Firmy jsou se staršími zaměstnanci spokojené. K jejich většímu zapojení do pracovního procesu by pomohly atraktivnější zkrácené úvazky

Zhruba tři čtvrtiny tuzemských firem zaměstnávají lidi v důchodovém věku. V případě osob v předdůchodovém věku starších 55 let je to dokonce 93,3 % podniků. Firmy oceňují zejména pracovní zkušenosti a nižší fluktuaci těchto zaměstnanců. K většímu zapojení starších lidí do pracovního procesu by měl stát podle podnikatelů zatraktivnit částečné pracovní úvazky a dohody. Ukázalo to šetření Hospodářské komory mezi firmami napříč velikostmi a regiony.

Pracovní nasazení a výsledky seniorů ve srovnání s mladšími zaměstnanci

Podle zaměstnavatelů senioři vykazují pracovní nasazení a výsledky srovnatelné s mladšími pracovníky. Myslí si to 42 % respondentů. Dle 17 % zaměstnavatelů senioři vykazují dokonce lepší pracovní nasazení i výsledky než jejich mladší kolegové. Nižší pracovní výkonnost u seniorů pozoruje jen 7 % oslovených podnikatelů.

„Pro výraznou většinu firem senioři a lidé v předdůchodovém věku představují významnou součást jejich pracovních týmů. Starší zaměstnanci přinášejí do firem dlouholetou pracovní zkušenost, dobré pracovní návyky i nadhled, které mohou předávat ostatním kolegům, a tím zlepšovat výkonnost firmy,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

Faktory, které by přispěly k většímu zaměstnávání seniorů

Nejlepší způsob, kterým lze podpořit zaměstnávání seniorů, bezmála dvě třetiny firem vidí ve větší podpoře státu pro zkrácené úvazky (zejména nižší odvodovou zátěž). Podobný počet zaměstnavatelů, 61,4 %, také uvedlo, že k zaměstnávání seniorů by napomohlo zachování stávajících legislativních pravidel pracovních dohod, které jsou firmami ve velké míře využívány právě při zaměstnávání seniorů, lidí na rodičovské dovolené a studentů.

„K rozšířenějšímu zaměstnávání seniorů by pomohlo, kdyby úprava dohod plánovaná v novele zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku nebyla tak restriktivní a zatěžující zaměstnavatele,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Za klíčové považujeme dvě změny: navýšení limitu jednodušších dohod alespoň na 15 000 Kč a výrazné osekání navržené byrokracie okolo zaměstnávání lidí na dohody,“ zdůrazňuje.

Osoby starší 55 let i lidi v důchodovém věku z pohledu firem znevýhodňuje v pracovním uplatnění hlavně slabší digitální gramotnost a menší jazyková vybavenost. I proto by podnikatelé uvítali širší nabídku a větší finanční podporu státu u rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů. „Tato investice se státu několikanásobně vrátí tím, že lidé budou pracovat déle a za vyšší mzdy, navíc digitální gramotnost je dnes důležitá i mimo zaměstnání a mnoho starších lidí na horší digitální gramotnost bohužel doplácí,“ připomíná Tomáš Prouza.

„Zatraktivnění zaměstnávání seniorů s sebou v neposlední řadě přinese i prodloužení doby, kdy jsou fyzicky a psychicky aktivní a zapojení do pracovní komunity. V souvislosti se stárnutím populace tak má prodloužení doby, kdy mohou být senioři zaměstnáváni, potenciál snížit náklady sociálního i zdravotního systému státu,“ uzavírá Jana Havrdová.

U osob v předdůchodovém věku se také zhruba třetina firem obává jejich odchodu do předčasné penze. Rychlé nahrazení tohoto zaměstnance je pro ně kvůli napjatému trhu práce velmi složité.

Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace
Hospodářská komora České republiky