Metodické usměrnění osobní taxislužby jako mobilní provozovny

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), informaci poskytnutou dne 29. května 2026 na žádost, ve věci metodického usměrnění osobní taxislužby jako mobilní provozovny

---

Ministerstvo po posouzení žádosti poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k bodu 1. a 2. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona sdělení, že k úpravě výkladu pojmu „provozovna“ pro vozidla taxislužby došlo v souvislosti se zavedením mimořádných opatření vlády počátkem roku 2021, tedy v době trvání pandemie nemoci COVID-19. Díky tomuto rozhodnutí mohli provozovatelé taxislužeb čerpat finanční kompenzace, pokud jim bylo na základě přijatých krizových opatření přímo omezeno provozování podnikatelské činnosti. Jednalo se tedy o zcela výjimečné období, během kterého měla přijatá opatření pouze dočasný charakter. Ministerstvo průmyslu a obchodu však ustanovení vozidla taxislužby jako mobilní provozovny pro potřeby živnostenské agendy nepřijalo. K uvedené problematice se dlouhodobě vyjadřuje v tom smyslu, že vozidlo, jímž je provozována živnost („Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“) nelze považovat za provozovnu ve smyslu § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o prostředek k provozování živnosti.

Tento svůj názor opírá o příslušnou judikaturu k dané problematice, resp. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 10A 173/2012-41 ze dne 27. 10. 2015, v němž soud uvedl: „Provozovnou se při tom podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozumí prostor, v němž je živnost provozována, a k tomuto prostoru jsou vztaženy též další zákonné povinnosti podnikatele. Provozovnou tedy ani vzdáleně nemůže být technické zařízení umožňující přijmout elektronickou komunikaci (nejde o prostor), a není jí ani vozidlo, jímž se vykonává přeprava (jde o prostředek poskytování živnosti)“. Ministerstvo pro potřeby živnostenských úřadů nevydalo žádný pokyn, metodickou informaci, stanovisko ani jiný obdobný předpis, ve kterém by výslovně deklarovalo a ustanovilo, že vozidlo taxislužby je mobilní provozovnou.

Ministerstvo po posouzení žádosti poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k bodu 3. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona sdělení, že vzhledem k tomu, že v současné době již pominuly důvody, kvůli kterým došlo k dočasné změně výkladu pojmu „provozovna“ pro vozidla taxislužby, bylo by vydání takového pokynu bezpředmětné.