Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří - DIP

Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila 29. 8. 2023 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří ve znění stanoviska Legislativní rady vlády. Návrh zákona je evidován jako Sněmovní tisk 474. Odborné veřejnosti se pro informaci předkládají příslušné dokumenty ve verzi předložené do Poslanecké sněmovny.

Tento návrh obsahuje sadu opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji českého finančního trhu. Navazuje na Koncepci rozvoje kapitálového trhu, kterou vláda schválila v roce 2019. Obdobný návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen již v minulém volebním období, ale legislativní proces nebyl z důvodu konce volebního období dokončen a nyní návrh zákona předkládáme znovu v upravené podobě.

Hlavními navrhovanými opatřeními jsou tzv. dlouhodobý investiční produkt a některé změny ve III. penzijním pilíři.

Dlouhodobý investiční produkt

je souhrnný název pro již existující finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které umožňují vytváření úspor na stáří.
Má fungovat jako alternativa k produktům zabezpečení na stáří, které jsou již dnes daňově podporovány, což jsou produkty III. penzijního pilíře a životní pojištění.
To také znamená, že při dodržení stanovených podmínek bude mít stejné daňové zacházení jako penzijní fondy a životní pojištění.
V režimu dlouhodobého investičního produktu bude možné evidovat např. akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika.

Změny ve III. penzijním pilíři

Navrhuje se zavést tzv. alternativní účastnický fond – jde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. U alternativního účastnického fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosahovat pro účastníky vyššího zhodnocení.
Návrh také obsahuje opatření ke zvýšení motivace k přechodu z transformovaných fondů, což jsou fondy z doby před rokem 2013, do účastnických fondů tím, že umožňuje paralelní účast v obou systémech. V současnosti není paralelní účast umožněna, což snižuje motivaci účastníků k převodu prostředků z transformovaných do účastnických fondů. Účastníky motivuje k setrvání v transformovaných fondech zejména tzv. garance černé nuly, která v účastnických fondech neplatí. Tato garance má však za následek, že transformované fondy investují vysoce konzervativně a dosahují pro své účastníky pouze velmi nízkého zhodnocení, hluboko pod současnou výší inflace. Účastník III. penzijního pilíře si bude muset vybrat, na kterou smlouvu (zda na penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření) bude posílat příspěvky a dostávat státní příspěvek. Nebude moci platit příspěvek a dostávat státní příspěvek na dvě smlouvy, nýbrž vždy jen na jednu. Penzijní připojištění i doplňkové penzijní spoření lze přerušit. U přerušeného penzijního připojištění i doplňkového penzijního spoření penzijní společnost nadále prostředky (vložené před přerušením) investuje podle strategie zvolené ve smlouvě.
Ve III. penzijním pilíři se rovněž navrhují změny v poskytování státního příspěvku, které mají za cíl motivovat ke zvýšení příspěvků samotných účastníků. Poskytování státního příspěvku je dnes vázáno na příspěvek účastníka tak, že minimální výše příspěvku účastníka, při které vzniká nárok na státní příspěvek, je 300 Kč měsíčně a výše tohoto příspěvku, nad kterou se státní příspěvek již dále nezvyšuje, činí 1 000 Kč měsíčně; na něj pak navazuje daňová motivace. V návrhu se:

zvyšuje spodní hranice příspěvku ze současných 300 Kč na 500 Kč a horní hranice příspěvku ze současných 1 000 Kč na 1 700 Kč,
nastavuje výše státního příspěvku jako lineární ve výši 20 % příspěvku účastníka a
navrhuje, že státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jimž byl přiznán starobní důchod. Tato úprava vychází z myšlenky, že produkty III. penzijního pilíře nemají sloužit jako prostředek krátkodobého či střednědobého zhodnocování peněžních prostředků s podporou státu, ale mají sloužit k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem zmírnění případného propadu příjmů, který může být spojen s odchodem do důchodu.

Další změny

Z dalších navrhovaných změn lze zmínit:

podporu využívání XML formátu soudními exekutory při žádostech o součinnost vůči finančním institucím,
zavedení nových informačních požadavků na korporátní dluhopisy bez prospektu nebo
úpravu výpočtu náhrady v případě předčasného splacení spotřebitelských úvěrů.