Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Rozpočet letos vykáže schodek 230 miliard, státu pomůže vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ

Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.

V růstu příjmů se promítá vzestup mezd, který byť ani loni nedorovnal míru inflace, nyní meziročně zásadně přispívá k více než čtrnáctiprocentnímu nárůstu inkasa daně z příjmu fyzických osob. Samotná loňská výrazná inflace se pak odráží ve vyšším inkasu daně z přidané hodnoty, jež meziročně narůstá o sedm procent. Sociální odvody zase pomáhá navyšovat, a to o 7,6 procenta, znovuzavedené nemocenské pojištění. Poté, co letos vstoupil v platnost konsolidační balíček, na něj zaměstnanci odvádějí 0,6 procenta ze svého výdělku.

Na výdajové straně se meziročně snižují náklady obsluhy dluhu, a to o více než šest miliard korun. Toto snížení ovšem nesouvisí s poklesem absolutní výše dluhu, která dále narůstá. Souvisí s poklesem tržních úrokových sazeb, který je pro změnu důsledkem výrazně se snižující inflace. Zlevnění energií na světových trzích a evropských burzách zase vládě umožňuje škrtnout ve výdajích skoro devět miliard korun. O tolik se totiž letos v prvních dvou měsících roku snížila mimořádná podpora poskytovaná v oblasti energií.

Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než odpovídá deficitu schválenému pro letošní rok. V lepším než schváleném výsledku státního hospodaření se promítne výraznější než předpokládaný pokles inflace, ale také fakt, že vláda letos bude nadále vybírat daň z mimořádných zisků, i když už vlastně nemá mimořádné výdaje – ty související s dotováním cen energií nad úrovní stropu. Zastropování cen energií bylo ukončeno ke konci loňska. Letošní daň z mimořádných zisků zatíží dominantně energetický podnik ČEZ, resp. tedy zejména jeho menšinové akcionáře.