Neupínejme se na poslední údaj jádrové inflace (Tématické reporty)
Podle
České národní banky vzrostly v květnu jádrové ceny meziměsíčně o 0,7 % a
meziročně o 3,3 %. Nezanedbatelný vliv však na tento vývoj měly centrální
bankou započítávané úpravy změn nepřímých daní. Bez zohlednění těchto úprav
byla jádrová inflace nižší. V důsledku toho, že velká část ekonomiky byla
alespoň po část května uzavřena, je zásadní otázkou, jak moc jsou tato data
spolehlivá. I kdyby však data spotřebitelských cen byla sebelepší, o skutečném
vývoji ekonomiky v současné době by nám toho asi moc neřekla. Lze totiž
předpokládat, že pokles ekonomické aktivity se do vývoje cen projeví až se
zpožděním, a to nejen v tuzemském hospodářství, ale i v ekonomikách našich
obchodních partnerů. I nadále tak očekáváme, že ČNB sníží na svém zasedání 24.
června základní úrokovou sazbu na 0,05 %.
Celková
inflace zpomalila pod 3 %
Spotřebitelské
ceny v květnu vzrostly podle Českého statistického úřadu meziročně o 2,9 %.
Inflace se tak po půl roce vrátila zpět do tolerančního pásma centrální banky,
když zpomalila z dubnových 3,2 %. Za nižším růstem spotřebitelských
cen stál zejména efekt vyšší srovnávací základny loňského roku a také meziročně
nižší ceny pohonných hmot. Směrem k vyšší inflaci naopak působily ceny
potravin, alkoholu a tabáku. Na vyšších cenách alkoholických nápojů a tabáku se
podepsalo v prvé řadě zvýšení spotřební daně. K tomu sice došlo již od ledna
letošního roku, jeho vliv byl však v předchozích měsících tlumen doprodejem
zásob s původními kolky. Vyšší ceny alkoholu a tabáku se na celkovém meziměsíčním
nárůstu spotřebitelských cen o 0,4 % podílely ze tří čtvrtin, jejich příspěvek
tak činil 0,3 pb. Zbylá desetina byla výsledkem meziměsíčního nárůstu cen
potravin. V ostatních kategoriích spotřebního koše pak ceny v průměru
stagnovaly, jak ukazuje následující tabulka.
Jak
trh, tak i ČNB očekávaly, že inflace zpomalí výrazněji, a to na 2,6 %. Lze
předpokládat, že významnou roli v této odchylce sehrály právě daňové změny.
Šlo jednak o již zmíněný dopad vyšších spotřebních daní na alkohol a tabák, u
kterých nebylo jasné, jak rychlé bude z důvodu doprodeje starých zásob
promítnutí do spotřebitelských cen. Od května letošního roku navíc vešla v
platnost úprava sazby daně z přidané hodnoty u vybraného zboží a služeb. Z 15 %
na 10 % se snížila sazba DPH v oblasti stravovacích služeb a podávání
nealkoholických nápojů, u vodného a stočného, úklidových prací, či v případě
domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené. Ještě více, konkrétně
tedy z 21 % na 10 %, se pak snížila sazba DPH u kadeřnických a holičských
služeb, prodeje točeného piva, oprav jízdních kol, obuvi, či úprav a oprav
oděvů a textilních výrobků.
Nižší
sazby DPH se neprojevily v poklesu cen
Nižší
sazba daně z přidané hodnoty se však neprojevila v poklesu cen dotčeného zboží
a služeb, některé z nich dokonce vzrostly. To se podle
údajů ČSÚ týkalo především cen stravovacích služeb, které oproti dubnu zaznamenaly
nárůst v průměru o 0,4 %, a cen v kadeřnických salonech a zařízeních osobní
péče, kde ceny vzrostly o 1,2 %. Tento vývoj je zajímavý zejména v kontextu
toho, že stravovací zařízení mohla podle plánu rozvolňování protikoronavirových
opatření otevřít své vnitřní prostory až v posledním květnovém týdnu,
kadeřnické salony pak o čtrnáct dní dříve. Ve stejném okamžiku jako stravovací
zařízení otevíraly rovněž ubytovací zařízení, kterých se sice změna sazby DPH
netýkala, i ty však vykázaly meziměsíční nárůst cen o 0,5 %. O 0,9 % se zvýšily
také ceny dopravních služeb, v rámci kterých ve stejném rozsahu vzrostly ceny
osobní letecké dopravy. Ta přitom v květnu v podstatě nefungovala a je tak
otázkou, jaké cenové reprezentanty statistický úřad v tomto případě použil.
Fundamentálnější byl pak nárůst cen spotřební elektroniky, či vybavení pro
domácnost, jenž souvisel s dřívějším oslabením české koruny.
Nemalá
část cen se však v květnu snížila. K meziměsíčnímu poklesu cen došlo
v květnu například u dovolených s komplexními službami a u rekreačních a
kulturních služeb, o 0,9 % resp. o 0,6 %. I zde je však problém s tím, že tyto
služby poptávalo v květnu jen minimum spotřebitelů. Snížily se i ceny oděvů, a
to 1,4 %. Obecným problémem květnové
inflace ČSÚ je to, že nezachycuje vývoj nákladů typického spotřebitele, a to z
toho důvodu, že spotřební zvyklosti a tedy i spotřební koš českých spotřebitelů
se v době karanténních opatření významně změnil. Struktura koše CPI, který
používá ČSÚ pro výpočet inflace, však zůstala zcela logicky beze změny.
Rekordní
jádrová inflace nemusí být výsledkem silné poptávky
Podle
propočtů České národní banky dosáhla meziměsíční jádrová inflace v květnu 0,7
%, v meziročním vyjádření vystoupala až na 3,3 %. To je přitom nejvyšší hodnota
za posledních více než deset let. Výrazný růst jádrových cen, tedy
těch nezahrnujících ceny potravin (včetně alkoholu a tabáku), pohonných hmot a
regulovaných položek spotřebního koše, byl však z části dán technikou výpočtu.
ČNB totiž při výpočtu jádrové inflace používá ceny očištěné o dopady změn
nepřímých daní. A ty, jak z výše uvedeného víme, hrály v květnu významnou roli.
To, že prodejci nepromítli snížení daňové sazby do svých cen a nechali ceny
beze změny, či je dokonce zvýšili, totiž pro ČNB znamená, že implicitně jejich
ceny vzrostly. Žargonem centrální banky tak sekundární dopady daňových změn buď
plně, či více než kompenzovaly dopady primární. Zatímco primární dopad souvisí
přímo s úpravou daňové sazby (a v květnu byl tedy záporný), sekundární dopad
vyplývá z toho, zdali poptávková situace v ekonomice umožnila prodejcům
nepromítnout pokles daňové sazby do svých cen. Jinými slovy výpočet ČNB říká,
že poptávka po zboží a službách byla v květnu natolik dobrá, aby umožnila
prodejcům konečné ceny nesnižovat. A jelikož hlavním smyslem jádrové inflace je
měřit poptávkové tlaky v ekonomice, tak její hodnota musela v tomto kontextu
nutně vzrůst.
Výpočet
jádrové inflace centrální banky jistě dává smysl v době běžného fungování
ekonomiky, v době kdy byla stále velká část ekonomiky uzavřena, však může vést
k jejímu nadhodnocení. Co když totiž někteří prodejci
ponechali ceny beze změny jen proto, že prostě vyčkávali, jaký bude další
vývoj. Připomeňme navíc, že velká část firem mění své ceny jednou ročně, a to
většinou v lednu. Silný meziroční růst jádrových cen tak může souviset spíše s
minulou, než se současnou poptávkou. Ve chvíli, kdy bychom neočišťovali jádrové
ceny o dopady změn nepřímých daní, tak by jejich květnový meziměsíční nárůst
činil 0,5 %. Meziroční jádrová inflace by pak dosáhla 3 %. Kolem této hodnoty se přitom pohybovala
i v prvních čtyřech měsících letošního roku.
Nabízí
se i vysvětlení, že ceny v květnu rostly z důvodu omezené nabídky, respektive v
důsledku narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Tím bychom mohli vysvětlit nárůst cen obchodovatelných statků. Příkladem je
výše zmíněná spotřební elektronika, potřeby pro domácnost, nebo pozorovaný
nárůst cen osobních automobilů. Nevysvětlíme tím však nárůst cen služeb. Navíc směr působení nabídkových faktorů
nebude v letošním roce zcela zřejmý, a to vlivem výrazného poklesu ceny ropy na
světových trzích. Ropa Brent se ještě začátkem letošního roku obchodovala
pod 70 USD/barel, v dubnu klesla až k 20 USD/barel a nyní se pohybuje poblíž 40
USD/barel. Meziročně je tak cena ropy minimálně o jednu třetinu nižší. Dominantní roli však v letošním roce bude
pravděpodobně stejně hrát negativní poptávkový šok plynoucí z celosvětového
hospodářského útlumu.
Inflace
by měla v dalších měsících klesat, a to až pod cíl ČNB
Na
to, abychom mohli usuzovat, jak se aktuální pokles reálné ekonomiky promítne do
vývoje spotřebitelských cen, je ještě brzy.
Relevantnější informace by již mohla přinést červnová inflace, kdy se ekonomika
začala postupně navracet k normálu. Z hlediska vývoje na trhu práce však stále
máme to nejhorší před sebou a míra nezaměstnanosti nejspíše výrazněji vzroste
až ve druhé polovině letošního roku. To se následně promítne ve vývoji mezd a
ve finále také ve slabší poptávce. Pro českou ekonomiku bude též zásadní, jak
si povede automobilový průmysl. Nejde přitom jen o to, že automobily
představují luxusní statek, po kterém pravděpodobně v době krize poptávka
poklesne. Jde také o strukturální změny, které se v tomto odvětví mohou v
následujícím období projevit. Necháme-li stranou přísnější ekologické normy, s
kterými se automobilový průmysl potýkal již před koronavirovou krizí, je pak
otázkou, jaký dopad bude mít například nastolený trend vyššího podílu výkonu
pracovní činnosti tzv. na dálku, známý pod pojmem home office. Ten může vést k
nižší frekvenci obměny vozového parku u firem, či k preferenci sdíleného
využívání automobilů u spotřebitelů. V obou případech by výsledkem byla nižšího
poptávka po automobilech.
Pro
měnovou politiku by měl být teď relevantnější vývoj reálné ekonomiky, než vývoj
cen. V cenách se totiž pokles ekonomické aktivity projeví, nicméně se
zpožděním. To platí jak pro domácí ekonomiku, tak i pro ekonomiky našich
obchodních partnerů. Inflace v ČR by se podle naší prognózy měla pod cíl
centrální banky dostat již v závěru letošního roku. I nadále si tak myslíme, že ČNB přistoupí na červnovém zasedání (24.
6.) ke snížení dvoutýdenní repo sazby na technickou nulu, tedy na 0,05 %.
Hlavním důvodem proto podle nás bude zejména horší vývoj zahraniční poptávky,
který v prvním čtvrtletí odpovídal spíše alternativnímu než základnímu scénáři
prognózy ČNB. Ten přitom s poklesem základní úrokové sazby na technickou nulu
počítá také. Vyčkávání na novou srpnovou prognózu moc užitku nepřinese,
rychlost dalšího, ač spíše psychologického stimulu pro ekonomiku bude naopak
důležitá. Po červnovém snížení repo
sazby náš základní scénář počítá s její stabilitou až do konce roku 2021.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz