Příspěvky nebo odpovědi uživatele realista

Gratuluju, sám jsem to měl v úmyslu, ale chtěl jsem moc, aspoň 290.

neměl jsem co dělat:-))) a neděkujte, je to jen další názor z mnoha, a když se podle něj budete řídit, můžete mi stejně dobře za měsíc nadávat:-))) to už jsem tady zažil:-)))

Já jsem taky prodej za jednu korunu myslel vážně a každý, kdo oceňuje akcie Radiokomunikací nemůže jejich podíl v Contactelu ocenit jinak. Současný kurs proto určitě nezahrnuje nějaká očekávání ohledně podstatnějšího příjmu z prodeje Contactelu. Z pohledu investice do Radiokomunikací je úplně jedno, kolik prodej Contactelu vynese a kolik shrábne TDC - psal jsem, že i za onu korunu to bude pozitivní zpráva, protože pomine riziko nutnosti nalévat do této společnosti další peníze. Prodat ztrátovou společnost smysl určitě má...Navíc investice do Contactelu byla jednorázově zcela odepsána, takže jeho prodej se může promítnout jen pozitivně. Kdo by ale snad z důvodu prodeje Contactelu očekával dividendu, musí být buď neinformovaný nebo velmi naivní...tato investice stojí a padá s Radiomobilem - doporučuji si přečíst analýzu na stránkách společnosti Cyrrus.

Z pohledu investice do Telekomu (jako kupujícího) ale Vaše poznámka smysl určitě má - samozřejmě, že čím více zaplatí, tím hůře pro jeho akcie...

Na trhu je vidět hodně silná poptávka na 270...proč asi? Podle mne eivdentně proto, že investoři si spočítali rizika a možné výhody:

1. privatizační cena: měla by být ve výši asi 345,-/akcii. Proti 270 Kč na trhu to dává diskont o něco vyšší než 20% (jakousi obecnou hodnotu, která je chápána trhy jako obvyklá v případě takových prodejů; nevím proč to všichni neustále omílají, každopádně pokud tomu číslu věří většina investorů, je to pro tuto akcii dobré; nicméně podle mých zkušeností bych tento diskont viděl jako odpovídající). Kurs by tedy měl mít tendenci se k této úrovni zespoda minimálně vracet.

2. možný odkup: spekulace na to, že konsoricium Deutsche Bank a TDC odkoupí i zhruba třetinový podíl KPN a TelSource. Pokud by se tak stalo, muselo by konsorcium nabídnout odkup i ostatním akcionářům, a to za cenu (raději kopíruji ty dva důležité odstavce):

§183c odst.(3) Obch.zákoník: Cena nebo směnný poměr uvedené v povinné nabídce převzetí musí být přiměřené hodnotě akcií. Při stanovení ceny pro účely povinné nabídky převzetí při ovládnutí společnosti se přihlédne k váženému průměru z cen, za něž byly uskutečněny obchody těmito cennými papíry v době 6 měsíců před vznikem povinnosti učinit nabídku převzetí, které byly evidovány Střediskem cenných papírů podle odstavce 4 (dále jen „průměrná cena”). Jestliže akcionář nebo osoba jednající s ním ve shodě nabyla v posledních 6 měsících cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí, za cenu vyšší, než je průměrná cena (dále jen „prémiová cena”), nesmí být cena navrhovaná v nabídce převzetí nižší než prémiová cena snížená až o 15 %, jestliže stanovy tuto odchylku nevylučují nebo nezpřísňují. Takto snížená prémiová cena nesmí být nižší než průměrná cena.

§183c odst.(5) Obch.zákoník: Přiměřenost ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí musí být doložena posudkem znalce. Přestože cena v povinné nabídce převzetí nebyla přiměřená, je smlouva platná. Ten, kdo takovou nabídku převzetí přijal, je oprávněn domáhat se doplacení rozdílu mezi cenou uvedenou v nabídce převzetí a přiměřenou cenou. Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává právo na doplacení tohoto rozdílu, je co do základu přiznaného práva pro navrhovatele závazné i vůči ostatním osobám, které nabídku převzetí přijaly.

Z uvedeného vyplývá, že spodní hranicí by při odkupu měla být přibližně cena 345*0,85=293Kč.
Ovšem záleželo by rovněž na tom, za kolik by konsoricum od TelSource jeho podíl odkoupilo. Cena třeba kolem 300/akcii by samozřejmě minimálně o 10Kč snížila 6-timěsíční průměrnou cenu a podobně spodní hranici pro povinný odkup. Není ovšem vyloučeno, že odkupní cena by mohla být i vyšší. Konsoricum by totiž v takovém případě ovládalo asi 84% firmy a nejspíše by se ji snažilo stáhnout z trhu. Mohlo by tedy nabídnou o něco více - cena nad 300 by za současné situace uspokojila jistě valnou většinu akcionářů...

3. Výplata superdividendy - asi nejspornější spekulace. Logičtější je, že konsorcium vykoupí co nejvíce akcií z trhu a teprve pak si vyplatí samo bez velkých ztrát dividendu, která mu zaplatí třetinu jeho investice (v podstatě koupi zbylé části firmy)...není tedy důvod proč se rozdělovat s menšinovými akcionáři...Proti výplatě superdividendy by hovořil i případný nákup Contactelu.

V podstatě se ale dá říci, že nákup na úrovni 270 a níže nese poměrně malé riziko. V podstatě nejhorší alternativa by nastala, pokud by konsorcium zaujalo podobný postoj jako v Radiokomunikacích, neinformovalo by a neučinilo ani žádný krok k nákupům dalších podílů. To by asi kursu nahoru moc nepomohlo. Je ale zbytečné spekulovat nyní nad touto variantou, když je jisté, že v nejbližších měsících bude kurs ovlivněn spekulacemi ohledně dokončení celé privatizace, zájmu konsorica o nákup podílu TelSource a jistě i zahraničními trhy. Přestože je riziko na 270 poměrně malé, stejně bych postupoval tak jak jsem uvedl na ČEZu - nakoupit jen něco, vyčkat případného poklesu a dokoupit. Jak je spočteno výše, Telekom neslibuje až zase tak moc atraktivní výnos, takže proč si jej nezvýšit. Dokončení privatizace je plánováno až na konec října, do konce září by spekulanti ještě nemuseli kurs táhnout příliš vysoko...

Prodej Contactelu je samozřejmě pro akcie Radiokomunikací jedině pozitivní zprávou, ať už bude prodán třeba i za jednu korunu...Pořád by to byla dobrá cena proti další kumulaci nekonečných ztrát této společnosti do konsolidované rozvahy Radiokomunikací. Ovšem pro Telekom bude platit naprostý opak - čím vyšší cenu by zaplatil, tím hůře pro jeho akcie...Ze dvou důvodů: nejenže by kupoval ztrátovou společnost, snížila by se také pravděpodobnost výplaty superdividendy, případně její výše, nejen pro potřebu nákup financovat, ale také pro nutnost financování dalších nemalých investic do této společnosti...

Situace Radiokomunikací by se tímto prodejem velmi vyjasnila, neboť podle mého prodej Contactelu jiným způsobem (nebo někomu jinému) než, že si jej TDC přetáhne do Telekomu, by byl oproti prodeji ostatních částí Radiokomunikací zdaleka nejsložitější...

Samozřejmě, na jednom článku v Euru nelze stavět investici, i kdyby se tato (zatím pouze) spekulace vyplnila, dokončení celé transakce potrvá min. do začátku roku, takže kurs se v mezidobí může vydat kamkoliv. Tou dobou bych ale očekával jisté zhodnocení už díky vlivu zahraničních trhů (viz příspěvek na ČEZu), takže toto by byla třešnička na dortu...Radiokomunikace za tyto ceny držím i já, zapřísáhlý nepřítel držení akcií na dlouhou dobu:-)))

P.S. Na prodej Contactelu ale rozhodně nespoléhám, Bivideon je veden evidentně velmi kreativními lidmi, takže není vyloučeno, že si TDC a Deutsche Bank vymyslí zase nějakou formu odloženého prodeje, nebo jiné zhovadilosti...Ke koupi mne vedly důvody, které jsem popsal už 29.7.2002 22:40 (doporučuji k přečtení, teď jsem to četl, velmi pěkně napsáno:-)))

V momentální situaci si myslím, že je úplně jedno jak se člověk rozhodne. Pro to, jestli bude investice úspěšná, bude totiž určující spíš fakt, jestli investor bude kupovat alespoň s horizontem držení řekl bych min. 3 měsíce. Pokud někdo bude spekulovat v kratším horizontu, bude mít velice těžkou pozici (myslím tím spekulace na současných cenách).

Proč? Neexistuje snad nepříznivější stav trhu pro spekulace než je ten současný. Pro dobrou spekulaci jsou důležité dvě věci - pohyb kursu a zpráva, která otevírá prostor ke změně cenové hladiny. V okamžiku, kdy trh reaguje na zprávu neodpovídajícím způsobem, spekulant může vydělat. Takový stav může nastat i tehdy, pokud kurs akcie změní svůj kurs, aniž by se nějaká nová zpráva objevila. Na českém trhu tato změna přichází nejčastěji vlivem zahraničních trhů. Jestliže zahraniční akciové trhy klesají, kursy českých akcií poklesnou rovněž, aniž by pro to byl nějaký fundamentální důvod (jinak je to ovšem zcela racionální a logická reakce trhů...). Dobrým příkladem může být propastný rozdíl mezi hospodářským stavem českých technologií (Telekomem a Radiokomunikaci), jejichž kursy byly staženy paradoxně propadem kursů zadlužených zahraničních technologických společností zápasících navíc s ochablou poptávkou po jejich službách.

Ovšem všeho s mírou... současná cenová hladina českých akcií je natolik nízká, že naprostá většina investorů není moc ochotná na této úrovni prodávat. Naopak je zde dostatek kupujících, kteří rádi i menší poklesy využívají k otevření nových pozic. Stále nikterak příznivá situace na zahraničních trzích však způsobuje, že prostor pro výraznější nárůst je omezen rovněž na pár procent. Bohužel český trh (ale to v dnešním provázaném světě financí platí o naprosté většině ostatních trhů) nemá sílu k výraznějšímu zhodnocení, i kdyby bylo hospodaření českých společností sebelepší, pokud neporostou i trhy zahraniční. Stačí vzít poslední případ Komerční banky, která po vykázání neočekávaně příznivých hospodářských výsledků v reakci na ně sice výrazněji posílila, ale která po vyčerpání pochopitelného okamžitého návalu poptávky začíná rovněž opět podléhat negativnímu sentimentu zahraničních trhů.

Český trh je tak momentálně v zajetí těchto dvou fenoménů - všem je jasné, že kursy českých akcií by za alespoň trochu pozitivnější situace v zahraničí byly na jiné úrovni, takže nabídková strana je velmi pasivní. Na druhé straně poptávající investoři nemají mnoho chutě táhnout ceny nahoru, neboť by zbytečně riskovali, že při komplikacích na zahraničních burzách budou realizovat opětovný pokles z vyšších cen na současnou úroveň.

Zakopaný pes je tedy v zodpovězení otázky, kdy změna sentimentu v zahraničí dovolí českým akciím se výrazněji zhodnotit. Reálně se mi to jeví následovně: stále přicházejí rozporuplné zprávy z makro- a mikrosféry, které sice ukazují na postupné zlepšování hospodářské situace firem, stejně ale také na jisté "zadrhávání" ozdravného procesu. To investorům nedává příliš šancí na vytvoření výraznějších optimistických očekávání, že během dohledné doby bude lépe. Proto už po menších posíleních následují výraznější korekce, neboť se na trhu nenachází dostatek investorů, kteří by věřili, že další ekonomické zprávy budou takové, že pro své akcie najdou brzy kupce na ještě vyšších úrovních. Osobně jsem přesvědčen, že již ke konci roku začnou zahraniční trhy vykazovat známky oživení, protože i přes momentální problémy nepovažuji za pravděpodobné, aby se tak nízké úrokové míry, jaké firmy neměli k dispozici po desetiletí, neprojevily ve výraznější akceleraci hospodářského růstu než je ten současný.

Prostor pro růst v nejbližších měsících bych viděl do deseti procent ze současných hladin. To může být ale podle mých zkušeností docela velká potíž, protože je to málo. Znamenalo by to velice plochou křivku nárustu po docela dlouhou dobu. Tak se akciové trhy nevyvíjejí - v takovém případě často dochází k ochotným vybíráním zisků, neboť mnoho investorů není ochotno riskovat i ty nejmenší zisky a raději je realizují ještě před tím, než přijde nějaká nepříznivější zpráva, což je v takovém období hodně pravděpodobné. Propad je umocněn dále neochotou kupujících ze stejného důvodu zbytečně zvedat kursy. To je typické pro současný český trh. Zároveň však jsou celosvětově akcie na svých dlouholetých minimech, což v trochu delším horizontu značí velký potenciál k růstu. Proto jsem na začátku psal o tom, že je v podstatě jedno, zda nakoupit či ne - i přes případný pokles je podle mne totiž jen otázkou trpělivosti, kdy při další nákupní vlně investor dostane o něco víc než zaplatil.

V této situaci se mi jako vhodné jeví držení klidně až 50% portoflia nainvestováno v akciích, z čehož bych se rozhodně nebál 20-30% už při 10%-ním (možná i menším) posílení kursu zbavit (to pro spekulanty včetně mne:-), výhodnější se podle mne může po pár měsících velice lehce ukázat nezbavovat se ničeho). Naopak při poklesu o 10% a více bych se nebál postupně nainvestovat vše. S plným nainvestováním celého portfolia na současných cenách bych raději počkal, protože k výše zmíněnému je třeba jako rizikový faktor přiřadit potenciální napadení Iráku, což by mohlo vytvořit daleko lepší příležitost, a naopak při plné zainvestovanosti nepříjemné pocity dočasné ztráty a bezmoci nad promarněnou příležitostí...:-) Můj názor je z určitých důvodů ale takový, že Irák napaden do konce roku nebude, pokud vůbec...

Dovolím si tvrdit, že alespoň s jedním větším poklesem lze ať už z jakéhokoliv důvodu v horizontu měsíce, dvou, počítat. Alespoň pokud vycházím ze svých zkušeností. Situace, kdy jsou kursy na dlouhodoběji výhodných úrovních, ale nechce se jim nahoru, je totiž velice zrádná, zvláště když trvá delší dobu. To je momentální případ. Pokud totiž do jisté doby nepřijde stimul k růstu, ochota kupujících držet dosaženou úroveň klesá, protože nikdo není ochoten koupit akcie jen proto, aby po týdnech, ne-li měsících držení inkasoval 5%-ní výnos. Na to jsou akcie příliš riziková záležitost. Stejně tak má trpělivost těch, kteří nedávno koupili, své hranice a jejich ochota raději prodat se postupně zvyšuje. Výsledkem je často iracionální propad bez zjevných příčin (viz zmíněný případ KB, ale rovněž i ČEzu - jistě povodně jej urychlily, ale jen v tom to není). Stejně jako jsem uvedl, že považuji takový pokles za velice pravděpodobný, jsem přesvědčen, že ze současných cen by to byla ideální příležitost pro investici i podle mých "rigidních" pravidel. Přitom nevěřím, že by takový pokles přesáhl u jakékoliv emise na trhu 10%.

Celkově považuji současné ceny za dobrý odrazový můstek, ale pokud by došlo k situaci, že by z nějakého důvodu (třeba v reakci na zlepšení situace v zahraničí) začaly kursy posilovat, rozhodně bych zvolil o 10% výše redukci, protože takový růst by se mi nezdál do konce roku udržitelný, a velice pravděpodobně by byl následován větší korekcí.

V tomto komentáři pomíjím, že do konce roku mohou pochopitelně přijít u Telekomu, Radiokomunikací, ČEZu a Unipetrolu zprávy, které dočasně pohnou jejich kursem, jsem ale přesvědčen, že výsledná převažující tendence bude určena právě vývojem na zahraničních trzích, stejně jako se to názorně projevilo v případě Komerční banky.

 

P.S. Mimochodem, velice oceňuji přístup Pijacka, Koziny apod. (omlouvám se, více mi neutkvělo), kdy ČEZ před dosažením 100 vyprodali, přestože by se nikdo nemohl divit, že kurs stovku překoná - holt, to se pozná zkušenost...:-) sám jsem nakupovat v úmyslu neměl, ale takto jsem byl ušetřen zbytečných výčitek:-)

Taky souhlasím s tím, že old e-Broker je uživatelsky nesrovnatelně příjemnější - i když pominu třeba takovou stupiditu jako zvolení šířky sloupce pro kursy, kdy se KB a PM zobrazují do dvou řádků, evidentně práce grafika - diletanta...

Největší radost myslím musí mít Fio - jestli jste si všimnuli, tuto emisi v Kobosu kotují se 110 kusy - jejich automat tak během jedné minuty vychytal z toho balíku skoro 1000 kousků - milion taky není k zahození...

K poslednímu odstavci bych ještě přidal toto: současné podhodnocení kursu je způsobeno nedůvěrou trhu v Agrofert jako většinového vlastníka Unipetrolu. Řekl bych, že tato nedůvěra se netýká až zase tak jeho manažerských schopností a schopnosti Unipetrol řídit k lepší hospodářské prosperitě, ale je spojena s nedůvěrou trhu ve schopnost Agrofertu zaplatit privatizační cenu bez toho, že by se samotný Agrofert dostal do problémů a snažil se proto odčerpáváním aktiv z Unipetrolu část svého závazku tímto způsobem zbavit. Pro další vývoj bude tedy rozhodující, jak jej bude trh dále chápat - zda jako manařera nebo jako tuneláře. V tomto směru bych osobně viděl po dnešním prohlášení Agrofertu zlepšení ze dvou důvodů: 1. jak jsem v předchozím příspěvku napsal, při koupi za nižší cenu Agrofert nebude pod tak výrazným tlakem, aby se pokoušel z Unipetrolu vyvádět hotovost nebo majetek. Významně by vzrostla pravděpodobnost, že se bude snažit své akcie co nejvíce zhodnotit. 2. Předešlé by bylo ještě umocněno v případě, že by Agrofert koupil Unipetrol společně s KPN Orlen, což by mohlo ještě více snížit dosavadní obavy z netransparentnosti Agrofertu. To by se samozřejmě promítlo do růstu kursu.

 

Pokud by se tedy kurs opět podíval pod 35, v menším množství by to mohla být v horizontu půl roku (ale i daleko kratším, bude záležet na vývoji) docela dobrá investice. Podle mne je však v nejbližší době velmi málo pravděpodobné, že by kurs přešel přes 45, těžké to bude asi i na 40. Viděl bych to spíše na jakési v podstatě nepředvídatelné vlnění v rozmezí 25-45 (spíš asi 30-40) v závislosti na momentální náladě investorů a příchodu jednotlivých informací. Vhodnou taktikou proto asi bude vychytávání poklesů k 30 a rychlé opouštění pozic do 40, protože podle mne důvody pro a proti, které jsem zmínil v tomto a předchozím příspěvku, těžko dovolí kursu z tohoto koridoru výrazněji vybočit.

 

 

Řekl bych, že povodně nám situaci kolem Unipetrolu trochu vyjasnily. O tom, že Agrofert dosud stále neměl jasno v tom, zda Unipetrol nakonec koupí nebo ne, je dnes přesvědčen snad každý. To potvrzuje také vývoj kursu, který by v normální situaci kurs společnosti nezanedbatelně postižené povodněmi poklesl. Akcie však posílily, což naznačuje přesvědčení valné většiny investorů, že dosud váhající Agrofert má o jeden pádný důvod víc, aby Unipetrol nekoupil. Investoři k tomu vzhlížejí s nadějí, že s odstoupením Agrofertu se otevře nemalý prostor pro posílení kursu. Myslím ale, že je to omyl.

 

Proberme si možné alternativy:

1. Agrofert od koupě odstoupí - je to opravdu tak pozitivní zpráva? Co by potom nastalo? Investoři se momentálně stále částečně nechávají unášet sumou, kterou se Agrofert zavázal za Unipetrol zaplatit (104/akcii). Jak však dosavadní vývoj událostí naznačuje, pro samotný Agrofert je tato částka tak vysoká, že byl od počátku ochoten raději od koupě ustoupit než podstoupit riziko nenadálých výpadků v hospodaření, resp. problémů se zahraničním konsorciem v ČRaf (což je pochopitelné). Od doby, kdy Agrofert v privatizaci zvítězil však uplynul příliš dlouhý čas, ve kterém z hlediska hospodaření nedošlo k žádné pozitivní události, naopak k několika negativním. Z hospodářského hlediska tento konglomerát může být jistě perspektivní, ale v tomto směru je nutné vykonat mnoho práce, která zabere spoustu času, přičemž výsledek není odvislý pouze od práce managementu, ale z velké části také na vývoji cen ropy a ropných produktů na světových trzích. Pokud Agrofert od koupě Unipetrolu odstoupí, ať už sám nebo jiný investor bude ochoten nabídnout podstatně menší sumu, která bude odpovídat větším rizikům, které současná situace přináší (60-80/akcii??? - můj odhad). Protože je možná rozumné kupovat za 100Kč/akcii firmu, která je schopna generovat zisk mezi 5-15Kč/akcii, pokud je její hospodaření stabilizované a má narovnané jak vnější tak vnitřní vztahy. Ne však poměrně nedávno vytvořený slepenec firem, který stojí před nutnou restrukturalizací...

 

Neměl bych proto obavu, že kurs v případě Babišova odstoupení od koupě překoná o moc hranici 40 Kč. Jak silnou vlnu zájmu o akcie Unipetrol by tento Babišův krok jednorázově vyvolal těžko odhadnout. Co však vím dobře, je to, že rozumnější investoři se budou těchto akcií při tomto dočasném zájmu chtít zbavit. Protože aby akcie rostla, musí existovat v budoucnosti nějaký záchytný bod, od kterého si bude možné slibovat postupné zhodnocení akcie. Co však maximálně může nastat? V horizontu ne kratším než půl roku nové výběrové řízení - informace o jeho konání by snad mohly udržet kurs blíže k 40 korunám (ovšem zespodu), neboť zájemci by mohli nabídnout rozhodně ne přes 100, ale i 80 by bylo dobrých. Pokud by byly indikovány nižší ceny, kurs by se držel řekl bych podle svých dosavadních zkušeností zhruba někde kolem 50% možné privatizační ceny. Jinou pozitivní zprávu těžko očekávat, rozhodně ne od hospodaření, ve kterém se během následujících měsíců promítnout povodně.

 

2. Babiš bude požadovat snížení ceny - to by na kurs mělo samozřejmě negativní dopad. Přitom pokud by Babiš nabídl privatizační cenu okamžitě zaplatit, je to nejpravděpodobnější varianta. I když by to bylo asi napadnutelné ostatními účastníky výběrového řízení, vláda je tlačena zhoršenou fiskální situací po povodních - novým výběrovým řízením by ztratila příliš mnoho času a dosažená cena by těžko byla o mnoho vyšší než by dostala okamžitě od Agrofertu. Takže investorům by se splnila docela černá můra - majitel Unipetrolu Agrofert, který navíc oceňuje to co kupuje níže než původně...

 

 

3. Babiš Unipetrol nakonec koupí a důvod pro současný růst pomine...

 

 

Tři možnosti, ze kterých podle mého ani jedna nenabízí přílišné zhodnocení. Rozhodně bych se proto vyvaroval nákupu o dost výše než 35 korun. Na druhou stranu, z dlouhodobějšího pohledu je dobré si uvědomit, že fundamentální hodnota Unipetrolu (tedy hodnota aktiv a restrukturalizačního potenciálu) dává na rozdíl od jeho momentální schopnosti generovat zisk rozhodně daleko vyšší hodnotu než činí současný kurs. Je opravdu docela dobře možné, že pod vlivem toho, že se Agrofert stane většinovým vlastníkem Unipetrolu, dojde třeba ze zahraničních zdrojů k výprodejům, které srazí kurs hlouběji pod 30, z fundamentálního hlediska bych však tuto situaci viděl jako podobnou té, ve které jsou nyní České Radiokomunikace - kurs rovněž na mimořádně nízké úrovni z důvodu netransparentnosti majoritního vlastníka. Jako již ve střednědobém pohledu bych ale viděl jako pozitivní, pokud by Agrofert koupil Unipetrol za nižší privatizační cenu - podle mne by z velké části odpadlo riziko, že by se pokoušel majetek z Unipetrolu vyvádět, neboť by k tomu již pod tíhou příliš velké investice nebyl nucen.

alespoň podle zákona

K níže uvedené úvaze bych chtěl ještě připojit část mého příspěvku z 25.7.2002 10:18. Jen pro jistotu - abych přes některá varování, která jsem v ní zmínil,  (jak se mi již několikrát stalo) nevyvolal u některých "nepozornějších" investorů mylný pocit, že já osobně se hodlám v současné situaci více angažovat v telekomunikacích. Ano, kursy se mi zdají výhodné, takže něco držím, ale v míře odpovídající tomuto mému dále uvedenému názoru - i když samozřejmě vím, že mi může ujet vlak:

 

České akcie asi ještě nějakou dobu budou v zajetí dilematu. Dá se říct, že na zahraniční poklesy vlastně nereagovaly a zůstaly na svých úrovních +-10%. V tom bych viděl trošku problém v pohledu na nejbližší růst. Protože se na těchto úrovních obchodují již delší dobu, ten kdo chtěl, si je mohl pasivně pohodlně nakoupit. Podle mne se sice poměrně lehce mohou odpoutat od svých momentálních úrovní, ovšem už o 10% výše by mohl začít být problém právě s poptávkou - ta by mohla být již nakoupená. Přestože tedy jsou kursy českých akcií na velmi zajímavých úrovních, jejich další vývoj bude pravděpodobně záviset více na zahraničním sentimentu než na tom, zda jsou podhodnoceny. V případě jeho negativního vývoje nelze vyloučit ani pokles českých akcií pod úrovně, které se dosud zdály jako pevné - prostě jen proto, že na každé úrovni je poptávka v určitém objemu, která se časem vyčerpá. Přestože tedy může být mínění převážné většiny investorů na trhu shodné v tom, že jsou akcie silně podhodnoceny, v okamžiku, kdy budou mít všichni nakoupeno, akcii nezbude než klesnout, neboť nebude nikdo, kdo by ji kupoval. Pokles se zastaví až na úrovni, kdy kurs přiláká další volné zdroje (modelový příklad).

Nemůžu si odpustit, že jsem zde dostatečně dopředu psal, že jsem se zbytků Telekomu na 320 zbavil právě z důvodu, že mi připadal růstově nezajímavý. Případný pád je pak již je otázka toho, jak mnoho investorů přijme podobný názor. Nebyl jste prostě dostatečně opatrný:-).

 

Jinak kdo se pohybuje na trhu déle než rok ví, že Telekom patří nad 300 pouze v případě, že je DAX alespoň nad 4000, DJIA nad 9000, NASDAQ nesměřuje k 1000 apod...

 

 

Možná by se mohlo zdát, že v současné situaci je o něco důležitější než jindy si na tuto otázku odpovědět. Pravděpodobně proto, že kursy obou akcií jsou zahraničním vývojem stlačeny na hodnoty, které jsou i v delším zpětném pohledu srovnatelné pouze s hodnotami dosaženými po 11.září minulého roku. Typický investor se samozřejmě snaží maximalizovat svůj zisk a pokouší se odhadnout, která akcie v sobě skrývá vyšší růstový potenciál.

 

Můj názor je ovšem takový, že právě v současné situaci je naopak více než kdy jindy jedno, zda koupit Telekom či Radiokomunikace. Dvěma základními důvody pro toto konstatování jsou - 1. právě ona relativně nízká cena obou titulů a 2. příčina tohoto poklesu, propad v zahraničí.

 

Na základě kursového vývoje posledních týdnů je myslím zřejmé, že alespoň krátkodobě je prostor pro výraznější pokles u obou titulů omezen. Pro růst každého z nich však hovoří jiné důvody. Snažit se odhadnout, zda a kdy se daný růstový faktor promítne do kursu akcie, je ovšem podle mne stejně pošetilé jako se snažit předpovědět, zda při hodu mincí padne panna nebo orel. Momentálně se jako nejpodstatnější růstové důvody jeví výplata superdividendy (+ privatizace) u Telekomu a potenciální prodej Radiomobilu (resp. spekulace na jeho prodej, které mohou být vyvolány snížením dluhové zátěže Deutsche Telekomu) u Radiokomunikací. Podle mého názoru jsou však tyto faktory v současné situaci zanedbatelné - pokud by měly větší váhu, kursy by za probíhajícího oživení (i když těžko říci jak dlouhého) na zahraničních trzích musely posílit jistě výrazněji.

 

Výraznější růstové reakce na vývoj v zahraničí jsem se prozatím nedočkali proto, že u Radiokomunikací se zdá být vize prodeje Radiomobilu z důvodu špatného globálního stavu telekomunikačního sektoru příliš vzdálená. U Telekomu mi zase sázka na výraznější pozitivní efekt případné výplaty superdividendy na kurs připadá jako trochu odvážná. Největší devizou Telekomu je především nízká úroveň jeho zadlužení, která investory přitahuje. Dává to šanci na dokoupení zbytku Eurotelu, což by společnost z pohledu zdrojů příjmů velmi stabilizovalo. Díky tomu také kurs Telekomu oslabil daleko méně než kursy zahraničních telekomunikací. Realizací plánu superdividendy by se ovšem z Telekomu stala společnost velmi podobná těm zahraničním. Sice by nebyla předlužená, ale vyrazně by se snížila manévrovatelnost v případě nově vzniklé nutnosti investic. Co snad informace o potenciální výplatě dividendy ve výši 108 Kč/akcii přinesla, je fakt, že hodnota společnosti je logicky minimálně dvojnásobná, a to ještě ve velmi konzervativním pohledu. Prostor pro pokles je tak do velké míry minimalizován, i když nikde není psáno, že se kurs pod 200 za určitých podmínek nemůže dostat. (samozřejmě, že by to byla výborná příležitost). O skutečné promítnutí fundamentu Telekomu do kursu akcií této společnosti se však postará především pohyb zahraničních trhů. Pokud tam nebude stav dobrý, akcie Telekomu mohou poklesnout prostě o hodnotu vyplacené dividendy, a při dalším vývoji i více, stejně jako se to stalo tento rok u Radiokomunikací, když se po tom, co se Bivideon postavil velmi vlažně k rozprodeji společnosti, staly pro investory relativně nezajímavé. Moc si nedovedu představit, co by v případě Telekomu investory po výplatě dividendy lákalo k nákupu jeho akcií. Samozřejmě kromě možného oživení zahraničních technologií. Abych nebyl tak pesimistický, reálně vidím možnost dosažení zisku na výplatě superdividendy, ovšem řekl bych, že by se po odhlédnutí od vlivu zahraničí vešel do 10%. Relativně nejlepší variantou by byla pro Telekom privatizace do rukou investora, který by měl zájem dokoupit Eurotel. Nemyslím si, že by byla nějak aktuální varianta naopak podíl v Eurotelu prodat. V současné situaci bych považoval trochu za zázrak, kdyby se našel investor, který by Eurotel koupil za cenu odpovídající cenové relaci dosažené minulý rok při pokusu Telekomu zbytek Eurotelu dokoupit. Kdyby existoval opravdový zájem (tedy s odpovídající cenovou nabídkou), dávno by Radiomobil nebyl součástí Radiokomunikací (že by jej Bivideon tak úzkostlivě za každou cenu držel pro DT se mi nezdá). Pokud ale hodnotíme vhodnost nákupu Radiokomunikací nebo Telekomu, je v tomto směru naprosto jedno, zda Eurotel bude prodán nebo ne - z faktu prodeje Eurotelu by totiž netěžil pouze Telekom, ale i Radiokomunikace, neboť by se velmi názorně ukázalo jak vysokou hodnotu má jejich podíl v Radiomobilu, což by se pochopitelně odrazilo v růstu kursu jejich akcií.

 

Co se týče růstových vyhlídek Telekomu, pouze v případě prodeje Eurotelu by kurs mohl v řádu měsíců přesáhnout cenu nabízenou v privatizaci konsorcii, tedy 335 Kč. Jinak by se spíše dal očekávat odpovídající diskont, a to na úrovni min 10% z této hodnoty. Pro kursy Radiokomunikací a Telekomu vidím prostě jako daleko více určující vývoj v zahraničí. Pokud tam dojde k výraznějšímu oživení (to současné za ně nepovažuji, stále jsem však přesvědčen, že je to otázka nejpozději konce roku), oba tituly se poté velmi lehce mohou dostat na úrovně, které dosahovaly na jaře, tedy až 350 za Telekom, 400 za Radiokomunikace.

 

V otázce, zda koupit Telekom nebo Radiokomunikace proto podle mne není nutné dělat nějaké závažné závěry, neboť nejvíce určujícím faktorem bude podle mne vývoj v zahraničí. Odhadnout, zda bude dokončena privatizace Telekomu, případně vyplacena superdividenda, nebo zda a kdy budou prodáni (resp. v případě Eurotelu dokoupeni) mobilní operátoři, je prostě dnes nemožné. (Navíc, pokud by k prodeji některého operátora došlo, reagovali by pochopitelně obě akcie). Proto bych asi viděl nejlepší řešení zvolit mix těchto titulů, přičemž poměr bych viděl jako nepodstatný, třeba já osobně dávám přednost Radiokomunikacím, někdo jiný to může vidět spíše pro Telekom, ale výsledný zisk/ztráta bude z poloviny dílem náhody, u kterého titulu přijde kursotvorná zpráva dříve a z poloviny dílem vývoje v zahraničí. Velký vliv náhody na dosažený zisk je proto dobré si uvědomit a po té, co se ukáže, že přestože jsem se rozhodl pro Telekom, lépe na tom byly Radiokomunikace, zbytečně nehořekovat...Dnes pro lepší rozhodnutí než založené na čistě spekulativním odhadu není prostě dostatek informací.

 

Protože však považuji v horizontu týdnů současné oživení za velmi chatrné, spíše bych se zaměřil na postupnou redukci současných pozic než na budování nových.  I když pokud by se ještě podařil nákup na úrovni nedaleko od 260 u obou titulů, nemuselo by to být v rozumné míře marné...Rozhodně bych však telekomunikace doplnil alespoň jedním jiným titulem - nejspíše ČEZem, protože zde důvody pro růst jsou fundamentálně silnější a hlavně nezávislé na situaci v zahraničí. Po zveřejnění hospodářských výsledků může přibýt i Komerční banka, ale dříve bych do ní asi nešel - i když se mi jeví poměr růst:pokles jako 60:40, zdá se mi to málo na to, abych riskoval možný 5-10%-ní propad za vidinu 5-10%-ního výdělku.

Pane vrátný :-)), jsem postiženým akcionářem. Vidím, že všechno víte :-)). Mohu se vám ozvat E-mailem?

Nevím tedy jakým způsobem ohodnotily tuto akcii analytici z ING, ale s jejich závěrem naprosto souhlasím. Na jaře jsem se zde odkazoval na jinou analýzu, a to společnosti Cyrrus z 1.10.2001, která tehdy odhadovala hodnotu akcie na 384 Kč. Od té doby sice byla vyplacena dividenda (přelom 2001/2002), její podstatná část však pocházela z inkasovaných úroků ještě za držení finanční kompenzace od Deutsche Telekom při navyšování základního jmění Radiomobilu. Inkaso těchto úroků v posledním čtvrtletí minulého roku však bylo pro trh překvapením, proto nemohly být v analýze Cyrrusu započteny. Je tedy možné tuto analýzu považovat víceméně za stále platnou.

Kurs akcie na úrovni 260 a níže podle mne více než dostatečně vytváří diskont vůči fundamentální hodnotě této společnosti, kterou lze na základě teď již dvou analýz (ING + Cyrrus) hledat někde na úrovni 350 Kč. Proč dostatečný, když třeba Unipetrol nebo i ČEZ má diskont jistě vyšší? Jednoduše proto, že hodnota 350 odráží velice konzervativní ocenění aktiv této společnosti - např. analýza Patrie hovoří až o 600 Kč/akcii. To samozřejmě za předpokladu, že především Radiomobil změní majitele.

 

Pro kurs akcie však není nutné, aby byl prodej ve skutečnosti realizován - obyčejně i k výraznému růstu stačí spekulace...podle toho, že Bivideon je vlastněn zčásti Deutsche Bank, není sice jisté, ale velmi pravděpodobné, že kupcem bude nakonec Deutsche Telekom. Potom tedy v okamžiku, kdy by se DT podařilo zbavit dluhové zátěže např. prodejem VoiceStreamu, logickou reakcí na tuto událost by bylo posílení akcií Radiokomunikací pouze v důsledku zvětšení pravděpodobnosti, že DT se obnovily zdroje a může od Radiokomunikací odkoupit podíl v Radiomobilu. Stejnou reakci by pochopitelně vyvolalo i oživení kursů akcií v sektoru zahraničních technologických firem.

 

Co alespoň pro mne ovšem činí kurs pod 260 u Radiokomunikací atraktivním je skutečnost, že momentálně vlivem poklesu zahraničních trhů tento kurs nezahrnuje (téměř) žádná očekávání investorů ohledně takového možného pozitivního vývoje. Zároveň tento kurs poskytuje prostor pro posílení, kdy i kupující na vyšších úrovních (do 15%) mohou reálně očekávat, že po zlepšení situace v zahraniční bez obtíží najdou další kupce pro své akcie na vyšších hladinách. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že v případě poklesu kursu pod 250 Kč se velmi rychle najde i pro případný velký objem nabídky dostatečné množství poptávajících, kteří kurs vrátí zpět. Z toho bohužel rovněž vyplývá, že se kurs pod 250 dostane velmi obtížně asi i v případě větších poklesů na ostatních titulech.

 

Proto bych se nebál za současné ceny již dnes nainvestovat polovinu části portfolia určeného pro tuto emisi, přestože (nebo právě proto), že osobně očekávám v horizontu možná i mnoha týdnů nejistotu na zahraničních trzích, která by mohla umožnit dokoupení za ještě zajímavější ceny. V horizontu větším než půl roku bych si dovolil tvrdit, že se kurs této akcie opět přiblíží hodnotě 400 Kč, v závislosti na vývoji na zahraničních trzích.

 

Jedno riziko zde však je: možnost, že současného vývoje a nízkých cen využije Bivideon a pokusí se skoupit zbytek akcií, případně emisi stáhnout z trhu. Myslím však, že v momentální situaci je to nerealizovatelné. Pochybuji totiž, že na úrovni 260 korun a níž by své akcie Bividonu někdo prodal i za cenu toho, že budou neobchodovatelné - nabídka Bivideonu by spíše byla důkazem toho, že tato investice je výhodná...Na rozdíl od České Spořitelny je totiž tato emise ne po tři roky trvajícím růstu, ale poklesu, takže kdo by jaké zisky realizoval? a zatímco ČS byl lehce pod úrovní svého fundamentu, u Radiokomunikací je slovo "lehce" nahrazeno slovem "výrazně", a to je také všeobecný názor trhu...

 

Co se zahraničí týče: momentálně mi připadá, že investoři pomalu ztrácejí obavy z nenadálého poklesu prostě jen proto, že se současná cenová hladina nachází na úrovní z 11.září. To znamená, že pokud by přišel další pokles, kupující by získávali tu výhodu, že by dosáhli zisku, přestože by stále prodávali i za kursy nižší než z 11.září. Takové nákupy by byly až příliš jednoznačně výhodné, což znamená, že k nim z důvodu konkurence kupujících ani nedojde. Mluvím ovšem o nejbližší době.

 

Trhy totiž rády "přepískávají". Konkrétně v této situaci po tak výrazném propadu mohou velmi rychle vystoupat "iracionálně" na hodnoty, které by na základě makro- a mikroekonomických ukazatelů měli dosáhnout asi až koncem roku. Pokud by se to stalo, nezbývalo by ovšem nic jiného než otestovat znovu možná i současná minima, protože nikdo nebude akcie držet proto, aby po několika měsících dostal zpět stejnou hodnotu, kterou vložil. Teprve tuto situaci, tedy vlastně korekci nejbližšího většího růstu bych viděl jako příležitost pro skutečně racionálně podloženou investici. Neboť je nasnadě, že nejbližší korekce bude tažena především "technicky" z důvodu "opticky" nečekaně levných kursů. Těžko bude podložena skutečnými hospodářskými údaji, což je základ pro každý déletrvající růst. Nepochybuji, že tato příznivá data nejpozději do konce roku přijdou, dnes by však musela příliš pozitivně přesahovat ta současná. Aby totiž kursy ze současné úrovně nastartovaly nějaký delší a stabilnější růst, to by musela přicházet již jen a pouze dobrá data...

 

Pro tyto důvody bych to tedy raději s nákupy nepřeháněl, přestože kursy mohou vyrůst i poměrně vysoko. Tento případný růst bych však využil k realizaci zisků a počkal si na další (možná i lepší) příležitost, která by však již měla obsahovat menší míru rizika. Existuje totiž příliš mnoho možných vlivů, které jaksi "mimo plán" dobrou nákupní příležitost vytvoří - viz má okamžitá povolební skepse ohledně trvání současné vládní koalice, jejíž pevnost je odvislá pouze od míry touhy po moci členů Unie Svobody. Přestože je jistě silná, až budou mít před sebou návrh rozpočtu se schodkem 150 miliard, nejednomu z nich jistě pořádně zatrne, zda je opravdu nutné, aby si pod sebou podřezával větev...Dalším rizikem je samozřejmě devizový trh, který v nejbližší době mohou překvapit údaje o tom, že korunu kolem 30 česká ekonomika přeci jen nezvládá tak dobře jak se dosud předpokládá...

Vycházím z toho, že se mi ve valné většině případů vyplatilo dívat se na vývoj bez "berličkových" argumentů jiných investorů, především analytiků, neboť jsou to v tomto případě právě oni, kdo tvrdí, že se emerging markets obecně mohou stát vhodným přístavem k umístění aktiv investorů, kteří opouštějí americké trhy. Jistě je třeba tento fakt brát v úvahu, neboť ochota zahraničních investorů nakupovat se u nás vždy projeví dosti silně. Ovšem brát v úvahu řekl bych spíše jako jistou clonu, která nám brání v tom vidět skutečný stav věci, tedy skutečný potenciál českých akcií. Protože zahraniční investoři samozřejmě jdou rovněž za ziskem a pokud se jinde na světě objeví jiná vhodná destinace pro jejich investice, vypaří se z emerging markets jako pára nad hrncem. Pro jejich přítomnost na našem trhu totiž sice hovoří blížící se vstup do EU, předpoklad dlouhodobě posilující koruny, relativně malé dotčení výkonu hospodářství globálními ekonomickými problémy, ovšem to jsou faktory, pro které se sem investoři rozhodli investovat již před půl rokem. Tyto předpoklady se však mohou časem trochu změnit - koruna nutně nemusí stále pouze posilovat, což některé investory může odradit, vstup do EU není možná tak blízko jak se může dnes zdát a nakonec se může ukázat, že ekonomika na tom není přeci jen tak dobře, aby ustála bez problémů korunu kolem 30. Dalším argumentem může být také případné postupné zotavení amerického hospodářství, kdy by naopak zahraniční investoři mohli začít stahovat svá aktiva z emerging markets právě proto, aby se mohli účastnit opětovného růstu jejich domácích akcií.

 

Na zahraniční investory jako takové proto nesázím a sleduji tituly, které svým fundamentem dávají předpoklad, že v případě stabilizace na zahraničních trzích jejich kursy posílí bez ohledu na přítomnost zahraničních investorů. Když pominu Philip Morris, jako velmi vhodnou investici vidím třeba akcie Radiokomunikací pod 250, nebo právě ČEZ pod 90. Komerční banka podle mne již zkorigovala dostatečně, ale raději bych počkal do hospodářských výsledků - očekávání jsou nastavena stále ještě poměrně optimisticky a dno tak nemuselo být ještě dosaženo... Jak jsem tedy napsal již ráno, není asi ještě vhodná doba zainvestovat naplno, spíše využívat poklesů k pomalému dokupování s tím, že může být levněji a k prodeji bude vhodná doba asi až koncem roku...

Souhlasím s Vámi, těch 9000 bodů samozřejmě považuji za strop, kde by se asi lámal chleba v tom ohledu, že by bylo třeba nějakých podpůrných zpráv, aby se na této hladině kursy udržely, jinak jsem také spíše skeptik a při jejich absenci to nevidím moc růžově.

Včerejší razantní otočení vývoje na trzích by snad mohlo pro nejbližší dny znamenat oživení a růst kursů. Je ale otázka o kolik a zda jde o otočení dosavadního sestupného trendu. Už při zběžném zhlédnutí (nejlépe desetiletého) grafu DAXu je vidět, že prostor pro posílení na 4000 určitě existuje. Stejně tak se Dow Jones velmi lehce může vyhoupnout k 9000 a Nasdaq přes 1400. Oproti současným hodnotám to znamená 10-15% růst, což je během několika dnů krásný výdělek.

 

Co se ovšem týče změny trendu, je třeba se zamyslet nad důvody, které k současnému poklesu vedly (myslím tím teď zahraničí). Je evidentní, že propad byl velmi rychlý, ovšem nikoliv neodůvodněný. Uvědomme si, že na jeho samém počátku stál vlastně krach Enronu - odhalení jeho účetních praktik spustilo vlnu zjištění, že nebyl sám, kdo nadhodnocoval své příjmy a zisky. Kursy akcií takto postižených firem svým poklesem tedy reagovaly na zreálnění skutečného stavu jejich hospodaření. Samozřejmě, že se okamžitě nabízí pochybnost, zda očekávání ohledně vyhlídek ostatních společností z oboru jsou nastaveny správně, když základem pro tato očekávání jsou z části data, která se nezakládají na skutečnosti. A pochybnosti znamenají zvýšené riziko, tudíž pokles kursu i firem, u kterých se (prozatím?) podobné praktiky neobjevily.

 

Co je však ještě důležitější - sestup v posledních dnech byl urychlen především ohlašovanými hospodářskými výsledky za 1.pololetí. Pokud se již nejednalo přímo o nesplnění očekávání ohledně dosažené výše zisku, byla příčinou poklesu redukce příjmů a zisků pro další období. Navíc velmi často ohlášená lídry trhu, což znamená omezení vyhlídek i pro ostatní konkurenty. Je fakt, že vzhledem k ohlašovací sezóně se špatných zpráv sešlo v krátkém období mnoho a výsledný efekt je pak umocněn psychologií investorů, kteří se zbavují akcií jen z důvodu zamezení dalším ztrátám, což ve valné části případů není nejlepší argument pro prodej.

 

Vyrovnání části poklesu způsobené panikou některých investorů bych viděl jako racionální důvod pro vzestup (zahraničních trhů). Myslím si ale, že tato složka nehrála v současném sestupu až tak velkou roli jako v minulosti. Investoři prostě reagovali na fakta týkající se hospodaření společností a ta nebyla příznivá. Podle mne je pro podstatnější vzestup kursů nutné, aby trh podpořily informace opačného gardu, jinak se obávám, že by se silnější posílení mohlo lehce zhoupnout do dalších prodejů. Vidím totiž jeden rozdíl mezi situací po 11.září minulého roku a tou dnešní v tom, že tehdy investoři při poklesu všeobecně nakupovali s vědomím, že končí recese, do půl roku bude lépe, a není proto důvod spěchat s prodejem. Následující růst pak byl velmi podpořen právě neochotou držitelů akcií prodávat za tehdejší ceny. Dnes se mi nezdá, že by motivace dnešních kupujících byla podobná, spíše bych řekl, že velmi na vrch mají krátkodobí spekulanti, kteří po dosažení již vcelku malého zisku rádi prodají. To souvisí především s tím, že očekávané výraznější oživení ekonomik se stále odkládá a momentální vyhlídky jsou slabé na to, aby se ve větší míře angažovali institucionální hráči. V této situaci samozřejmě trhy nepodporuje ani chování podílníků fondů, kteří při takových vyhlídkách již nejsou ochotni akceptovat další propady a stahují své úspory z fondů, které pak nejenže musí prodávat, ale zároveň nemají prostředky na investice, takže se omezuje jejich schopnost podpořit růst.

 

Proto bych viděl jako docela pravděpodobné, že (zahraniční) trhy v nejbližších dnech půjdou o něco nahoru, ale příčina bude spíše technického rázu (korekce dosavadního propadu). K tomu, jestli půjde o pouhou korekci nebo o změnu trendu, bude asi třeba spíše i série povzbudivějších zpráv z makro- a mikrosféry, a to nemusí být otázka pár dnů, ale podstatně delší doby. Případný další růst bych tedy viděl jako velmi pomalý provázený mnoha korekcemi. Pokud žádné zprávy pozitivnějšího rázu nepříjdou, dost bych se obával, že se tento růst změní opět v pokles.

 

České akcie asi ještě nějakou dobu budou v zajetí dilematu. Dá se říct, že na zahraniční poklesy vlastně nereagovaly a zůstaly na svých úrovních +-10%. V tom bych viděl trošku problém v pohledu na nejbližší růst. Protože se na těchto úrovních obchodují již delší dobu, ten kdo chtěl, si je mohl pasivně pohodlně nakoupit. Podle mne se sice poměrně lehce mohou odpoutat od svých momentálních úrovní, ovšem už o 10% výše by mohl začít být problém právě s poptávkou - ta by mohla být již nakoupená. Přestože tedy jsou kursy českých akcií na velmi zajímavých úrovních, jejich další vývoj bude pravděpodobně záviset více na zahraničním sentimentu než na tom, zda jsou podhodnoceny. V případě jeho negativního vývoje nelze vyloučit ani pokles českých akcií pod úrovně, které se dosud zdály jako pevné - prostě jen proto, že na každé úrovni je poptávka v určitém objemu, která se časem vyčerpá. Přestože tedy může být mínění převážné většiny investorů na trhu shodné v tom, že jsou akcie silně podhodnoceny, v okamžiku, kdy budou mít všichni nakoupeno, akcii nezbude než klesnout, neboť nebude nikdo, kdo by ji kupoval. Pokles se zastaví až na úrovni, kdy kurs přiláká další volné zdroje (modelový příklad).

 

Problémem omezujícím růst je rovněž právě fakt, že pokles českých akcií nebyl tak silný jako v zahraničí, což dává předpoklad, že případný růst by měl být rovněž méně výrazný. Každopádně si ale myslím, že kdo nakupuje na současných cenách, při troše trpělivosti může být odměněn do začátku příštího roku velmi pěkným výnosem. Ovšem za předpokladu, že se zlepší hospodářská situace v zahraniční. To v tomto horizontu považuji za hodně pravděpodobné. Nebo spíše považuji za nepravděpodobné, že by mělo dojít k jejímu zhoršení. Potom vzhledem k tomu, že současné nastavení kursů již považuji za reálné všeobecně vzhledem k ekonomickým vyhlídkám jednotlivých firem, mohl by být dán dobrý předpoklad pro delší pozvolný růst. Bohužel půl roku je v burzovním životě příliš dlouhá doba a trhy rády přestřelují - pokud by tedy trh umožnil realizovat výnos 20% třeba během následujícího měsíce, považoval bych to právě za přestřelení a prodal raději hned. To však právě k jisté překoupenosti trhu nepovažuji za příliš pravděpodobné. Proto sice něco nakoupeno mám, ovšem stále držím volné zdroje pro nákup na nižších cenách, protože jejich dosažení se mi na základě toho co jsem napsal, zdá v horizontu několika týdnů stejně pravděpodobné jako výraznější vzestup.