Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob 15letých a starších) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2018 dosáhla hodnoty 57,9 % a meziročně poklesla o 0,3 procentní body. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) v roce 2018 činila 56,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,8 p. b.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2018 žilo 370,3 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně více o 0,1 %. Ve struktuře podle vzdělání převažovaly v této populaci osoby se středním vzděláním bez maturity (36,1 %), následované osobami se středním vzděláním s maturitou (32,6 %). Základní vzdělání uvedlo 16,2 % a vysokoškolské 14,7 % sledované populace. V porovnání s hodnotami za Českou republiku vykazuje Liberecký kraj nižší podíl v případě středního vzdělání s maturitou a vysokoškolského vzdělání (34,4 %, resp. 19,4 % české populace), naopak vyšší zastoupení mají v našem kraji osoby se základním a středním vzděláním bez maturity (průměr za ČR 13,5 %, resp. 32,6 %).
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 57,9 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (214,3 tis. osob), tzn. pracovní sílu tvořilo 210,3 tis. zaměstnaných a 4,0 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně poklesl o 1,1 tis. osob (0,5 %), přičemž počet zaměstnaných vzrostl o 2,9 tis. osob (1,4 %) a počet nezaměstnaných poklesl o 4,0 tis. osob (49,9 %). Dvě pětiny pracovní síly představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 34,8 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (16,5 %) a osoby starší 60 let (8,7 %). Podobně strukturovaná byla také skupina zaměstnaných osob. V případě nezaměstnaných byla nejvíce zastoupena kategorie 30–44letých (48,6 %) a 15–29letých osob (27,6 %).
Zbývajících 42,1 % obyvatelstva staršího 15 let připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnující důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně vzrostl o 1,2 tis. (0,7 %) na 156,0 tis. osob.
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob 15letých a starších) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2018 dosáhla hodnoty 57,9 % (meziroční pokles o 0,3 procentní body (p. b.). V porovnání s průměrem České republiky (60,6 %) byla nižší o 2,7 p. b. a mezi ostatními regiony nejnižší. Naopak nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v Hlavním městě Praze (65,3 %). Míra ekonomické aktivity žen zůstala v kraji na úrovni roku 2017 a činila 49,2 %. Opět se jednalo o nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o o 3,6 p. b. pohybovala pod průměrem za ČR. Ukazatel v případě mužů dosáhl 67,0 % (meziročně o 0,6 p. b. méně), což znamenalo druhou nejnižší příčku po Ústeckém kraji (66,5 %). Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let vykázalo mezi kraji Hlavní město Praha (57,3 %, resp. 73,8 %).
V roce 2018 většina zaměstnaných v Libereckém kraji pracovala, obdobně jako v předchozích šesti letech, ve službách. Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru dosáhl 49,5 % (tj. mezi kraji 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina s 49,4 %) a meziročně poklesl o 1,5 p. b. Zaměstnanost v sekundárním sektoru (průmysl, vč. stavebnictví) se naopak ve srovnání s ročním průměrem v roce 2017 o 1,6 p. b zvýšila a dosáhla 48,8 %. Byla tak mezi regiony nejvyšší a zároveň významně převýšila průměr za Českou republiku (37,5 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (18,4 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (81,4 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2018 podílel pouze 1,7 % a zastoupení meziročně pokleslo o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Jihočeském kraji (5,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání třetí nejnižší.
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2018 většina z nich byla v postavení zaměstnance (83,0 %), 12,1 % pracovalo na vlastní účet, 4,2 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,8 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) v roce 2018 činila 56,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,8 p. b. Hodnota ukazatele v případě mužů meziročně stoupla o 0,1 p. b. na 66,0 %, v případě žen se zvýšila o 1,4 p. b. na 48,1 %. V mezikrajském srovnání byla míra zaměstnanosti v našem kraji 2. nejnižší. První místo pomyslného žebříčku obsadilo s hodnotou 64,4 % Hlavní město Praha, poslední s 55,8 % Ústecký kraj.
Počet nezaměstnaných v Libereckém kraji se v průběhu posledních šesti let podle výsledků VŠPS významně snížil. V roce 2018 byl průměrný počet nezaměstnaných (4,0 tis. osob) 5krát menší než v roce 2012 (20 tis. osob). Mezi nezaměstnanými převažovaly z 54,5 % ženy. Obecná míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji v roce 2018 dosáhla hodnoty 1,9 %, meziročně poklesla hodnota tohoto ukazatele o 1,9 p. b. V rámci krajů se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí od 1,3 % v Hlavním městě Praze do 3,7 % v Moravskoslezském kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla sedmá nejnižší. V případě mužů se nezaměstnanost v našem kraji snížila o 1,1 p. b. na 1,5 %, v případě žen byl vykázán pokles 2,8 p. b. na 2,3 %.
Kontakt:
Stanislava Riegerová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
e-mail: infoservislbc@czso.cz
tel.: 485 238 811
Více informací naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry – 2018"
Přílohy
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků VŠPS v roce 2018 (aktualita ve formátu PDF)
- Tabulky
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji (roční průměry)
- Grafy
-
Věková struktura populace starší 15 let v Libereckém kraji
-
Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji
-
Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
-
Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
-
Míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2018
-
Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2018
-
Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2018
-
Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji
8. 7. 2019
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2018
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob 15letých a starších) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2018 dosáhla hodnoty 57,9 % a meziročně poklesla o 0,3 procentní body. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) v roce 2018 činila 56,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,8 p. b.
Věková
struktura populace starší 15 let v Libereckém kraji 100,0 90,0
80,0
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0 0,0
|
|
|
60 a více let |
Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji 100,0
80,0
60,0
40,0
20,0 0,0
|
|
|
|
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2018 žilo 370,3 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně více o 0,1 %. Ve struktuře podle vzdělání převažovaly v této populaci osoby se středním vzděláním bez maturity (36,1 %), následované osobami se středním vzděláním s maturitou (32,6 %). Základní vzdělání uvedlo 16,2 % a vysokoškolské 14,7 % sledované populace. V porovnání s hodnotami za Českou republiku vykazuje Liberecký kraj nižší podíl v případě středního vzdělání s maturitou a vysokoškolského vzdělání (34,4 %, resp. 19,4 % české populace), naopak vyšší zastoupení mají v našem kraji osoby se základním a středním vzděláním bez maturity (průměr za ČR 13,5 %, resp. 32,6 %).
Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
|
|
45–59 let |
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 57,9 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (214,3 tis. osob), tzn. pracovní sílu tvořilo 210,3 tis. zaměstnaných a 4,0 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně poklesl o 1,1 tis. osob (0,5 %), přičemž počet zaměstnaných vzrostl o 2,9 tis. osob (1,4 %) a počet nezaměstnaných poklesl o 4,0 tis. osob (49,9 %). Dvě pětiny pracovní síly představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 34,8 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (16,5 %) a osoby starší 60 let (8,7 %). Podobně strukturovaná byla také skupina zaměstnaných osob. V případě nezaměstnaných byla nejvíce zastoupena kategorie 30–44letých (48,6 %) a 15– 29letých osob (27,6 %).
Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
Zbývajících 42,1 % obyvatelstva staršího 15 let připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnující důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně vzrostl o 1,2 tis. (0,7 %) na 156,0 tis. osob.
Míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2018
Míra ekonomické aktivity = podíl pracovní síly (zaměstnaní a nezaměstnaní) na populaci starší 15 let
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob 15letých a starších) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2018 dosáhla hodnoty
57,9 % (meziroční pokles o 0,3 procentní body (p. b.). V porovnání s průměrem České republiky (60,6 %) byla nižší o 2,7 p. b. a mezi ostatními regiony nejnižší. Naopak nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v Hlavním městě Praze (65,3 %). Míra ekonomické aktivity žen zůstala v kraji na úrovni roku 2017 a činila 49,2 %. Opět se jednalo o nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o o 3,6 p. b. pohybovala pod průměrem za ČR. Ukazatel v případě mužů dosáhl 67,0 % (meziročně o 0,6 p. b. méně), což znamenalo druhou nejnižší příčku po Ústeckém kraji (66,5 %). Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let vykázalo mezi kraji Hlavní město Praha (57,3 %, resp. 73,8 %).
Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2018
Míra zaměstnanosti = podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.
V roce 2018 většina zaměstnaných v Libereckém kraji pracovala, obdobně jako v předchozích šesti letech, ve službách. Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru dosáhl 49,5 % (tj. mezi kraji 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina s 49,4 %) a meziročně poklesl o 1,5 p. b. Zaměstnanost v sekundárním sektoru (průmysl, vč. stavebnictví) se naopak ve srovnání s ročním průměrem v roce 2017 o 1,6 p. b zvýšila a dosáhla 48,8 %. Byla tak mezi regiony nejvyšší a zároveň významně převýšila průměr za Českou republiku (37,5 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (18,4 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (81,4 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2018 podílel pouze 1,7 % a zastoupení meziročně pokleslo o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Jihočeském kraji (5,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání třetí nejnižší.
Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2018
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2018 většina z nich byla v postavení zaměstnance (83,0 %), 12,1 % pracovalo na vlastní účet, 4,2 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,8 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) v roce 2018 činila 56,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,8 p. b. Hodnota ukazatele v případě mužů meziročně stoupla o 0,1 p. b. na 66,0 %, v případě žen se zvýšila o 1,4 p. b. na 48,1 %. V mezikrajském srovnání byla míra zaměstnanosti v našem kraji 2. nejnižší. První místo pomyslného žebříčku obsadilo s hodnotou 64,4 % Hlavní město Praha, poslední s 55,8 % Ústecký kraj.
Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji (VŠPS)
|
|
|
muži |
ženy |
Počet nezaměstnaných v Libereckém kraji se v průběhu posledních šesti let podle výsledků VŠPS významně snížil. V roce 2018 byl průměrný počet nezaměstnaných (4,0 tis. osob) 5krát menší než v roce 2012 (20 tis. osob). Mezi nezaměstnanými převažovaly z 54,5 % ženy. Obecná míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji v roce 2018 dosáhla hodnoty 1,9 %, meziročně poklesla hodnota tohoto ukazatele o 1,9 p. b. V rámci krajů se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí od 1,3 % v Hlavním městě Praze do 3,7 % v Moravskoslezském kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla sedmá nejnižší. V případě mužů se nezaměstnanost v našem kraji snížila o 1,1 p. b. na 1,5 %, v případě žen byl vykázán pokles 2,8 p. b. na 2,3 %.
Kontakt:
Stanislava Riegerová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb e-mail: infoservislbc@czso.cz tel.: 485 238 811
Více informací naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS
- roční průměry – 2018 https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-rocniprumery-2018
Tabulkové přílohy:
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji (roční průměry)
|
|
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem (tis. osob) |
373,7 |
373,4 |
371,3 |
370,6 |
370,2 |
370,0 |
370,2 |
370,2 |
370,3 |
|
z toho podle dosaženého vzdělání (%): základní a bez vzdělání |
17,1 |
17,7 |
18,9 |
17,5 |
16,5 |
16,5 |
15,4 |
15,9 |
16,5 |
|
střední bez maturity |
40,1 |
40,4 |
39,2 |
38,4 |
37,7 |
37,9 |
38,2 |
37,0 |
36,1 |
|
střední s maturitou |
32,4 |
29,8 |
29,7 |
29,4 |
31,8 |
32,3 |
31,4 |
32,3 |
32,6 |
|
vysokoškolské2) |
10,3 |
12,0 |
12,1 |
14,7 |
13,9 |
13,3 |
15,0 |
14,7 |
14,7 |
|
v tom: pracovní síla |
216,6 |
214,7 |
213,8 |
213,7 |
214,8 |
216,9 |
218,5 |
215,4 |
214,3 |
|
v tom : zaměstnaní v NH |
201,5 |
199,1 |
193,8 |
196,0 |
200,8 |
205,0 |
208,9 |
207,4 |
210,3 |
|
z toho ženy |
83,5 |
83,4 |
82,7 |
84,8 |
84,6 |
87,6 |
91,4 |
88,5 |
91,1 |
|
v tom podle sektorů (%): primární (zemědělství, lesnictví, rybářství) |
2,0 |
2,1 |
2,4 |
1,4 |
1,4 |
1,6 |
2,0 |
1,8 |
1,7 |
|
sekundární (průmysl a stavebnictví) |
47,7 |
49,3 |
46,5 |
47,7 |
47,6 |
47,4 |
45,6 |
47,2 |
48,8 |
|
terciární (služby) |
50,2 |
48,6 |
51,1 |
50,9 |
51,0 |
51,1 |
52,5 |
51,0 |
49,5 |
|
z toho podle postavení v zaměstnání (%): zaměstnanci3) |
81,9 |
80,0 |
81,3 |
83,3 |
82,2 |
82,7 |
84,1 |
84,1 |
83,0 |
|
zaměstnavatelé |
3,4 |
3,3 |
2,4 |
1,9 |
2,6 |
2,5 |
2,7 |
3,1 |
4,2 |
|
pracující na vlastní účet |
14,0 |
15,3 |
15,6 |
13,7 |
14,5 |
14,1 |
12,4 |
12,5 |
12,1 |
|
nezaměstnaní |
15,1 |
15,6 |
20,0 |
17,7 |
14,0 |
11,9 |
9,6 |
8,0 |
4,0 |
|
z toho ženy |
8,2 |
7,7 |
9,6 |
9,5 |
8,5 |
6,9 |
5,1 |
4,9 |
2,2 |
|
ekonomicky neaktivní obyvatelstvo |
157,1 |
158,7 |
157,5 |
156,9 |
155,4 |
153,1 |
151,7 |
154,8 |
156,0 |
|
Míra ekonomické aktivity (%) |
58,0 |
57,5 |
57,6 |
57,7 |
58,0 |
58,6 |
59,0 |
58,2 |
57,9 |
|
muži |
68,8 |
68,2 |
67,3 |
66,3 |
67,6 |
67,9 |
67,6 |
67,6 |
67,0 |
|
ženy |
47,7 |
47,4 |
48,4 |
49,5 |
48,9 |
49,8 |
50,8 |
49,2 |
49,2 |
|
Míra zaměstnanosti (%) |
53,9 |
53,3 |
52,2 |
52,9 |
54,2 |
55,4 |
56,4 |
56,0 |
56,8 |
|
muži |
65,0 |
63,8 |
61,5 |
61,7 |
64,5 |
65,2 |
65,1 |
65,8 |
66,0 |
|
ženy |
43,4 |
43,4 |
43,3 |
44,5 |
44,5 |
46,1 |
48,2 |
46,7 |
48,1 |
|
Obecná míra nezaměstnanosti (%) |
7,0 |
7,2 |
9,3 |
8,3 |
6,5 |
5,5 |
4,4 |
3,7 |
1,9 |
|
muži |
5,5 |
6,4 |
8,5 |
6,9 |
4,5 |
4,1 |
3,7 |
2,6 |
1,5 |
|
ženy |
8,9 |
8,4 |
10,4 |
10,0 |
9,1 |
7,3 |
5,3 |
5,2 |
2,3 |
1)
v roce 2010 údaje vážené na data demografické statistiky před promítnutím Sčítání lidu, domů a bytů 2011
2)
zahrnuje vyšší odborné vzdělání
3)
zaměstnanci včetně členů produkčních družstev
| Zařazeno | po 08.07.2019 02:07:00 |
|---|---|
| Zdroj | ČSÚ - Liberec |
| Originál | czso.cz/csu/xl/zamestnanost-a-nezamestnanost-v-libereckem-kraji-podle-vysledku-vyberoveho-setreni-pr... |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
