ÚZSVM vyřešil již přes 35 tisíc nemovitostí s nejasným vlastníkem

„Vzhledem k tomu, že prošetřování jednoho případu mnohdy trvá řadu měsíců nebo let, obzvlášť tehdy, kdy musíme spolupracovat se zahraničními úřady, považují více než 35 tisíc vyřešených případů za mimořádný úspěch. Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také například obcím, které mohou na převedených nemovitostech rozvíjet potřebnou infrastrukturu či budovat volnočasové areály pro své občany,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. „Udržovat správný zápis v katastru nemovitostí je ze zákona povinností každého vlastníka nemovitosti. Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem, a tento majetek přejde na stát. Doporučuji proto každému, aby se podíval na naše webové stránky, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost,“ doplnila generální ředitelka.

K 1. únoru 2020 bylo v katastru nemovitostí evidováno celkem 378 789 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem. Jeden vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí a jednu nemovitost může spoluvlastnit více vlastníků. Reálně se tak jedná o 179 393 nemovitostí, které nemají jednoznačného vlastníka. Z toho je 174 040 pozemků, z nichž část tvoří vinice, chmelnice či zahrady, a 5 353 staveb, jako například rodinných domů, garáží nebo rekreačních chat. Nejvíce takových nemovitostí je v příhraničních oblastech Jihomoravského kraje.

ÚZSVM ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním i aktivně prošetřuje jednotlivé případy, a to především u nemovitostí, které brzdí rozvoj obcí a krajů. V rámci prověřování majetku nedostatečně identifikovaných vlastníků ÚZSVM úzce spolupracuje se subjekty místní samosprávy, zejména na úseku evidence obyvatel a správy matrik, i státní správy, například se státními okresními archivy.

Nejčastějším výsledkem šetření (60 % případů) bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení. V 10 % případů se stal vlastníkem nemovitostí stát a například v 7 % případů vlastník sám doložil své vlastnictví a doplnil chybějící údaje do katastru nemovitostí.

*Jiný – například se jedná o neexistující budovu stále vedenou v katastru nemovitostí, chybný zápis v katastru nemovitostí, vlastníka nalezl sám katastrální úřad nebo v registrech ani archivech nebyly dohledány žádné relevantní listiny.

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí s nejasným vlastníkem:

• ÚZSVM oslovil právník ze Švédska, který vyřizoval pozůstalost po ženě, která vlastnila dům se zahradou v Jablonci nad Nisou. ÚZSVM začal celou věc prošetřovat a zjistil, že dům je zapsán na nedostatečně identifikovaného vlastníka. Po zkompletování potřebných dokladů podal ÚZSVM u okresního soudu žádost o projednání majetku v dědickém řízení. Zde však nastal problém, jelikož bylo potřeba dodat úmrtní list ze Švédska. Díky České ambasádě ve Stockholmu se nakonec vše zdárně podařilo vyřešit a majetek tak ve výsledku připadl státu. Pokud o dům se zahradou nebudou mít zájem státní instituce, nabídneme jej ke koupi veřejnosti.
• Záměna jediného písmenka v příjmení dědičky několika pozemků na Jičínsku způsobila, že se její majetek ocitl na seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Žena získala pozemky po svém otci v roce 1953. V dědickém usnesení však došlo k záměně samohlásky v jejím příjmení. Proto, když v roce 1970 zemřela, nemohly být pozemky součástí pozůstalostního řízení a téměř padesát let čekaly na svého právoplatného majitele. ÚZSVM v Jičíně se podařilo i tento případ dovést do zdárného konce. Chybné příjmení bylo opraveno a díky dodatečnému projednání dědictví se těchto pozemků ujala vnučka původní majitelky.
• ÚZSVM se podařilo vypátrat neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy se podařilo objasnit až po více než 70 letech po jeho smrti. Po provedeném šetření podal ÚZSVM žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.
• Obec Měchenice získala od ÚZSVM pozemek pod místní komunikací, na kterém může vybudovat kanalizaci pro 31 nemovitostí. Původním majitelem pozemku byla fyzická osoba, která se narodila v roce 1879. V souvislosti s datem narození tohoto vlastníka obec Měchenice prostřednictvím ÚZSVM iniciovala jeho prohlášení za mrtvého.
• ÚZSVM dohledal nejasného vlastníka rozsáhlých pozemků v Nupakách u Prahy, který byl více než 50 let po smrti. Na ÚZSVM se v této věci obrátila společnost zastupující Ředitelství silnic a dálnic České republiky ve věci dohledání vlastníků dvou pozemků pro potřeby majetkově právního vyrovnání v rámci přípravy výstavby „Pražského okruhu D0 – úsek 511 – Běchovice – D1“. ?Majitel pozemků žil v letech 1891 až 1966 a zemřel bez dědiců. ÚZSVM proto podal u obvodního soudu žádost o dodatečné projednání dědictví.

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec.

Aktuální seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků je zveřejněn na webových stránkách ÚZSVM společně s často kladenými dotazy k této problematice na adrese www.uzsvm.cz/niv. Další informace včetně návodu, jak postupovat, jsou k nalezení také v informačním materiálu Nedostatečně identifikovaní vlastníci.