České Budějovice realizovaly historicky největší projekt energetických úspor

7. 5. 2026 / Rozhovory

České Budějovice vsadily na úspory. Jako jednu z forem financování modernizace městských budov využily metodu EPC. O projektu jsme hovořili s náměstkem primátorky Michalem Šebkem.

Proč jste se jako město rozhodli do takového projektu jít?

Město k tomu přistupovalo ze tří úhlů. Prvním je údržba a správa svých budov. Druhým je snižování energetické závislosti a posledním, neméně důležitým je vícezdrojové financování těchto aktivit. Projekt EPC umožňoval spojit všechny tyto tři pohledy, to znamená komplexně zrekonstruovat větší množství městských objektů v rámci jednoho projektu. Metoda EPC nám umožnila realizovat rozsáhlá energeticky úsporná opatření s tím, že značná část investice je hrazena z budoucích úspor energie. Díky tomu jsou naše vstupní finanční náklady výrazně nižší, než kdybychom celý projekt financovali výhradně z vlastního rozpočtu.

Jak dlouho projektu předcházelo plánování a jak dlouho trvala realizace?

Analýza vhodnosti objektů byla zpracována už v roce 2020. Následovala příprava zadávací dokumentace a výběrové řízení na poskytovatele energetických služeb. Smlouva byla podepsaná v listopadu 2022, poté už probíhala samotná realizace projektu.

Jaké vidíte hlavní výhody metody EPC?

Zásadní výhodou je, že investiční náklady nese dodavatel, tedy poskytovatel energetických služeb, a město je následně splácí z reálně dosažených úspor. Část investice si přitom může město hradit samo, podle svých možností. Další výhodou je jeden dodavatel pro celý projekt, který na sebe přebírá většinu technických i finančních rizik a zároveň garantuje úspory po celou dobu trvání projektu. Pro město to znamená větší jistotu, přehlednost a menší administrativní zátěž.

Projekt se týkal několika městských budov. Podle jakého klíče jste je vybírali?

Kritérií bylo několik a vzájemně se prolínala. Hlavní roli hrála energetická náročnost budov, tedy kde bylo možné dosáhnout co největších úspor, což je i podstatným kritériem pro získání dotace. Dále se zohledňoval technický stav budov, nemohli jsme zapomenout ani na možná omezení provozu na školách a školkách a s tím spojené zajištění výuky. Byla ještě další, sekundárnější, ale ta zmíněná byla pro naše rozhodování podstatná.

Které budovy byly do EPC projektu zařazeny?

Projekt se týkal zejména školských a sociálních zařízení, konkrétně šlo o Základní školu a Základní uměleckou školu Bezdrevská na sídlišti Vltava, Základní a Mateřskou školu Emy Destinové na sídlišti Šumava, Základní a Mateřskou školu Kubatova v širším centru, Základní školy Máj I Máj II na stejnojmenném sídlišti, dále o Základní školu O. Nedbala a Mateřské školy Čéčova a J. Opletala, Domov pro seniory Hvízdal a Centrum sociálních služeb Staroměstská.

Snažili jste se u jednotlivých budov o komplexní přístup?

Ano, cílem bylo vždy kombinovat více opatření, například zateplení, modernizaci technologií, instalaci obnovitelných zdrojů energie i úspory vody tak, aby byl celkový efekt co nejvyšší.

Pustilo by se město do projektu i bez dotační podpory?

Dotace sehrála důležitou roli. Bez ní by bylo nutné přehodnotit rozsah projektu nebo jeho jednotlivé parametry, případně ho rozdělit do více etap. Podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR výrazně přispěla k jeho realizování v plném rozsahu.

Lze už dnes hodnotit dosažené úspory?

Projekt byl do ostrého provozu spuštěn k 1. červenci 2025. Máme za sebou vyhodnocení šesti měsíců a navržených parametrů byly za tuto dobu dosaženo, přesto identifikujeme další potenciál úspor, kterých můžeme nastavením a vychytáním systému ještě dosáhnout.

Jaká je očekávaná návratnost investice?

Návratnost projektu je plánována do deseti let. Nicméně vedle ekonomické návratnosti je pro nás podstatná návratnost projektu v modernizaci a zlepšení prostředí pro uživatele, školáky. Věříme, že se nám to možná vrátí i v jejich studijních výsledcích.

Jaké jsou reakce uživatelů modernizovaných budov?

Reakce můžeme vidět ve dvou rovinách. První je samotná modernizace, lepší podmínky snížení nákladů, což ředitelé a uživatelé vítají. Ta druhá, kde se toho hlavně na začátku jednotlivé organizace rozlišně ujaly, je řízení a správa instalovaných technologií. Chvilku taky trvalo vysvětlit učitelům, že teplota ve třídách se neřídí otevřeným nebo zavřeným oknem, ale že je třeba věřit řídicím jednotkám.

Myslíte, že projekt může být inspirací pro další samosprávy?

Je to určitě jedna z forem profinancování a způsobů modernizace městských zařízení, vhodná jako forma doplnění aktivit investičních odborů.

Plánuje město další podobné projekty?

Ano, město připravuje druhý projekt EPC a zároveň každoročně investuje do energeticky úsporných opatření, většinou formou kompletních rekonstrukcí objektů. I v budoucnu plánujeme využití dotačních peněz.

Jaká konkrétní úsporná opatření byla realizována?

Projekt v celkové hodnotě 345 milionů korun byl podpořen dotací ze Státního fondu životního prostředí ČR ve výši 138 milionů korun, což představuje přibližně 55 % způsobilých výdajů. Město do projektu vložilo 100 milionů korun, zbytek je splácen formou měsíčních splátek přímo z dosažených energetických úspor.

Jednalo se zejména o:

• modernizaci systému měření a regulace vytápění, výměnu termostatických hlavic, ventilů a rekonstrukci předávacích stanic

• vyregulování topných systémů ve všech objektech, u ZŠ O. Nedbala šlo navíc o instalaci individual room control (IRC)

• instalaci fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 1,05 MWp – vyrobená elektřina je sdílena v rámci zapojených objektů

• modernizaci osvětlení výměnou za LED svítidla

• zateplení obvodových a střešních konstrukcí u vybraných budov

• instalaci vzduchotechniky s nuceným větráním a rekuperací tepla

• modernizaci solárních ohřevů teplé vody

• opatření ke snížení spotřeby studené vody

• výměnu energeticky náročných technologií (sušičky v Domově pro seniory Hvízdal, konvektomat v MŠ J. Opletala).

Nedílnou součástí projektu byl energetický management, který zajišťuje monitoring technologií, dálkový dohled a optimalizaci provozu s cílem dlouhodobě minimalizovat provozní náklady.