duchovními a kulturními aspekty prožívá individuálně

• podporuje pacienta a jeho blízké, aby maximálně rozvinuli vlastní potenciál a využili vlastní kapacity při zvládání závažné nemoci a závěru života

• vychází důsledně z přání a potřeb pacientů a jejich rodin a respektuje jejich hodnotové priority

• chrání důstojnost nevyléčitelně nemocných a klade hlavní důraz na kvalitu života

• je založena na multiprofesní spolupráci a integruje v sobě lékařské, ošetřovatelské, psychologické, sociální a spirituální aspekty

• nabízí všestrannou účinnou podporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat jejich zármutek i po smrti blízkého člověka

3.2 Cílová skupina paliativní péče

aliativní péče má být k dispozici všem pacientům s nevyléčitelným onemocněním bez ohledu na lé-

kařskou diagnózu. nejčastěji je paliativní péče poskytovaná pacientům v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob.

onemocnění a stavy, které v pokročilých stádiích obvykle vyžadují specializovanou paliativní péči, jsou:

• nádorová onemocnění

• neurodegenerativní onemocnění typu roztroušené sklerózy, parkinsonovy nemoci, demence, amyotrofické laterální sklerózy

• konečná stádia chronických orgánových onemocnění: srdečních, plicních,

jaterních a ledvinných

• aids

• polymorbidita geriatrických pacientů

• pacienti v perzistentním vegetativním stavu

• některé vrozené pediatrické syndromy a onemocnění

• kriticky nemocní pacienti s nevratným multiorgánovým selháváním v prostředí intenzivní péče

3.3

Indikace paliativní péče

terminální Fáze  pacientů s nevyléčitelným pro- v indikaci typu a organizační formy palionemocnění představuje gresivním onemocněním je po- ativní péče je důležité brát v úvahu aktu-

speciFickou klinickou    a potenciálně život ohrožující charakter třeba včas rozpoznat pokročilý ální zdravotní stav nemocného i odlišný klinický průběh a dynamiku zhoršování

3.4

Paliativní péče jako součást systému

zdravotní a sociální péče

obilní specializovaná paliativní péče byla v systému zdravotní péče integrována vydá-

ním metodického pokynu ministerstva zdravotnictví čr k poskytování mobilní specializované paliativní péče (věstník mz č.13/2017). oblasti, které tento pokyn upravuje, jsou zejména:

• terminologie, vymezení pojmů, definice (paliativní péče, paliativní péče obecná a specializovaná, terminální stav, umírající pacient, mobilní specializovaná paliativní péče)

• deskripce všech poskytovatelů paliativní péče v síti zdravotní péče v čr, jejich rozdělení podle forem zdravotní péče (§ 7-10 zák. 372/2011 sb.)

• indikační kritéria pro přijetí pacienta do mobilní specializované paliativní péče

• požadavky (personální a organizační), které musí splňovat poskytovatel zdravotních služeb v odbornosti 926

3/  vyhláška č. 353/2017 sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

4/  ministerstvo zdravotnictví čr: seznam zdravotních výkonů. Dostupné online.

nároky na smluvní poskytovatele mspp dále upravuje tzv. úhradová vyhláška³ a registrační listy výkonů odbornosti 926⁴. standardy mobilní specializované paliativní péče jsou doporučením, které popisuje dobrou praxi mspp nad rámec dikce metodického pokynu a dále ho upřesňuje z hlediska požadavků na kvalitu poskytované péče lege artis.

4 Standardy

Tato kapitola je strukturována  následujícím způsobem Racionále

Ověření

“tvrdá” vodítka, která umožňují poznat, do jaké míry je standard naplňován v praxi.

Doporučení

další doporučení pro praxi.

Standard č. 1

Poskytování péče, rozsah péče a klinické rozhodování se řídí plánem paliativní péče⁵, který v maximální míře respektuje preference pacienta a jeho blízkých.

Racionále:

standard chrání zájem pacienta dostávat koordinovanou zdravotní péči a informace v rozsahu, který přispívá k jím vnímané kvalitě života s ohrožujícím nebo život zkracujícím onemocněním.

5/  plán paliativní péče je formou plánu dalšího léčebného postupu, viz. §2 část c) vyhlášky 98/2012 sb. (vyhláška o zdravotnické dokumentaci).

6/  doporučení pro rozhodování v prostředí intenzivní medicíny je shrnuto v doporučení představenstva člk

č. 1/2010 k postupu při rozhodování o změně léčby intenzivní na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svou vůli.

Ověření:

• plán paliativní péče je stanoven a realizován multiprofesním týmem na základě individuálních potřeb pacienta a jeho blízkých. v souladu s principy paliativní péče zahrnuje nejen farmakologická a nefarmakologická opatření k tlumení příznaků nemoci, ale také komunikaci s pacientem a rodinou a stanovování a přehodnocování cílů péče. 

• v rámci paliativního plánu jsou využívány léčebné, ošetřovatelské a jiné postupy přiměřené aktuálním potížím a potřebám pacienta a fázi onemocnění.

• o paliativním plánu je vedena dokumentace, v domácím prostředí je dokumentace dostupná i pacientovi a jeho pečujícím.

• odborný zástupce zařízení specializované paliativní péče je zodpovědný za to, že jednotliví pacienti mají stanovený plán paliativní péče a disponuje k tomu adekvátní kompetencí.

Doporučení:

s jednotlivými léčebnými postupy i s celkovým plánem péče. v případě pacientovy nezpůsobilosti je třeba plán paliativní péče realizovat v pacientově nejlepším zájmu společně se zákonným zástupcem a v konsenzu s pacientovými blízkými (rodinou)⁶.

Specializovaná paliativní péče je poskytována v prostředí a místě, které v maximální míře odpovídá pacientově přání a potřebám.

• součástí plánu paliativní péče je zjištění, zda má pacient a jeho rodina specifická přání ohledně místa poskytování péče.

• při poskytování paliativní péče má obecně přednost poskytování péče v přirozeném sociálním prostředí pacienta.

• při poskytování paliativní péče je pravidelně přehodnocováno, zda je zajištění péče v daném prostředí technicky možné, bezpečné a v souladu s přáním pacienta a jeho blízkých.

• v případě propuštění domů, hospitalizace nebo přijetí do jiného typu ústavní péče je třeba pokračovat v realizaci plánu paliativní péče.

• kontinuita péče při přechodech mezi různými zařízeními a poskytovateli je zajištěna přímou komunikací mezi poskytovateli a náležitě vedenou zdravotnickou dokumentací, v které jsou popsány základní parametry plánu paliativní péče. 

Multiprofesní tým stanoví plán specializované paliativní péče, zodpovídá za jeho realizaci, koordinaci a změny dle vývoje zdravotního stavu pacienta.

základem týmu jsou lékař, sestra a sociální pracovník. dalšími důležitými členy týmu pro hodnocení potřeb pacienta a realizaci specializované paliativní péče jsou psycholog s atestací v oboru klinická psychologie nebo psycholog ve zdravotnictví s úplnou kvalifikací pro poskytování psychoterapie nebo jiný zaměstnanec s psychoterapeutickou kvalifikací a duchovní. dále doporučenými členy týmu jsou fyzioterapeut, ergoterapeut, arteterapeut a nutriční specialista, klinický farmaceut, koordinátor dobrovolníků, pracovník v sociálních službách.

• o činnostech multiprofesního týmu vedou všechny profese dokumentaci, která je dostupná všem členům týmu. nezdravotnická část týmu má přístup do zdravotnické dokumentace pouze se souhlasem pacienta.

• v zařízení specializované paliativní péče je zajištěna 24 hodinová dostupnost zdravotnických členů multiprofesního týmu (zdravotní sestry a lékaře).

• dostupnost ostatních členů týmu je zajištěna dle individuálních potřeb pacienta.

• setkávání týmu se koná zpravidla jednou týdně. účastní se jej všichni členové týmu, kteří se věnují péči o pacienty a jejich blízké na všech úrovních poskytovaných služeb.

• multiprofesní tým využívá možnosti konzultace odborníků různých profesí, tito mohou být přizváni i na setkání týmu.

• multiprofesní tým zajišťuje kontinuitu a koordinaci paliativní péče ve spolupráci s jinými ošetřujícími lékaři (např. praktickým lékařem), zvláště při potřebě změny místa poskytování péče (propuštění pacienta domů z nemocnice, nutnost hospitalizace, řešení sociální péče, apod.)

• v rámci domácí specializované paliativní péče multiprofesní tým spolupracuje s pečujícími osobami – neformálními pečujícími. tito mají k dispozici pohotovostní číslo na profesionála v týmu pro případ potřeby.

• nedílnou součástí práce týmu je dobrá komunikace s pacientem, jeho blízkými, ostatními pečujícími či jinými službami podílejícími se na péči.

Role lékaře v multiprofesním týmu

• ošetřující lékař nemocného v rámci multiprofesního týmu zodpovídá za hodnocení zdravotního stavu a léčbu a koordinuje poskytování paliativní péče nemocnému ve všech aspektech péče podle aktuálního léčebného plánu.

• ošetřující lékař nemocného v rámci multiprofesního týmu informuje ostatní specialisty, u kterých je pacient sledován, o předpokládané limitované prognóze a cílech paliativní péče.

• v případě, že je pacient pravidelně sledován u více specialistů, je třeba, aby lékař mspp pomohl pacientovi a jeho blízkým jednoznačně určit, kdo je pro pacienta ošetřujícím lékařem, který vede a koordinuje plán paliativní péče.

• v kompetenci lékaře multiprofesního týmu je sdělování aktuálního stavu nemoci, jeho vývoje a prognózy nemocnému a jeho blízkým s ohledem na jejich potřeby a možnosti.

Standard č. 2

Poskytovaná péče adekvátně reaguje na symptomy nemoci, je bezpečná⁷ a má

klinický přínos.

Racionále:

pacient má právo dostávat péči, která zmírňuje jeho fyzické utrpení, je poskytována lege artis, průběžně sleduje jeho zdravotní stav a reaguje na něj bez zbytečné prodlevy.

7/  poskytovaná péče adekvátně reaguje na symptomy nemoci, zmírňuje utrpení při zachování kvality života pacienta, předchází v dostatečné míře preventabilním komplikacím a má klinický přínos pro pacienta i jeho blízké.

8/  povinnosti a úloha odborného zástupce poskytovatele mobilní specializované paliativní péče, konsensuální stanovisko české společnosti paliativní medicíny čls jep a Fóra mobilních hospiců, 2018. Dostupné online.

9/  doporučené postupy pro paliativní léčbu nejčastějších symptomů jsou popsány např. v materiálu světové zdravotnické organizace Cancer Pain Relief and Palliative Care. WHO Technical Repport Series. No 804, Ženeva, 1990. dále Skála, B., Sláma O. et al, Paliativní péče o pacienta v terminální fázi nemoci. Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: SVL. 2005. Dále Sláma, O., Kabelka, L., Vorlíček, J. Paliativní medicína pro praxi. Praha. Galén. 2007.

10/  ošetřovatelské postupy v paliativní péči jsou popsány např. v O´Connor, M., Aranda, S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. Praha: Grada. 2005. Dále Marková, M. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada. 2010.

Ověření:

• symptomatická zátěž je u každého pacienta pravidelně hodnocena a zaznamenávána pravdivým a úplným způsobem do dokumentace.

• lékař pravidelně provádí klinickou rozvahu o dalším postupu léčby, a tato rozvaha je rovněž zaznamenávána do dokumentace minimálně 1x týdně.

• pacient v domácím prostředí a jeho pečující mají k dispozici nepřetržitě dostupnou návštěvní službu všeobecné sestry a lékaře, kteří jsou schopni adekvátně reagovat a tím předcházet terminální hospitalizaci při náhlém zhoršení zdravotního stavu – alespoň 80 % pacientů přijatých do péče skutečně dožije doma.

• odbornou garanci⁸ zařízení provádí lékař, který splňuje závazné stanovisko č. 1/2015 – podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře.

Doporučení:

Součástí paliativní péče jsou všechny • u pacientů v pokročilých stádiích oneléčebné postupy, které vedou k udržení mocnění jsou nejčastějšími příznaky života v přijatelné kvalitě. dyskomfortu bolest, dušnost, únava

• vzájemné zastoupení kauzálních a slabost, nevolnost a zvracení, úzkost (ovlivňujících základní onemocnění) a deprese, zácpa a střevní obstrukce, a symptomatických postupů je indi- nechutenství, kognitivní poruchy a dekováno dle aktuálního klinického stavu, liria, otoky.

předpokládané prognózy a přání pa- • tělesné symptomy jsou hodnoceny cienta, vždy však s ohledem na jejich komplexně z hlediska jejich příčiny, dopad na kvalitu života. intenzity a celkového vlivu na kvalitu

• součástí paliativní péče je komplexní života. Hodnocena je také souvislost léčba symptomů (s využitím nefar- tělesných symptomů s psychologicmakologických, farmakologických kými, sociálními a spirituálními faktory i invazivních metod), nutriční péče prožívání a zvládání nemoci. (včetně enterální a parenterální výži- • cílem je bezpečná a včasná úleva od vy), hematologická péče (včetně např. bolesti a dalších závažných symptotransfuzní léčby a léčby tromboem- mů, případně jejich zmírnění na úroveň bolické nemoci), antimikrobiální léčba pro pacienta přijatelnou po celou dobu (včetně podávání antibiotik, antimy- poskytované péče. v případě zjištění kotik a virostatik) a dalších kauzálních závažných symptomů, které nelze řešit

      léčebných postupů.                                        dle nastaveného plánu péče, informu-

je kterýkoliv z členů týmu ošetřujícího

Bolest a ostatní symptomy jsou pravi-               lékaře.

delně hodnoceny a léčeny v souladu • ošetřující lékař je zodpovědný za pras nejnovějšími poznatky lékařské vědy⁹ videlné hodnocení a léčbu tělesných a moderního ošetřovatelství¹⁰ symptomů.

• ošetřující lékař je zodpovědný za zajištění léků a pomůcek potřebných k zmírnění tělesných a psychických obtíží. pokud není ošetřující lékař z objektivních důvodů schopen potřebné léky zajistit, měl by pacienta odeslat k jinému poskytovateli zdravotních služeb, který potřebné léky, pomůcky nebo péči zajistí.

druhy a množství pomůcek a přístrojů v zařízení specializované paliativní péče závisí na velikosti zařízení (počtu pacientů a jejich diagnózách) a funkčním stavu. pomůcky a přístroje jsou pravidelně revidovány a udržovány autorizovanými firmami podle doporučení výrobce.

Ošetřovatelské postupy jsou aplikovány s ohledem na potřeby, funkční zdatnost a přání pacienta a jeho blízkých v souladu s nejnovějšími poznatky moderního ošetřovatelství

• sestra v paliativní péči předvídá a minimalizuje rizika vzniku komplikací zejména zajištěním vhodného a bezpečného prostředí, polohováním, péčí o invazivní vstupy, rány, přiměřenou hydratací, kontrolou fyziologických funkcí a naplňováním stanoveného plánu péče.

• nejčastější ošetřovatelské intervence u pacientů v paliativní péči jsou: monitoring jednotlivých symptomů nemoci a jejich léčba (bolesti, dušnosti, nevolnosti, zvracení, zácpy, únavy, nespavosti a dalších tělesných obtíží) dle ordinací a ve spolupráci s ošetřujícím lékařem. dále pak psychická, emocionální a sociální podpora nemocného a jeho blízkých.

Využití rehabilitace a fyzioterapie u pacientů v paliativní péči je cílem dosažení a co nejdelší udržení nejvyšší možné funkční zdatnosti, samostatnosti a sebeobsluhy. konkrétní využití metod fyzikální léčby a rehabilitace závisí na klinickém kontextu (cílech péče v rámci individuálního plánu, přání pacienta, dostupnosti kvalifikovaného pracovníka a pomůcek). v rámci základní ošetřovatelské péče je doporučeno využívat zejména principů bazální stimulace a kinestetické mobilizace.

Standard č. 3

Poskytovaná péče adekvátně reaguje na psychický stav pacienta

Ověření:

• psychický stav pacienta a jeho rodiny je pravidelně vyhodnocován členy multiprofesního týmu, a jsou včas aplikovány nefarmakologické a farmakologické léčebné postupy v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy¹¹ a moderního ošetřovatelství.

• o hodnocení psychického stavu pacienta a přijatých opatřeních jsou dohledatelné záznamy v dokumentaci.

• členem multiprofesního týmu je psycholog, případně psychoterapeut, který usiluje o přiměřenou podporu pacienta i jeho blízkých a může být účinnou oporou pro pečující paliativní tým.

11/  management nejčastějších psychiatrických symptomů je přehledně zpracován např. v Sláma, O., Kabelka, L., Vorlíček, J. Paliativní medicína pro praxi. Praha. Galén. 2007.

Doporučení:

• psycholog, případně psychoterapeut, hodnotí psychický stav, psychické reakce (úroveň porozumění situaci a příznakům, stres, míru adaptace na situaci a prostředí aj.) a přítomnost a míru psychických symptomů a jevů (deprese, úzkost, kognitivní poruchy, suicidální tendence, delirantní stavy) jak u nemocného, tak u jeho blízkých.

• spolu s nemocným nebo jeho blízkým nastavuje další plán psychologické nebo podpůrné péče.

• mapuje hlavní potřeby nemocného a jeho blízkých a aktivně hledá prostor pro jejich naplnění. pomáhá vyrovnávat se s proměnlivou, zátěžovou situací.

• věnuje pozornost komunikaci ve vztahu pacienta a rodiny i ve vztahu pacienta, rodiny a multiprofesního týmu.

• vytváří prostor pro bilancování a vyrovnávání se s aktualizovanými traumaty.

• vede dokumentaci, ve které zaznamenává vývoj psychického stavu pacienta.

• je k dispozici truchlícím, podílí se na práci s pozůstalými, kterým poskytuje podporu.

• je k dispozici členům multiprofesnímu týmu, kterým poskytuje podporu při komunikaci s nemocným a jeho blízkými.

• nemocnému i pečujícím poskytuje podporu, která v dané situaci odpovídá potřebám a stavu klienta, např. krizová intervence, edukace klienta, podpora a techniky regulace emocí atd.

Podpora a péče v období zármutku a truchlení je poskytována všem pacientům a jejich rodinám v rozsahu, který vychází z jejich potřeb.

• součástí péče o pacientovu rodinu je podpůrná komunikace s blízkými pacienta před pacientovou smrtí a bezprostředně po ní.

• při projevech závažných psychických reakcí po úmrtí pacienta lékař zprostředkuje náležitou pomoc (např. psycholog, poradce pro pozůstalé).

• péče o truchlící je považována za nedílnou součást služeb specializované paliativní péče.

• péči pro truchlící a pozůstalé zajišťují: koordinátor péče o truchlící (psycholog, sociální pracovník, poradce pro pozůstalé) ve spolupráci s ostatními členy týmu, včetně dobrovolníků.

• péče pro truchlící a pozůstalé může zahrnovat: podporu před i po smrti blízkého, poradenství jednotlivci a blízkým, naplánované dopisování, telefonní rozhovory, návštěvy, vzpomínkové ceremoniály a pohřby, duchovní a pastorační služby, práci s podpůrnými skupinami a odkazy na příslušné sociální organizace.

Standard č. 4

Poskytovaná péče reflektuje sociální a vztahové potřeby pacienta a jeho

blízkých

Racionále:

paliativní péče se orientuje na vážně nemocného člověka z hlediska jeho individuálních potřeb i z hlediska jeho vztahové sítě. reflektuje psychosociální potřeby pacienta i jeho rodiny, klade důraz na zachování lidské důstojnosti. vzhledem k tomu, že strach z vlastního selhání – z fyzicky i psychicky náročné situace – je veřejností považován¹² za největší překážku domácí péče o umírajícího blízkého, je podpora neformálních pečujících v okolí pacienta klíčovou součástí dobře poskytované péče.

12/  stem/mark, cesta domů a mpsv: výzkumy veřejného mínění umírání a péče o nevyléčitelné nemocné, 2011,

2013 a 2015. k dispozici online na      www.umirani.cz/data/.

Ověření:

• multiprofesní tým, který se podílí na paliativní péči, zahrnuje i profese s dostatečnou kompetencí identifikovat sociální potřeby pacientů a adekvátně na ně reagovat.

• neformální pečující síť blízkých pacienta má k dispozici takovou podporu, která je schopna adekvátně reagovat na jejich vyčerpání, a tím předcházet terminální hospitalizaci při náhlém zhoršení zdravotního stavu – alespoň 80 % pacientů přijatých do péče skutečně dožije doma.

Doporučení:

tivní péče a jeho průběh, hodnocení a změny s ohledem na vývoj psychosociální situace pacienta a jeho blízkých,

• sociální poradenství, administrativní spolupráci s úřady, správu finanční hotovosti a cenností pacientů v zařízeních paliativní péče, případně zastupování pacienta,

• zajištění respitní péče a koordinace této služby s cílem prevence vyčerpání neformálních pečujících, krizovou intervenci a podporu při řešení konfliktů v rámci blízkých vztahů,

Standard č. 5

Poskytovaná péče reaguje na pacientovy spirituální potřeby

Ověření:

• členem multiprofesního týmu je kvalifikovaný pracovník v oblasti duchovní péče (kaplan).

• u pacienta je provedeno zhodnocení jeho duchovních potřeb při zvládání závažného onemocnění. plán paliativní péče musí tyto po-

Doporučení:

• duchovní péče je nedílnou součástí specializované paliativní péče.

• členem multiprofesního týmu je kvalifikovaný pracovník v oblasti duchovní péče (kaplan).

• specializovaná paliativní péče respektuje pacientovu názorovou, hodnotovou a případnou náboženskou orientaci a příslušnost. pomoc a péče jsou nabízeny způsobem odpovídajícím individuálním, rodinným, kulturním a náboženským hodnotám.

• v rámci péče jsou citlivě zjišťovány duchovní a existenciální názory (včetně názorů na život a smrt, nadějí a obav, rozhodujících životních postojů a přesvědčení, pocitů viny, víry v posmrtný život, odpuštění a otázek spojených s koncem života) s cílem identifikace duchovního a existenciálního zázemí, a s tím spojených rituálů a praktik pacienta a jeho blízkých.

• na základě přání pacienta nebo jeho blízkých je zprostředkován kontakt s duchovními jejich vlastní víry či jejich náboženskými komunitami. 

• pokud to lze, je pacientům umožněno účastnit se bohoslužeb či jiných rituálů dle preference pacienta.

tým paliativní péče respektuje a případně pomáhá zajistit náboženské a duchovní rituály podle přání pacienta a blízkých v okamžiku úmrtí. přiměřeným způsobem a na základě zájmu je poskytována duchovní péče

také rodinným příslušníkům či blízkým pacienta a pozůstalým.

Standard č. 6

Pacientova přání a preference jsou základem plánu paliativní péče a jsou respektována, pokud nejsou v přímém rozporu s dobrými mravy nebo platnými zákonnými normami.

Ověření:

• organizace pracuje s institutem dříve vyslovených přání, jejichž existence a zhodnocení jsou dohledatelné v dokumentaci.

• organizace má zaveden způsob, jakým se vyrovnává s eticky, kulturně nebo legislativně dilematickými situacemi, tak, aby tíha rozhodování neležela v těchto situacích na jednotlivci.

• plán paliativní péče je realizován tak, aby respektoval zdokumentované spektrum kulturních, sociálních, jazykových, stravovacích a rituálních praktik pacientů a jejich blízkých.

Poskytovatelé specializované paliativSoučástí tvorby plánu paliativní péče ní péče znají a respektují etická praje diskuse mezi lékařem a pacientem vidla a zákonné normy, které upravují o rozsahu diagnostických a léčebných péči o pacienta v závěru života. V přípametod v rámci paliativní péče a využi- dě eticky sporných či nejednoznačných tí tzv. život prodlužujících léčebných situací využívají etického poradenství.

postupů.

součástí paliativní péče jsou všechny léčebné postupy, které vedou k udržení života v přijatelné kvalitě, jsou indikované a pacientem žádané .

13/  dříve vyslovené přání podle §36 zákona u každého diagnostického a léčebnéč. 372/2011 sb., o zdravotních službách ho postupu je zvažován přínos pro pa-

Standard č. 7

Organizace dodržuje minimální procesní standardy ve specializované

paliativní péči.

Racionále:

občané čr mají oprávněný důvod očekávat stejné organizační principy a postupy od služby specializované paliativní péče bez ohledu na to, od kterého poskytovatele ji čerpají nebo v kterém regionu žijí.

14/  zákon č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů, zákon 372 o zdravotních službách, vyhláška 98/2012 sb. o zdravotnické dokumentaci

Ověření:

• směrnice nebo jiné interní řídící dokumenty, včetně informací zveřejňovaných na webu organizace, nejsou v závažném rozporu s níže popsanými doporučeními.

• praxe, pociťovaná pacienty a jejich blízkými, není v závažném rozporu s níže popsanými doporučeními.

Doporučení:

aktualizována. obsah zdravotní i sociální dokumentace, přístup pacienta a dalších osob k dokumentaci a další aspekty zaznamenávání a uchovávání dokumentace se řídí platnými předpisy¹⁴.

Vnitřním předpisem je stanoven:

• obsah dokumentace vedené o pacientovi,

• formální úprava dokumentace vedené lékařem, zdravotními sestrami, pečovatelkami, sociálním pracovníkem, psychologem, terapeutem a dalšími členy multiprofesního týmu včetně způsobu identifikace osoby a času

• frekvence zápisů všech profesních skupin, které o pacienta pečují

• způsob uložení a archivace a likvidace dokumentace

• přístup k dokumentaci spolupracujícími subjekty.

komunikace členů multiprofesního týmu je nezbytným terapeutickým nástrojem. kompetentní a empatická komunikace vytváří atmosféru spolupráce, naděje a bezpečí pro pacienta a jeho blízké a snižuje jejich stres v období vážné nevyléčitelné nemoci či v době umírání.

v rámci komunikace multiprofesního týmu s pacientem a jeho blízkými by měli všichni jeho členové porozumět rodinnému systému konkrétního pacienta. v komunikaci akceptují rodinné názory a zvyky a podporují spolupráci v rodině. užitečné je také zohlednit aktuální fázi prožívání nemoci pacienta i všech zúčastněných.

sdělování aktuálního stavu nemoci,

jeho vývoje a prognózy s ohledem na potřeby a možnosti nemocného je v kompetenci ošetřujícího lékaře. je důležité, aby byl lékař odborně i lidsky připraven na interpretaci medicínských výsledků i emoční podporu pacienta a jeho blízkých. na základě komunikace s pacientem a jeho blízkými se léčebný plán vytváří s ohledem na autonomii pacienta,

15/  zákon č. 372/2011 sb. o zdravotních službách, §48

ale také na jeho potřebu zorientovat se v životní situaci. součástí léčebného plánu je i plán poskytování dalších služeb a podpory ostatních členů multiprofesního týmu. zápis o léčebném plánu je k dispozici v dokumentaci pacienta.

lékař dbá i na vhodnou a empatic-

kou komunikaci s blízkými pacienta, dle pacientových přání a preferencí. blízcí tak situaci snáze porozumí a dokáží být nemocnému oporou. při tvorbě léčebného plánu je s výhodou využít společného setkání s pacientem a současně s neformálními pečujícími, pokud s tím pacient souhlasí.

při komunikaci s pacientem a jeho blízkými osobami berou všichni členové multiprofesního týmu ohled na kulturní tradice a odlišnosti týkající se způsobu sdělování informací.

Ukončení péče Ukončení péče o nemocného se děje propuštěním nemocného z péče organizace poskytující MSPP nebo úmrtím nemocného.

propuštění probíhá na základě dohody pacienta, blízkých a multiprofesního týmu, přičemž je vždy respektováno přání nemocného a možnosti jeho blízkých. pokud se toto neshoduje, snaží se multiprofesní tým najít řešení přijatelné pro všechny strany. poskytovatel může jednostranně péči ukončit s okamžitou účinností ze zákonem stanovených důvodů¹⁵:

1. poskytovatel prokazatelně předal pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele;

2. pominou-li důvody pro poskytování zdravotních služeb; to však neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele;

3. pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb;

4. v případě, kdy pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem;

5. přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.

ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.

Umrtí nemocného zařízení má písemně stanovená závazná pravidla pro zacházení s tělem zemřelého, pozůstalostí a další péči o pozůstalé.

Péče o tělo zemřelého je prováděna s úctou a respektem k osobě zemřelého a kulturním a náboženským zvykům pacienta a jeho rodiny a v souladu s platnými zákony.

Po úmrtí pacienta je blízkým pacienta poskytnuta bezprostřední rada a pomoc a je nabídnuta systematická podpora v období truchlení.

Standard č. 8

Organizace poskytuje kvalitní péči také pacientům se specifickými potřebami.

Ověření:

• směrnice nebo jiné interní řídící dokumenty, včetně informací zveřejňovaných na webu organizace, nejsou v závažném rozporu s níže popsanými doporučeními.

• praxe, pociťovaná pacienty a jejich blízkými, není v závažném rozporu s níže popsanými doporučeními.

Doporučení:

Péče o delirantního pacienta delirium je náhle vzniklá duševní porucha s kvalitativní poruchou vědomí, poruchou pozornosti, vnímání, myšlení, psychomotorickými projevy, změnou emocí a spánkového rytmu. delirium může být provázeno poruchami myšlení (bludy) a poruchami vnímání (halucinace). delirium může být provázeno zvýšeným psychomotorickým tempem a neklidem (tzv. hyperaktivní delirium) nebo zpomaleným tempem a apatií (tzv. hypoaktivní delirium). poměrně časté je střídání obou forem deliria v průběhu dne (tzv. smíšené delirium). léčba a péče o delirantního pacienta závisí na celkovém klinickém kontextu a cílech léčby.

• u všech pacientů by měl být zvážen způsob řešení vyvolávající příčiny deliria, který by vedl k obnovení výchozího mentálního stavu. v rámci diferenciální diagnostiky a léčby se postupuje podle obecně přijatých odborných postupů.

• je třeba správně odlišit hypoaktivní delirium od deprese a demence.

• u pacientů s velmi pokročilým onemocněním a krátkou prognózou obvykle není podrobnější diagnostika přiměřená. cílem léčby je zajištění pacientovy bezpečnosti a komfortu.

• pacient v deliriu není schopen spolehlivě hodnotit vlastní prožívání, tedy ani intenzitu symptomů. při hodnocení dyskomfortu (např. bolesti) je proto kombinováno dotazování pacienta a pozorování jeho projevů a chování.

• důležitou součástí péče o delirantního pacienta je edukace a podpora rodiny, aby projevům deliria rozuměli a přiměřeně na ně reagovali.

• základní lékovou skupinou při symptomatické léčbě deliria jsou antipsychotika (např. haloperidol, tiapridal, levomepromazin, olanzapin). při léčbě hyperaktivního deliria je indikované současné podání benzodiazepinů (např. midazolam).

• v případě závažného hyperaktivního deliria je obvykle indikováno podání sedativních dávek antipsychotik a benzodiazepinů (viz paliativní sedace).

• použití jiných omezovacích prostředků pro zajištění pacientovy bezpečnosti by v prostředí paliativní péče mělo být používáno zcela výjimečně.

Péče o pacienta s demencí syndrom demence je charakterizován postupně se prohlubující poruchou paměti, myšlení, soustředění a potažmo chování. postupy paliativní péče nabývají na významu především ve stádiu středně těžké až těžké demence (p-pa-ia 2-3 dle české alzheimerovské společnosti, reisbergova klasifikace 4-7). Hlavní okruhy problémů v pozdní fázi syndromu demence jsou poruchy chování, syndrom rezistence, deprese, poruchy příjmu potravy komorbidity včetně infekčních komplikací, progrese imobilizačního syndromu a bolest.

• u pacienta s pokročilou demencí je třeba stanovit individuální plán péče.

pacient se na tvorbě plánu péče podle svých možností podílí. jsou důsledně zohledňovány pacientovy přání, preference a specifika. pokud pacient formuloval dříve vyslovená přání o rozsahu zdravotní péče, jsou tato přání respektována. v případě nezpůsobilosti k právním úkonům se na tvorbě plánu péče podílí zákonný zástupce.

• pacient s demencí je ve vysokém riziku maladaptačního syndromu. pečující tým, stejně jako rodinní příslušníci musí být edukováni ve způsobech použití prostředků neverbální komunikace, tempa řeči, intonace a zřetelného využití mimiky a řeči těla.

• důležitou součástí ošetřovatelské péče může být bazální stimulace.

• u pacientů s demencí může být v důsledku kognitivního deficitu, deliria, či úzkosti významně narušena schopnost vyjádřit své obtíže. pečující tým musí být schopen identifikovat obtíže nemocného a vzdělávat a podporovat v této schopnosti rodinné příslušníky, resp. neformální pečovatele.

• léčebné intervence by měly zahrnovat minimum stresujících zákroků, přesunů mezi zdravotnickými zařízeními spojených se změnami prostředí a změnami pečujícího týmu.

• s ohledem na poruchy příjmu stravy v pozdní fázi demence je s výhodou užití nutričně obohacených preparátů. rodinu nemocného je třeba motivovat k využití „sippingu“ kaloricky bohaté výživy, trpělivému ošetřování a otevřené komunikaci vývoje choroby. indikace nazogastrické sondy (nGs) musí být pečlivě zvážena z hlediska přínosu a zátěže pro pacienta. v indikaci by mělo být dosaženo shody v rámci pečujícího týmu a také s rodinou. nGs přináší nemocnému stres, velmi často ji sám extrahuje a opakované zavádění výrazně zvyšuje rizika maladaptačního syndromu a syndromu rezistence. stejným způsobem je vhodné přistoupit k případné indikaci gastrostomie (peG). zavádění peG by mělo být v kontextu paliativní péče o pacienty s pokročilou demencí prováděno individuálně a pouze ve výjimečných případech.

• v případě recidivujících febrilních stavů a infekcí je třeba individuálně zvažovat přínos a rizika opakovaného podání antibiotik. u pacientů v terminálním stavu podání antibiotik nevede ke zlepšení kvality života ani k jeho významnému prodloužení. jejich rutinní podání proto není indikováno.

• rodinní příslušníci mají být podporováni v účasti na péči v domácím prostředí a také při hospitalizaci. pečující tým má vnímat, jak obtížné je pro blízké nemocného přijmout změnu chování a osobnosti s postupující demencí a podporovat doprovázení.

Paliativní sedace paliativní sedace je farmakologické tlumení stavu vědomí pacienta v terminálním stavu (s předpokládanou prognózou délky života v řádu hodin až několika dnů) s cílem zmírnit dyskomfort působený tělesnými nebo psychickými symptomy, které se nepodařilo zmírnit jiným způsobem.

• Hloubku farmakologické sedace je třeba stanovit individuálně. cílem je nejnižší míra sedace, při které je dosaženo u pacienta komfortu. u některých pacientů je pro dosažení komfortu třeba navodit hluboké bezvědomí.

• nejčastějšími symptomy, u kterých bývá indikována paliativní sedace, jsou refrakterní dušnost, úzkost, hyperaktivní delirium, maligní střevní obstrukce, bolest a neřešitelné krvácení.

• k paliativní sedaci by mělo být přistupováno jako ke krajnímu řešení v situaci, kdy se nepodařilo efektivně a dostatečně rychle zmírnit pacientovo utrpení bez ovlivnění stavu vědomí.

• v průběhu paliativní sedace je třeba pravidelně hodnotit, zda pacient nevykazuje známky strádání (např. naříkání, bolestivé grimasy), a podle toho upravovat sedativní dávku.

• paliativní sedace se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými protokoly sedativními léky ze skupiny benzodiazepinů (např. midazolam) a antipsychotik (např. levomepromazin). pokud pacient trpí současně bolestí nebo dušností, je indikováno současné podání opioidů (např. morfinu).

• před zahájením paliativní sedace je třeba o možnostech a cílech paliativní sedace informovat pacienta (pokud je to možné) a jeho rodinu. dále je třeba předem stanovit a komunikovat, jakým způsobem bude v průběhu paliativní sedace zajištěna např. hydratace a výživa pacienta. v průběhu paliativní sedace u pacienta v terminálním stavu je možné odstoupit od parenterální a enterální hydratace a výživy.

• rozhodnutí o zahájení paliativní sedace by mělo být výsledkem shody s přáním pacienta, multiprofesního týmu a  pečujících osob. konečnou zodpovědnost za indikaci a vlastní provedení paliativní sedace nese ošetřující lékař. rozhodnutí o provedení paliativní sedace je třeba řádně zdůvodnit ve zdravotnické dokumentaci.

Standard č. 9

Péče o umírajícího pacienta

Ověření:

• organizace se řídí doporučeními pro tuto specifickou situaci.

Doporučení:

Ve chvíli, kdy pacient jeví známky blížícího se úmrtí (terminální stav) je tato skutečnost citlivým způsobem sdělena pacientovi a jeho blízkým, vždy s respektováním jejich případného přání stran sdělování informací a s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotního stavu a vědomí pacienta.

• skutečnost, že se nevyléčitelně nemocný nachází v terminálním stavu (nevratné selhávání jedné nebo více funkčních soustav, které očekávatelně vede k smrti v časovém horizontu hodin až dnů), vytváří specifický klinický a etický kontext.

• cílem péče o umírajícího pacienta je mírnění nepříjemných tělesných projevů nemoci a dosažení maximálního možného pohodlí. za realizaci plánu péče o umírajícího pacienta je zodpovědný ošetřující lékař.

• s ohledem na předpokládaný vývoj onemocnění je vhodné s pacientem včas hovořit o možných komplikacích a možnostech využití specifických život prodlužujících léčebných postupů. přání a preference pacienta je třeba respektovat. pokud vyjádřil svou vůli ohledně rozsahu léčebné péče formou dříve vysloveného přání, je toto třeba respektovat.

• pacient a jeho blízcí by měli být o známkách a symptomech blížící se smrti poučeni způsobem, který odpovídá možnostem jejich chápání, věku a kulturnímu zázemí.

• s pacientem a jeho blízkými je nutné dosáhnout shody v otázce místa, kde má probíhat péče. pokud si pacient přeje (nebo dříve vyslovil přání), aby péče probíhala v domácím prostředí, je třeba toto přání zohlednit. pokud je pacient v terminálním stavu v lůžkovém zařízení, je třeba umožnit v maximální možné míře přítomnost pacientových blízkých u lůžka.

• symptomy související s koncem života je třeba pravidelně hodnotit a řešit v souladu s poznatky lékařské vědy, moderního ošetřovatelství a s preferencemi pacienta a jeho blízkých. u všech umírajících pacientů musí být systematicky hodnocena a mírněna bolest, dušnost, úzkost a delirium.

• plán péče musí být pravidelně a pružně revidován tak, aby odpovídal měnícím se potřebám pacienta a jeho blízkých.

Péče o mrtvé tělo a podpora blízkých při úmrtí součástí paliativní péče je i citlivé provázení blízkých zemřelého bezprostředně po úmrtí, poskytnutí dostatečného času pro rozloučení a  pomoc s péčí o mrtvé tělo. toto platí jak v zařízeních tak ve vlastním sociálním prostředí.

• poskytovatel má stanovená pravidla pro podporu rodiny bezprostředně po úmrtí

• při poskytování péče ve vlastním sociálním prostředí je vždy nabídnuta přítomnost člena multidisciplinárního

týmu /zdravotní sestry/ při ohledání zemřelého;

• členové týmu pomohou blízkým upravit tělo zemřelého dle přání, nebo zvyklostí a podpoří blízké v době bezprostředně po úmrtí

• informace pro pozůstalé jsou předávány také v písemné formě

5 Použitá

Použitá literatura

1. česká společnost paliativní medicíny: standardy paliativní péče 2013.

2. palliative care australia. standards for providing quality palliative care for all     australians, 2005, isbn 0-9752295-4-0.

3. cesta domů. standardy mobilní specializované paliativní péče v čr, praha 2007.

4.

5. esmo clinical practice Guidelines: supportive and palliative care:          https://www.esmo.org/Guidelines/Supportive-and-Palliative-Care

6. uptodate What's new in palliative care: www.uptodate.com

7. palliative care Guidelines: http://book.pallcare.info

8. evidence-based practice of palliative medicine: expert consult: online and print

9. oxford american Handbook of Hospice and palliative medicine and supportive care (oxford american Handbooks in medicine)

10. oxford textbook of palliative medicine

vydali:

česká společnost paliativní medicíny čls jep

a Fórum mobilních hospiců

©2019

Související témata