Únorová data z tuzemské ekonomiky příslibem lepšící se situace (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Bohatý týden na tuzemská data odhalí únorový vývoj české ekonomiky. Podle nás mírné oživení spotřebitelské poptávky pokračovalo i v únoru, zatímco průmyslová produkce korigovala ostrý lednový pokles. Finální odhady PMI v eurozóně by měly potvrdit slabší sentiment ve zpracovatelském průmyslu, a naopak velmi silnou aktivitu v sektoru služeb. Průmyslová produkce v členských zemích eurozóny by měla však vykázat vcelku příznivý výsledek. Na Velký pátek zveřejněný americký NFP report by měl opět přinést solidní přírůstek nových pracovních míst a podpořit tak nutnost utaženější měnové politiky oproti současnému tržnímu ocenění.

Velký pátek přinese další silná data z amerického trhu práce.

Čekáme, že mírné oživení spotřebitelské poptávky pokračovalo i v únoru, byť pomalejším tempem oproti lednu. Maloobchodní tržby bez aut podle nás meziměsíčně nepatrně vzrostly o 0,1 %, zatímco pokračující růst prodejů aut (+0,6 % m/m) by měl pomoct růstu celkových tržeb o 0,3 % v únoru po předchozích 0,5 % m/m. Pokračující oživení poptávky domácností reflektovalo nadále se zlepšující sentiment a zrychlení mzdového růstu na začátku roku. Průmyslová produkce by podle nás měla mírně korigovat ostrý lednový pokles a v únoru vzrůst o 1,4 % m/m. A to i přes odstávky některých výrobců aut a omezení na straně výroby s ohledem na pokračující problémy v dodavatelských řetězcích. Nicméně podle nás docházelo převážně k využití dostupných komponentů k finalizaci dosud nedokončené výroby, což by mělo významně přispět k meziměsíčnímu růstu produkce ve zpracovatelském odvětví o 0,8 %. V energetickém sektoru by mělo dojít k mírné korekci po 11% poklesu v lednu vlivem neobvykle teplého počasí. S ohledem na neustálé výkyvy v dodávkách výrobních komponentů je nicméně průmyslová produkce spojena s vyšší mírou volatility. Případný pokračující slabý výkon průmyslu, podobný lednovému výsledku, spolu s nedostatečně značným oživením spotřebitelské poptávky by mohl znamenat opětovný pokles ekonomiky. Náš odhad by však měl přiblížit tuzemskou ekonomiku našemu očekávání nepatrného růstu o 0,1 % q/q ve Q1 23.

Průmyslová produkce (vč. stavebnictví) v sousedním Německu podle nás mírně korigovala velmi dobrý lednový výsledek (+3,5 % m/m) a v únoru meziměsíčně klesla o 0,5 %. Finální odhady březnových PMI za eurozónu by měly ukázat nadále slabý sentiment ve zpracovatelském průmyslu – oblast služeb naopak vykazuje velmi silnou aktivitu. Jedním z důvodů může však být zkracování dodacích lhůt, které mají negativní váhu v indexu, byť tento efekt by měl pomalu odeznívat. Podle nás se však PMI budou postupně odrážet ode dna a více se přibližovat optimističtějšímu obrázku v národních průzkumech sentimentu i vzhledem k poklesu velkoobchodních cen energií a oživení čínské ekonomiky. Konzistentně s naším výhledem pro průmyslovou produkci v jednotlivých členských zemích by měla průmyslová produkce v eurozóně – zveřejněná příští týden – meziměsíčně vzrůst v únoru (+0,3 % m/m) a potenciálně tak pozitivně přispět k výkonu ekonomiky ve Q1 23.

S uklidněním situace v bankovním sektoru se pozornost finančních trhů opět přesune k makroekonomickému kalendáři, zejména pak k pátečnímu americkému NFP reportu. Podle nás došlo ke zpomalení přírůstků nových pracovních míst, když v březnu v nezemědělském sektoru přibylo 215 tis. nových míst po 311 tis. v únoru. To by bylo i nadále silné číslo – pokračování tohoto tempa by bylo konzistentní s poklesem míry nezaměstnanosti. V určitých sektorech, jako např. zdravotnictví či školství, stále dochází k dohánění předpandemických úrovní zaměstnanosti. Nicméně propouštění v technologickém či finančním sektoru již předznamenává ochlazování tamního trhu práce. S odezněním prvně jmenovaného efektu v nadcházejících měsících čekáme, že známky ochlazování budou jasnější.

Zasedání polské centrální banky (NBP) by opět nemělo přinést změnu v nastavení klíčové úrokové sazby, která by tak měla setrvat na 6,75 %. Nutnost minimálně udržet i nadále utaženou měnovou politiku dosvědčuje i pokračující zrychlování tamní inflace.

Jádrová inflace v eurozóně opět zrychlila.

Březnová inflace v eurozóně překvapila mírně směrem dolů, když oproti konsensu zpomalila výraznějším tempem na 6,9 % z únorových 8,5 % y/y. Pokles šel primárně na vrub vysoké srovnávací základny cen energií, která by i v následujících měsících měla vést ke svižnému poklesu inflace. Zatímco ceny potravin by mohly naopak pokles lehce brzdit. Nicméně většímu zpomalení bude zejména bránit jádrová inflace. Ta v březnu opět zrychlila na rekordních 5,7 % z 5,6 % y/y v únoru. To by mělo opět přidělat vrásky na čela představitelů ECB. Čekáme, že jádrová inflace zůstane nad 5,5 % v H1 23, následovat pak bude její pozvolný pokles ke 4 % do konce roku, což podporuje naše očekávání ohledně nutnosti pokračování razantního tempa utahování měnové politiky ECB. Podle nás depozitní sazba během letošního roku vzroste o dalších 100 bb na 4 %, kde zůstane po delší dobu s ohledem na přetrvávající inflační tlaky. V průběhu týdne finanční trh přehodnotil sázky na další trajektorii sazeb ECB směrem nahoru. Vrchol sazby je zaceněn na úrovni 3,5 % dosažené během léta a následný pokles zhruba na začátku příštího roku. V porovnání se situací před vypuknutím obav v bankovním sektoru se však jedná o očekávání daleko méně utažené měnové politiky.

Středeční zasedání ČNB v obměněné sestavě s novými členy J. Kubíčkem a J. Procházkou dle očekávání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Na tiskové konferenci zaznělo, že na příštím zasedání (v květnu) se bankovní rada bude opět rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením klíčové repo sazby. Guvernér Michl zároveň považuje současné tržní ocenění předpokládající první snížení sazeb již v horizontu šesti měsíců a v úhrnu pokles o 100 bb do konce roku jako přehnané. V závěru minulého týdne byl však obrázek tržního ocenění prakticky identický jako před zasedáním. S ohledem na vývoj tuzemské ekonomiky a postupné odeznívání inflace čekáme, že pokles sazeb by již mohl být na jednacím stole od letošního srpna. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3M0YsUX. Důraz ČNB na silnou tuzemskou měnu spolu s potvrzením odhodlání nadále bránit nadměrným výkyvům jejího kurzu, pomohl v minulém týdnu české koruně k posílení o 0,9 %. V závěru týdne zveřejněný finální odhad tuzemského HDP ukázal stále solidní ziskovost firem a vysokou míru úspor domácností (více zde: http://bit.ly/3zsOPqB).

Euro zažilo relativně úspěšný týden a vůči dolaru si připsalo 0,7 % v týdenním srovnání. Jak eurové, tak i dolarové sazby během minulého týdne výrazně vzrostly v rozmezí 10-25 bb dle splatnosti. Nicméně k razantnějšímu přecenění směrem nahoru došlo u budoucích kontraktů vázaných na trajektorii sazeb ECB než Fedu, což se projevilo na velmi krátkém konci křivky. Středoevropské měny měly minulý týden tendenci posilovat. Kromě české koruny posílil maďarský forint (o 1,1 %) i polský zlotý (o 0,3 %), byť si během týdne prošel výraznější volatilitou.