Zavedení paušální daně, která má živnostníkům odlehčit od papírování, Hospodářská komora podporuje. Limit ročních tržeb by měl být ale vyšší

Hospodářská komora oceňuje, že Sněmovna v úvodním kole podpořila zavedení paušální daně pro živnostníky. Největší podnikatelská organizace zároveň připomíná, že koncept jedné paušální daně Hospodářská komora představila na svém celorepublikovém sněmu v Olomouci v roce 2016, jehož hlavním tématem byly právě překážky při podnikání. Stojí za ní někdejší první náměstek financí, který byl zodpovědný za daně, a současný ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Hospodářská komora proto oceňuje ministryni financí, že podnikatelům naslouchá a chce tuto myšlenku uvést v život.

Hospodářská komora jednu paušální daň navrhla, aby podnikatelé nemuseli podávat tři různé formuláře – daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale zároveň aby nemuseli komunikovat se třemi institucemi a posílat peníze na tři různé účty v různých lhůtách. Záměrem tedy bylo sjednotit termíny, podnikatel by posílal jen jednu platbu finančnímu úřadu. A teprve povinností finančního úřadu by bylo, aby vyinkasované prostředky podle zákonného klíče přeadresoval i zbylým dvěma institucím – tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Hospodářská komora paušální daň od začátku koncipovala jako alternativní dobrovolnou možnost, nikoliv povinný způsob stanovení výše daně a pojistného.

Může sice znamenat pro řadu OSVČ vyšší odvody, nicméně jeho přitažlivost spočívá v jednoduchosti a nižší administrativě včetně té spojené s kontrolami a pokutami.

Paušální daň může mít v dlouhodobém horizontu i zřetelný pozitivní dopad na státní rozpočet. Může být totiž příležitostí k dobrovolnému zaplacení daně i těmi podnikateli, kteří v rámci po dlouhá léta účelově a často nekonzistentně upravovaného zákonného nastavení žádnou daň z příjmů neplatí, a přesto se kvůli její nepřehlednosti obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Zkrátka, za cenu vyvázání z obávaných intervencí státu by byli ochotni ji uhradit i ti, kteří dnes – byť třeba i s jistým rizikem – nic neplatí.

Snad jen pokud jde o rozsah poplatníků, kteří budou moci do paušálního režimu podle představ ministerstva financí vstoupit, Hospodářská komora už v minulosti avizovala, že by byla na rozdíl vlády velkorysejší. Nemělo by se zapomenout, že se hovoří o tržbách, nikoliv o zisku, z něhož živnostníci žijí. Hospodářská komora proto doufá, že i přes snížení ročního limitu tržeb z 1 mil. na 800 tis., se podaří tento práh znovu navýšit v dalším legislativním procesu.

Hospodářská komora také rozumí původnímu návrhu ministryně financí, která paušální daň chtěla provázat s plátcovstvím DPH. I v této souvislosti vyvstala nová otázka, a to zda by vláda neměla po 16 letech od vstupu do EU vyjednat podobně jako jiné členské státy zvýšení jednomilionového registračního prahu pro DPH. Už jenom kvůli inflaci, která se za ty roky nakumulovala.