Platební bilance - Vývoj platební bilance – komentář 3. čtvrtletí 2023

Bilance běžného účtu platební bilance skončila ve třetím čtvrtletí 2023 přebytkem 4,7 mld. Kč. Na finančním účtu byl vykázán příliv finančních prostředků ze zahraničí (čisté výpůjčky ze zahraničí) ve výši 1,1 mld. Kč vlivem nárůstu zahraničních pasiv. Rezervní aktiva vzrostla o 35,4 mld. Kč (bez vlivu kurzových rozdílů). Vznikl schodek běžného účtu platební bilance na roční bázi k HDP ve výši  1 %, bilance zboží a služeb byla aktivní ve výši  3,5 %.

Běžný účet platební bilance

Poměr běžného účtu a bilance výkonů k HDP
(v mld. Kč, pravá osa v  %)

Pozn.: propočet ukazatelů je proveden na bázi ročních klouzavých úhrnů

Bilance zboží a služeb (bilance výkonů) skončila ve třetím čtvrtletí s přebytkem 62,0 mld. Kč. Meziročně se výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 84,8 mld. Kč vzhledem k výraznějšímu snížení dovozu zboží (index 86) v porovnání s poklesem vývozu (index 94). Obchodní bilance se zbožím tak byla aktivní ve výši 38,3 mld. Kč (meziroční zlepšení o 89,8 mld. Kč). Bilance služeb skončila rovněž přebytkem 23,7 mld. Kč, což představuje  meziroční pokles aktivního salda o 5 mld. Kč. Tento vývoj ovlivnil především pokles vývozu telekomunikačních služeb a  růst poplatků za využívání duševního vlastnictví, a dále vznik pasivní bilance zahraničního cestovního ruchu při nárůstu objemu vyvážených a dovážených turistických služeb. Celkový obrat zboží a služeb v běžných cenách je v meziročním srovnání ve třetím čtvrtletí o 7,3 % nižší při poklesu vývozu o 49,8 mld. Kč a snížení dovozu o 134,6 mld. Kč.

Záporné saldo bilance prvotních důchodů činilo ve třetím čtvrtletí 47,4 mld. Kč. Jeho meziroční pokles o 150 mld. Kč ovlivnil především nižší objem dividend a podílu na reinvestovaném zisku náležejících zahraničním vlastníkům. Objem poukázaných dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí  činil 69,7 mld. Kč, což představuje v meziročním srovnání pokles o 104,2 mld. Kč.

V bilanci druhotných důchodů vznikl ve třetím čtvrtletí schodek ve výši 9,9 mld. Kč (meziroční nárůst o 2,9 mld. Kč). V navýšení schodku se promítla zhoršená bilance převodů domácností a růst pasivního salda transferů ve vztahu k rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů.  

Kapitálový účet

Kapitálový účet byl ve třetím čtvrtletí aktivní 4,1 mld. Kč. Meziroční zhoršení jeho bilance o 10,3 mld. Kč způsobily nižší příjmy z rozpočtu Evropské unie zaznamenávané na kapitálovém účtu.

Finanční účet platební bilance

Na finančním účtu platební bilance (vč. změny rezervních aktiv ČNB) došlo ve třetím čtvrtletí k čistému přílivu finančních zdrojů (čisté výpůjčky ze zahraničí) ve výši 1,1 mld. Kč vzhledem k výraznějšímu zvýšení zahraničních pasiv v porovnání s přírůstkem zahraničních aktiv.

Poměr finančního účtu k HDP
(v mld. Kč, pravá osa v  %)

Pozn.: propočet ukazatelů je proveden na bázi ročních klouzavých úhrnů

V položce přímých zahraničních investic se uskutečnil čistý odliv finančních zdrojů ve výši 31,9 mld. Kč. Hlavním faktorem bylo na straně aktiv navyšování základního kapitálu

v zahraničních dceřiných společnostech  především formou nákupů akcií a reinvestování zisku tuzemskými vlastníky. Objem pasivních transakcí souvisel především s růstem podílu zahraničních vlastníků  na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách.

V položce portfoliových investic byl vykázán čistý příliv prostředků ze zahraničí (čisté výpůjčky ze zahraničí) ve výši 39,3 mld. Kč. Tento vývoj souvisel s nákupy tuzemských dluhopisů zahraničními investory a pasiva se zvýšila o 42 mld. Kč. Aktiva vzrostla v důsledku nákupů zahraničních dluhopisů rezidenty  o 2,6 mld. Kč.

V transakcích spojených s vypořádáním obchodů s deriváty došlo k přílivu finančních prostředků ze zahraničí ve výši 5,4 mld. Kč.

V položce ostatních investic připlynuly finanční prostředky ze zahraničí (čisté výpůjčky ze zahraničí) ve výši 23,6 mld. Kč.

Rozhodující podíl na tomto vývoji má vývoj devizové pozice bankovního sektoru (vč. ČNB), kde došlo k navýšení stavu půjček přijatých ze zahraničí. Čistý příliv zdrojů činil 21 mld. Kč.

V pozici sektoru vládních institucí vůči nerezidentům  byl vykázán čistý odliv zdrojů do zahraničí ve výši 9,6 mld. Kč zejména v důsledku realizovaných splátek přijatých úvěrů do zahraničí.

U ostatních sektorů převažoval pokles objemu stavu krátkodobých aktiv poskytnutých do zahraničí nad současným splácením přijatých obchodních úvěrů a byl tak vykázán čistý příliv finančních prostředků ze zahraničí v objemu 12,2 mld. Kč.