MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Daně a účetnictví  |  23.01.2024 11:32:30

Rozhovor s generální ředitelkou Finanční správy ČR Simonou Hornochovou

Zdroj: Hospodářské noviny/iHned.cz, 23. 1. 2024

Finanční správa skočí z doby kamenné k letům na měsíc. Rutinu převezmou počítače, úředníci budou více kontrolovat, říká její šéfka Hornochová

Finanční správa se chystá na přechod do nové éry. „Bude to skok, z doby kamenné k letům na měsíc,“ říká v rozhovoru pro HN její šéfka Simona Hornochová. Zásadní změnou má být datový sklad a nový daňový IT systém. Vyměřování daní a shromažďování dat už nebudou tak náročné na lidskou práci. Zkušené berní úředníky nasadí správa na kontroly podezřelých případů, které odhalí díky analýze dat. Také slibuje pokračovat v lidštějším přístupu ke klientům – letos bude například lidem pomáhat vyplnit přiznání k dani z nemovitých věcí a místo pokut za prodlení jim posílat upozornění, že zapomněli zaplatit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že finanční správa zaujme s novým vedením proklientský, přátelštější přístup k poplatníkům. Nastoupila jste loni v březnu. Daří se vám to?

To musí posoudit jiní, já věřím, že ano. Největší problém daňové správy byl, že se uzavřela do sebe a moc nekomunikovala. Snažíme se využívat sociální sítě, abychom mohli rychle a flexibilně reagovat například na důležité soudní rozsudky, které se týkají našich postupů. Předem říkáme, jak je zohledníme v naší praxi. Na konci roku byly v daních z příjmů nejdůležitějším tématem zaměstnanecké benefity. Metodická informace, kterou jsme k tomu vydali, už nebyla tak technokratická, formalistická.

Na sociálních sítích před pár dny kdosi zveřejnil příspěvek, který poukazoval na šroubovaný způsob, jakým informujete konkrétní poplatníky o zrušení povinné registrace k dani. I tohle by se dalo zlidštit?

Určitě, mě to samozřejmě štve, když tímto způsobem komunikujeme. Ale máme v informačním systému tisíce předepsaných formulací a upravujeme je postupně, nejde to ze dne na den. A jsme rádi, že nás na to někdo upozorní. Není to snadné, na jednu stranu trváme na tom, že úředník bude konat výhradně podle formálních postupů, na druhou stranu po něm chceme neformální způsob komunikace.

Finanční správa v uplynulých letech neblaze proslula nadměrným využíváním zajišťovacích příkazů nebo odměňováním úředníků podle toho, kolik doměří. Je tohle už za námi?

Navázání odměn na výběr daní byl jednorázový exces v krátkém časovém úseku. My řešíme v podstatě na každé z porad ředitelů finanční správy právě otázku motivace zaměstnanců, abychom si byli jistí, že tohle se již opustilo a ani se nám nějaký podobný prvek někde neskrývá. Finanční úředník je vždy v nadřazeném postavení vůči daňovému subjektu, na rozdíl od dvou protistran v byznysu, takže už z povahy věci tohle byznysové kritérium „zisku“ nejde využít. Zároveň nemůžete slepě říct, že někdo dostane prémie podle počtu ukončených případů, protože pak ho to samozřejmě motivuje sekat případy jako Baťa cvičky. Kdyby byl kritériem třeba jen počet kontrol, tak místo toho, aby úředník zvedl telefon a zavolal do firmy „chybí vám tam příloha, dodejte ji“, zahájí kontrolu, aby za to měl čárku.

Jaké výdaje má stát z titulu odškodnění za neoprávněné zajišťovací příkazy?

Pokud se prokázalo, že zajišťovací příkazy byly používané excesivně, stát má povinnost odškodnit subjekt za to, že mu neoprávněně zablokoval majetek či prostředky, a v některých případech proto předepisuje úroky. V roce 2023 to bylo 39 milionů korun. Situace kolem zajišťovacích příkazů plynula z jistého nadšení, které na finanční správě tehdy díky spravedlivé snaze o likvidaci karuselových podvodů s DPH panovalo, v boji proti daňovým únikům to byl rychlý nástroj. V té době tu byly podvody, ve kterých šlo o stovky milionůmiliardy korun. To už dnes nemáme. A navíc soud nám jasně a razantně řekl – pokud je tam majetek, musíme používat méně invazivní způsoby, třeba plombu v katastru na budovách. Protože zajišťovací příkaz má potenciál zlikvidovat samotnou firmu, což není v zájmu nikoho.

Kolik dnes utíká na DPH?

Únik na DPH klesl v roce 2021 podle Evropské unie z jedenácti na sedm procent toho, co bychom teoreticky mohli vybrat. To je výborné číslo, byť mírně zkreslené covidem, když byly zavřené hranice. Obrovsky nám pomáhá kontrolní hlášení, které jsem ještě já na ministerstvu financí zaváděla. Máme jiný způsob výběru DPH přeshraničně a jiný lokálně a při zapojení přeshraničního článku řetězce to pokračuje – jen se zmenšily částky a zvětšily se počty podvodných řetězců. Všichni víme, že v samotném nastavení výběru DPH je systémová chyba na úrovni celé Evropské unie.

Finanční správa chystá podle našich informací tendr na velký datový sklad. Kolik bude stát a kdy ho postavíte?

Kolegové v sekci výkonu daní si svépomocí začali budovat vlastní datový sklad a výrazně vylepšili analytické nástroje, aby mohli lépe předpovídat, že se někde formuje podvodný řetězec. To, co teď potřebujeme, je plnohodnotný datový sklad, abychom mohli mít data na jednom místě a provádět na nich analýzy a hledat anomálie. Náhodné daňové kontroly jsou prehistorie. Aktuálně definujeme zadání a náklady odhadujeme na nižší stovky milionů. Doufáme, že do dvou let bychom ho mohli mít, objemy dat jsou obrovské. Investice se státu velmi rychle vrátí.

Dá se jednoduše odpovědět na to, kolik lidí budete schopní ušetřit díky digitalizaci?

Nejde k tomu přistupovat mechanicky. Věřím, že se nám podaří nahrazovat rutinní práci strojovým zpracováním, třeba u vyměřování. Dnes má více než půlka lidí ve finanční správě ve své agendě vyměřování, což je velmi zjednodušeně přepisování daňových přiznání do ADIS (Automatický daňový informační systém). Zároveň jsou to ale zkušení lidé, kteří už při tom přepisování dělají kontrolu a jsou schopní přijít na řadu nesrovnalostí. Jakmile se jim uvolní ruce, použijeme je na to, aby chodili prověřovat výstupy z datových analýz.

Takže budete potřebovat méně lidí, ale lépe placených?

Uráží mě už jenom to klišé, že prosté seškrtávání něčemu pomůže, navíc máme přece tabulkové platy a ze služebního zákona, který stojí na nediskriminaci, rovné odměňování všech na stejných pozicích. Za posledních šest let jsme seškrtali asi 1700 úředníků. Na druhé straně přibylo obrovské množství agend, které se musí neustále někam reportovat, vyměňovat informace, i mezinárodně. Máme 14 plus jedna samostatných adisových databází a ty nejsou propojené. Kolegové v sekci výkonu daní musí ze všech vytahovat data a teprve pak s nimi mohou analyticky pracovat, nad čímž tráví obrovské množství času. Navíc když z ADIS začnete vytěžovat moc informací, všichni skoro nedýcháme, když kolem něj chodíme, aby se nezaseknul, což se stává. Technologická vybavenost finanční správy se dosud podceňovala, což nás dovedlo do poměrně kritické situace.

Chcete říct, že vám teď dokonce chybí lidé?

Chybí. Samozřejmě potřebujeme nabírat, máme pořád volná místa a poměrně hodně. Nejhorší je to pochopitelně v Praze a ve velkých městech. Potřebovali bychom zkušenější lidi do daňových kontrol. Už teď se snažíme lidskou práci nahradit technologickými řešeními. Například teď si kolegové vytvořili krásnou aplikaci, která jim hlídá nedoplatky. A rovnou se posílají výzvy dlužícím subjektům a je tam obrovská úspěšnost. Osmdesát procent lidí to po upozorňující SMS nebo e-mailu zaplatí obratem – často na svou povinnost jen zapomněli.

Daň z nemovitosti má nově podat v lednu 100 tisíc lidí a vy k tomu děláte různé kampaně. Na sociálních sítích byl terčem posměchu váš „stručný podklad“ k tomu, co se změnilo u této daně, protože má asi 47 stránek. To nejde udělat jednodušeji?

Změn je v zákoně skutečně hodně, někde jsme je museli popsat všechny. Vyrobili jsme vedle toho i přehledné letáčky se zjednodušenou metodikou. Už se nám finanční úřady ozývají, že bychom s osvětovou kampaní měli brzdit, protože půl národa teď volá a chodí na finanční úřady se ujistit, že mají vše v pořádku a netýká se jich to. V té souvislosti musím zmínit aplikaci MOJE daně, kde máme novou funkcionalitu – umíme předvyplňovat data z katastru, což byla nejkomplikovanější část vyplňování daňového přiznání.

Nemůžete podle toho detekovat zmíněných 100 tisíc lidí, kteří jsou povinni podat přiznání k dani z nemovitosti, a upozornit je adresně?

To číslo je odhad. Pokud lidem chceme předvyplňovat daňové přiznání, musí to sedět na podkladové rejstříky. Ne všechno je ale v katastru zaznamenané. Pokud například někdo používal garáž jako sklad jablek, nářadí nebo na jiné věci než na parkování vozidel a zdaňoval ji díky tomu jinou sazbou, nedokážeme to detekovat. Jestli ji někdo chce nadále používat jako sklad jablek a zároveň ji tak zdaňovat, musí to znovu zkolaudovat.

V lednu finanční správa vypsala dlouho očekávaný tendr na nový IT systém s pracovním názvem nDIS, zatím jde jen o první etapu, která má být hotová zhruba za tři roky. Co tím získáte?

Budeme mít základ, který bude umět obecnou správu daní, a na to se pak dají připojovat různé daňové moduly – první dva budou zajišťovat správu daně z nemovitých věcí a extrémně důležitá bude daň z příjmů ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání. Finanční úřad bude mít poprvé k dispozici individualizovaná data o příjmech a daňových odečtech u zaměstnanců, kteří nepodávají přiznání a daňovou povinnost jim zúčtovává zaměstnavatel. Ten za nás dnes dělá obrovskou část správy daně, finanční správa vidí až agregovaná data. Zaměstnavatel má zároveň obrovskou zodpovědnost, když uplatňuje různé daňové odečty a slevy, musí se spolehnout na čestné chování zaměstnance. Dělali jsme například celostátní kontroly na slevy na děti a zjistili, že lidé si děti v hojném počtu uplatňovali dvakrát. Byl z toho poměrně velký fiskální efekt, často i bez nutnosti zahájení kontroly. Analytici jen rozeslali výzvy, aby se rodiče rozhodli, který z nich slevu uplatní, a oni si to sami opravili.

Jak se po první etapě ulehčí práce „vyměřovačům“, kteří přepisují daňová přiznání do ADIS?

Věřím, že významně. Také nám stárnou a postupně odcházejí do důchodu, nDIS by nám měl pomoci jejich úbytek sanovat. Mladý člověk v prostředí ADIS nebude umět pracovat. Je to ještě operační systém MS-DOS, pohybujete se pomocí klávesových zkratek, nemůžete používat myš. Nedokážu si představit, že by někdo dokázal přepínat z prehistorického prostředí ADIS do moderního prostředí nDIS. Bude to skok, z doby kamenné k letům na měsíc. Pracovníci se podle mě rozdělí na „adisáky“ a ty mladší, kteří budou dělat v nDIS. Na druhou stranu bude potřeba se vracet k historickým datům v ADIS, například pro dodatečná daňová přiznání nejméně tři roky zpátky. Systémy navíc budou muset fungovat paralelně, než se ověří, že nDIS umí, co umět má. Bez toho si nedovolí ADIS nikdo vypnout, daně se nemohou přestat vybírat.

Očekávanou hodnotu zakázky na nDIS jste nezveřejnili. Ve státním rozpočtu má nicméně finanční správa na roky 20242026 naplánované výdaje na IT ve výši 400 milionů korun ročně. Co je to za částku?

Je to prozatím jen číslo, aby s našimi investicemi rozpočet počítal. Probírali jsme financování nDIS na poradě vedení ministerstva financí a závěr byl, že ministerstvo dodá finanční prostředky. Protože my v tuto chvíli nedokážeme říci, kdy to bude ani kolik to bude přesně stát. Bůhvíjak dlouho nám bude trvat vystavění adekvátní náhrady celého dnešního ADIS, bude to záležet i na politické reprezentaci. Ještě nikdo tady nic podobně komplikovaného nebudoval.

Na co letos zaměříte kontrolní kampaně?

Vždy musíme opakovat převodní ceny (za kolik si majetkově propojené podniky převádějí v účetnictví mezi sebou výrobky a služby – pozn. red.), pokračujeme v ubytovacích platformách, tam nám díky evropské směrnici DAC 7 přibudou data. A musíme reagovat na windfall tax, na to bude další velká kontrolní akce u firem, které jsou poplatníky této daně.

Firmy povinné k dani přiznaly méně, než ministerstvo odhadovalo. Očekáváte, že tam něco doměříte?

Chceme se podívat i na to, jak vznikl rozdíl mezi odhady a skutečným výtěžkem daně – už kvůli značnému mediálnímu tlaku. Po bitvě je nicméně každý generál. V té době všichni strašili, že ceny za elektřinu a plyn vystoupají do závratných výšin, což se nakonec loni nepotvrdilo a například plynové dodávky se podařilo nahradit s neuvěřitelnou rychlostí. Banky se zase rozhodly přelít své úrokové výnosy do střadatelských účtů, což vidíme na fiskálních výnosech ze srážkové daně.

Letos už druhým rokem musí ti, kterým byla přidělena datová schránka, podávat daňové přiznání elektronicky. Loni jste byli benevolentní, jak to pojmete letos?

Přečetli jsme si v médiích, že ze dvou milionů, kterým ministerstvo vnitra ze zákona povinně zřídilo datovou schránku, si ji 450 tisíc lidí vůbec neotevřelo. Rozeslali jsme proto upozornění přes SMS a e-maily 30 tisícům vybraných podnikatelů, kteří vykazují aktivní podnikatelskou činnost a nekomunikují s finančním úřadem přes datovou schránku. Týká se to i daně z nemovitých věcí, pokud je používají k podnikání, proto jsme to rozeslali už teď v lednu a nečekali až na březen. Loni jsme vyložili zákon velmi tolerantně a nevydávali jsme formální výzvy a finanční úřady vyměřovaly daň na základě papírových daňových přiznání. To byl bezprecedentní krok, kdy finanční správa opustila psaný text zákona a nikdo nedostal tisícikorunovou pokutu za to, že podal přiznání papírově.

Letos už to tak dělat nebudete?

Je otázka, jak u daně z nemovitých věcí. Tam asi budeme muset být benevolentnější. Řada lidí bude muset přiznání podat navzdory tomu, že se u nich v zásadě nic nezměnilo. Finanční úřady je zřejmě budou obvolávat, vysvětlovat, učit je vyplňovat přiznání v aplikaci MOJE daně nebo jim s tím pomáhat. Řada lidí ani neví, že mohou použít k přihlášení elektronické bankovnictví, nemusí chodit na Czech Point pro přístupové údaje do datové schránky.

Nechybí finanční správě EET? Nebo to kompenzuje šíření plateb kartou?

Za platbami kartou zůstává digitální stopa, takže je to určitě lepší než hotovost, kterou není moc šance zkontrolovat. EET v původní myšlence fungovala asi jen rok, pak zasedl Ústavní soud a řekl, že kartové transakce se evidovat nemusí. S polovinou dat ztratila EET značnou část své vypovídací schopnosti a původní odhady fiskálních výnosů přestaly platit. Do toho přišly výklady jako jídlo s sebou neevidovat, jídlo na místě ano. Už v té době se kolegové museli zamýšlet nad tím, jak data z bankovních transakcí využít.

Na sociálních sítích se v létě objevovaly fotky provozoven, kde dopředu oznamují, že neberou karty, a pod tím vzniká diskuse o tom, že určitě krátí tržby. Je to pro vás signál ke kontrole podniku?

Není to pro nás nějaký automatický znak toho, že krátí daň na tržbách. Zažila jsem, že někde nebrali karty, ale po dotazu jsem zjistila, že se dá platit QR kódem. Pro menší podniky zřejmě poplatek za platby kartou pro zprostředkovatele stále není únosný.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na facebooku







?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688