Komentář: Výběr daní z tabákových výrobků roste, protikuřácký zákon zatím příjmy státu neohrožuje

Státní rozpočet vykázal na konci července přebytek 25 miliard korun. Zveřejněná čísla potvrzují trendy z první poloviny roku. Výrazně rostou daňové příjmy, naopak propad zaznamenává příliv peněz z fondů EU, díky němuž loni vykázal státní rozpočet přebytek. 

Pokračuje zlepšování inkasa daní z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění. To je důkazem čím dál napjatější situace na trhu práce. Podle našeho odhadu letos vzrostou průměrné mzdy o výrazných 6,4 %. 

Ke konci července letos poprvé meziročně vzrostl výběr spotřební daně z tabákových výrobků (o 1,1 miliardy korun, 3,6 % oproti loňskému červenci). Po meziročních poklesech výběru v první polovině roku (který byl skutečně ovlivněn vracením peněz za kolky na starých krabičkách, které bylo nutné zlikvidovat) je vidět, že nová protikuřácká opatření na příjmy státu vliv nemají. Jednak je zatím brzo, aby zákaz kouření v restauracích výběr spotřební daně ovlivnil (kolky se kupují dopředu), ale i v dlouhodobějším horizontu se nedomníváme, že by spotřeba cigaret nějak výrazněji klesala. 

Výběr DPH na celostátní úrovni vzrostl ke konci července o 11 % meziročně. Kromě růstu ekonomiky se na tomto výsledku podílí i opatření přijatá v boji s daňovými úniky, přičemž největší podíl má podle našich domněnek kontrolní hlášení. 

Na opačné straně rozpočtu pokračuje růst výdajů na sociální dávky (především důchody) a platy ve veřejném sektoru (ať už přímo, či přes místní rozpočty – například učitelům). Kapitálové výdaje, tedy investice, opět výrazně zaostávají za loňskou dynamikou. Čerpání evropských peněz z nového programového období EU fondů nabíhá jen pomalu, jak ukázala i včerejší data o čisté pozici České republiky k Unii. 

Na konci roku nadále očekáváme schodek 45 miliard korun. V druhé polovině roku tradičně výdaje státu rostou. 

Domníváme se, že čerpání evropských peněz bude muset ve zbytku letošního roku a především v příštím roce výrazně zrychlit. Do konce roku 2018 totiž musí stát vyčerpat zhruba 80 miliard korun (data z března 2017) z operačních programů schválených v roce 2015, jinak o tyto peníze přijde. Zřejmě nás tedy čeká nová investiční vlna, i když menší než v roce 2015. Zároveň to představuje riziko ve směru hlubšího schodku rozpočtu v příštím roce, protože peníze EU přitékají zpětně s určitým zpožděním.