Průmyslová stagnace pokračuje, objevují se ovšem nadějné signály

7. 10. 2024 Autor: Vít Hradil

Meziročně narostl i objem nových zakázek, a to o 10,6 %, přičemž větší podíl na tom měly zakázky ze zahraničí (13,2 %), menší pak z tuzemska (6,0 %). Klesl naopak počet zaměstnanců v průmyslu (-1,9 %), jejich průměrná mzda se pak zvýšila o 4,4 %.

V rámci zpracovatelského sektoru došlo meziměsíčně k největšímu růstu výroby v odvětví výroby usní (20,3 %), výroby motorových vozidel (9,0 %) a výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (7,4 %). Pokles naopak hlásí výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (-13,3 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-7,6 %) či výroba nábytku (-3,2 %).

Meziročně nejsvižněji rostla výroba usní (19,7 %), výroba motorových vozidel (14,4 %) a výroba nápojů (11,4 %), nejméně naopak výroba strojů a zařízení (-9,3 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-8,4 %) a výroba základních kovů a hutní zpracování kovů (-8,3 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých sektorů se na celkovém výsledku kladně podílela hlavně výroba motorových vozidel (příspěvek 2,4 procentního bodu), směrem dolů jej naopak stahovala výroba strojů a zařízení (-0,7pb).

Výrazně nad odhady dopadla srpnová bilance přeshraničního obchodu se zbožím, která namísto očekávaného mírného deficitu vykázala přebytek na úrovni 14,3 mld. Kč.

Letní průmyslové statistiky jsou tradičně významně ovlivňované konkrétním načasováním celozávodních dovolených v automobilkách, což platí i letos. Zatímco v červenci výroba motorových vozidel svým poklesem stáhla celý průmyslový sektor do záporu, v srpnu jej naopak vytlačila do černých čísel. Ani jedno podle nás neukazuje na prudké ochlazování ani následné oživení průmyslového sektoru, který ve skutečnosti pokračuje spíše ve stagnaci. Problematická zůstává slabá spotřebitelská i investiční poptávka, způsobená předchozím propadem kupní síly domácností, jejich skeptickou náladou, relativně vysokými úrokovými sazbami a v neposlední řadě neutěšenou situací v německém průmyslu, odkud nepřestávají přicházet špatné zprávy.

Na konci tunelu se ovšem začíná rýsovat světýlko, jak napovídá rostoucí objem nových zakázek i vyjádření samotných průmyslníků, kteří na horizontu několika měsíců již začínají větřit zlepšení. Žádné dynamické rozběhnutí ovšem nečekáme a i zbytek letošního roku se podle nás ponese ve znamení přibližně stagnace s nepatrnou růstovou tendencí. V souhrnu podle nás tak průmyslový sektor v letošním roce míří k poklesu o zhruba 0,5 procenta a skutečné oživení čekáme teprve v roce 2025.