Průmysl letos zřejmě míří k červené nule

6. 11. 2024 Autor: Vít Hradil

Hodnota nových průmyslových zakázek meziročně nerostla o 5,1 %, na čemž měly výrazně větší podíl zakázky z tuzemska (12,4 %) než ze zahraničí (0,9 %). Počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 2,0 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 5,4 %.

Meziročně produkce nejvíce narostla v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (29,9 %), výroby usní (11,1 %), a výroby základních farmaceutických výrobků a přípravků (9,8 %). Pokles naopak hlásí výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-22,8 %), těžba a dobývání (-11,6 %) či tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-9,6 %). S přihlédnutím k významu jednotlivých odvětví na celkovém průmyslovém výkonu byl jeho meziroční výsledek tažen nahoru zejména výrobou motorových vozidel (příspěvek 0,7 procentního bodu), opačným směrem pak působila hlavně výroba základních kovů (-0,4pb).

Meziměsíčně produkce narostla hlavně v sektoru těžby a úpravy černého a hnědého uhlí (15,3 %), výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (5,8 %), a výroby základních farmaceutických výrobků a prostředků (5,6 %). Pokles naopak hlásí podpůrné činnosti při těžbě (-38,7 %), výroba usní (-8,2 %) či ostatní těžba a dobývání (-6,2 %).

Přebytkem 21,3 mld. Kč v září skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím, čímž se téměř přesně trefila do tržního očekávání. Největší příspěvek dorazil tradičně od motorových vozidel (přebytek 55,0 mld. Kč), naopak největší deficit přinesl sektor základních kovů (-14,3 mld. Kč).

Do zářijové průmyslové statistiky nebyly vkládány velké naděje a příliš nadějně ani nedopadla. V letošním roce vyšlo prázdninové načasování celozávodních dovolených lépe pro srpen, který tak byl produktivnější než červenec, na což září pochopitelně nedokázalo navázat. V něm se výroba vrátila zpět na předprázdnivovou červnovou hodnotu a potvrdila tak trend průmyslové stagnace.

Objem české průmyslové výroby se tak drží na hodnotách, které vykazoval již na jaře roku 2017, tedy před více než 7 lety. Podobný obrázek pak vykresluje i hodnota nových zakázek, která trendově taktéž přibližně stagnuje. Vzhledem k obtížné situaci na zahraničních trzích, primárně v Německu, ovšem lze český „nerůst“ považovat vlastně spíše za úspěch. Lví podíl na tom má automobilový sektor, který vykazuje pozoruhodnou odolnost a svou vahou zachraňuje celý průmysl od poklesu. To by pak mělo platit i v nejbližších měsících, jak naznačuje objem nových zakázek. Žádné hmatatelné odražení ode dna se v průmyslu tedy prozatím nekoná a v optimistickém scénáři by zde celý letošní rok mohl skončit „červenou nulou“, tedy jen nepatrným meziročním ochlazením.